Nakonec si udělejte pravidlo: každá souprava má své místo a po vyprání se vrací přesně tam. Když se povlečení po usušení složí ještě teplé a mírně vlhké, zbytková vlhkost ho srovná a vyžehlí lépe než žehlička. Nechte ho dvacet minut odpočívat na rovném povrchu, pak ho přeložte a uložte. Ušetříte čas, místo i nervy při hledání toho správného povlaku v půlce večera.<br>
<br>
<br>
<br>
U novějších těsných oken se často zapomíná na vlhkost. Spánek u okna znamená, že vydechovaná pára kondenzuje na chladném skle a časem se objeví plíseň v rozích rámu. Řešením je mikroventilace během spánku, nikoli úplné uzavření, a pravidelný úklid těsnění. Pokud se rosi sklo i při zavřeném okně, je na místě řešit větrání v celém bytě, ne jen přemístit postel.<br>
<br>
<br>
<br>
Povlečení se nejčastěji mačká proto, že ho skládáme do příliš vysokých rudlů a cpeme ho do police, kde na něj tlačí další vrstvy. Každá souprava má přitom čtyři díly – povlak na přikrývku, povlak na polštář a prostěradlo. Když je všechny složíte na sebe jako jednu tlustou cihlu, vznikne v polovině police tlak, který látku láme do ostrých lomů. První krok je proto složit každý díl zvlášť a co nejplošeji. Povlak na přikrývku přeložte na třetiny po délce a pak na půl, prostěradlo skládejte do obdélníku, který se vejde na šířku police. Povlak na polštář neválejte, ale přeložte napůl a vložte ho do vnitřku složeného povlaku na přikrývku. Uvnitř soupravy drží pohromadě a zároveň netlačí na ostatní.<br>
<br>
<br>
<br>
Než postel přemístíte, změřte si dvě věci. První je teplota povrchu okenní tabule a rámu — stačí rukou, nejlépe hodinu po setmění. Druhá je vzdálenost od topného tělesa. Pokud je hlava blíž než půl metru k radiátoru, budete mít v noci suchý vzduch a ráno podrážděné dýchací cesty. U starších oken se vyplatí zkontrolovat, zda netáhne kolem těsnění. Stačí zapálit svíčku a pomalu s ní pohybovat podél rámu; kde plamen zakmitá, tam proudí vzduch.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na dvě typické chyby. První je skladování v igelitovém pytli nebo ve vakuové fólii. Látka potřebuje dýchat, jinak chytne zatuchlý pach a v horku se v ní množí plíseň. Druhá chyba je šuplík. Do šuplíku se vejde jen to, co se zmáčkne, a zmáčknuté povlečení se okamžitě pomačká. Pokud šuplík opravdu nemáte kam dát, použijte ho jen na prostěradla, která se mačkají nejméně.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve zjistěte, kde jsou v místnosti zásuvky. Projděte si trasu od postele ke stolu, ke dveřím a k oknu. Všímejte si i zásuvek, které jsou částečně zakryté nábytkem nebo závěsy. Právě ty se při příchodu hosta snadno přehlédnou. Pokud je zásuvka jediná a daleko, je lepší připravit prodlužovací kabel ještě před uložením hosta, ne až ve chvíli, kdy si chce lehnout.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Rozdělte práce na etapy,</span> které zvládnete obýv<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Typická chyba je skladovat</strong> matraci složenou dlouhodobě. Výrobci udávají, že složená může být jen po dobu přechodného použití, obvykle několik týdnů. Pokud ji necháte složenou půl roku, pěna si zvykne na ohyb a po rozložení zůstane boule. Lepší je skladovat ji rozloženou naplocho, třeba na posteli v pokoji pro hosty, a složit ji až těsně před návštěvou. Když to jinak nejde, střídejte strany a po každém použití ji nechte alespoň týden rozloženou.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak spát u okna, aniž byste si ničili spánek Prvním praktickým krokem je závěs. Ne dekorativní, ale skutečně těžký, pokud možno s hustou tkaninou sahající až k podlaze. Závěs vytvoří mezi postelí a sklem vzduchovou bariéru, která vyrovná teplotní rozdíl. Druhým krokem je noční větrání. Vyvětrejte krátce a intenzivně, ideálně deset minut s otevřeným oknem dokořán, ještě před ulehnutím. Dlouhé mikroventilace přes noc ochlazují hlavu a krk, což je častý důvod ranních bolestí.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodující je i to, kolik souprav vlastně máte. Když jich je víc než police unese, nepomůže žádné skládání. Nechte v dosahu dvě až tři sady na střídání a zbytek uložte do horní police nebo do úložného prostoru pod postelí. Do spodního prostoru ale vkládejte jen suché povlečení a jednou za čas ho prohlédněte. Vlhko tam stoupá od podlahy a plíseň se objeví dřív, než si všimnete.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je snažit se dělat všechno současně. Pracovat, vařit, povídat si a ještě řešit výlety. Vznikne z toho podráždění na obou stranách. Lepší je domluvit se na pevném bodu dne, kdy práci zavřete. Třeba v pět hodin. Pak se věnujte hostům naplno. Kvalita času je důležitější než jeho množství.<br>
<br>
<br>
<br>
Práce z domova přináší specifický problém: byt má najednou dvě funkce, které se navzájem vytlačují. Když přijede návštěva, nejde jen o to ustlat postel. Jde o to, aby se nikdo necítil jako vetřelec a zároveň aby vám nezmizel pracovní režim. Vyřešit se to dá, ale chce to plánovat dřív, než host zazvoní.
