Mírně nakloněná podlaha dokáže potrápit každého, kdo má v obývacím pokoji křeslo. Stačí sklon dva až tři stupně a křeslo se začne posouvat, vrzat nebo se převracet na jednu stranu. Nejde přitom jen o estetiku. Špatně stojící křeslo zatěžuje konstrukci nerovnoměrně, dřív se opotřebí čalounění a sedák se deformuje. Než začnete cokoli podkládat, změřte skutečný sklon. Stačí vodováha položená na podlahu a metr. Rozdíl výšky na délce jednoho metru vám řekne, s jakým sklonem pracujete. U sklonu do dvou centimetrů na metr si většinou vystačíte s úpravou nohou křesla. U většího sklonu bude lepší řešit podlahu nebo použít pevnou podložku pod celé křeslo.<br>
<br>
<br>
<br>
Suchý vzduch z topení se neprojeví jen na kůži a očích. Sliznice dýchacích cest, včetně hlasivek, jsou na vlhkost mnohem citlivější. Hlasivky potřebují ke správnému kmitání tenkou vrstvu hlenu, která je chrání a zvlhčuje. Pokud vzduch v místnosti klesne pod 40 % relativní vlhkosti, tato vrstva rychle vysychá a hlasivky se třou o sebe s větším odporem. Následkem je chrapot, tlak v krku a rychlá únava hlasu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Výška je druhá věc, kterou</span> lidé podceňují. Pokud je lampa příliš nízko, světlo oslňuje a ruka se do paprsku plete. Pokud je příliš vysoko, stín se sice zkrátí, ale oslňuje vás horní hrana stínidla. Ideální je, když horní hrana stínidla je zhruba v úrovni očí, když sedíte vzpřímeně. Pak světlo dopadá na stůl, ale ne přímo do očí.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Opěrka hlavy při čtení</span> není univerzální pomůcka. Někdy skutečně uleví, jindy přinese bolesti šíje, rozmazané vidění nebo nutkání neustále měnit polohu. Rozhoduje způsob čtení, délka sezení a to, zda hlava zůstává v neutrálním postavení, nebo se ohne do nepřirozeného úhlu.<br>
<br>
<br>
<br>
Než opěrku koupíte, vyzkoušejte domácí variantu: srolovaný ručník nebo menší polštářek vložte pod týl, ne pod krk, a sledujte, co se děje s bradou. Pokud se automaticky vysouvá dopředu, je podpěra moc vysoká. Pokud se hlava zaklání, je příliš nízká. Při čtení na boku je opěrka zbytečná – tam potřebujete spíš podložit hlavu tak, aby ucho, rameno a kyčel tvořily jednu linii.<br>
<br>
<br>
<br>
Než se pustíte do práce, zjistěte, z jakého materiálu potah je. Polyester, bavlna, směsové tkaniny a mikrovlákno se chovají jinak. U odnímatelného potahu se řiďte etiketou na vnitřní straně – symboly udávají maximální teplotu praní, možnost bělidla i sušení. U pevného potahu, který se nesundává, nikdy nezkoušejte prát v pračce. Hrozí sražení látky a ztráta tvaru, což se už nedá vrátit zpět.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Opěrka hlavy tedy pomáhá</span> při čtení vleže a v poloze, kdy se hlava jinak zaklání. Vadí při sezení, při příliš tuhém nebo naopak měkkém materiálu a vždy, když se používá místo správné podpory zad. Nejlepší je brát ji jako dočasnou berličku, ne jako stálou výbavu. Po každé delší čtecí session protáhněte krk do stran, několikrát zakružte rameny a na chvíli si lehněte bez podpěry, abyste zjistili, zda se hlava vrací do přirozené polohy sama.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr si shrňme, co je nejdůležitější. Změřte sklon, nepodkládejte jen jednu nohu, používejte tvrdé a stabilní materiály a u větších sklonů raději upravte podlahu. Pokud si nejste jistí, zavolejte odborníka. Křeslo, které stojí rovně, vám vydrží déle a nebude vás bolet záda.<br>
<br>
<br>
<br>
Pomáhá hlavně tehdy, když čtete vleže na zádech nebo v pololeže. V takové pozici hlava přirozeně padá dozadu, krční svaly se přetěžují a ramena se vytáčejí dopředu. Podpěra pod týlem nebo podél krku zkrátí páku a udrží krční páteř v prodloužení. Funguje to ale jen při správné výšce: horní hrana podpěry má být zhruba v úrovni ušního boltce, ne pod ním a ne nad ním. Příliš vysoká opěrka ohne bradu k hrudníku, příliš nízká nechá hlavu zakloněnou.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy se z pomůcky stane problém Vadí především při čtení vsedě u stolu. Tam má hlava spočívat na krční páteři s bradou mírně zasunutou, ne se opírat o podložku. Pokud si ji podstrčíte mezi krk a opěradlo židle, donutíte krk do trvalého předklonu. Po dvaceti minutách se ozve tlak v zátylku, pálení mezi lopatkami a nutkání protahovat se. Stejný efekt nastane, když je opěrka měkká a příliš tlustá: hlava se do ní zaboří, ale páteř zůstane v nesprávné křivce.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá věc je dosah ramene. Rameno určuje, jak daleko od křesla lampa stojí a kam až světlo dosáhne. Měli byste být schopni posunout stínidlo nad stránku knihy, aniž byste se museli naklánět nebo zvedat ruku. Změřte si vzdálenost od základny lampy k vašemu předloktí, když sedíte pohodlně. Rameno by mělo být alespoň o 20 až 30 cm delší, aby se dalo ohnebo otočit do potřebné polohy. Krátká ramena nutí člověka postavit lampu přímo před křeslo, kde překáží nohám a bývá do cesty.
