Při výběru skládací židle si všímejte tří věcí. Za prvé, zámku v rozloženém stavu. Levné modely mají jen tlakový spoj a při posunu se mohou samovolně sklopit. Za druhé, šířky sedací desky. Některé skládací židle mají sedák zúžený na třicet pět centimetrů, což je pro dospělého muže nepříjemné. Za třetí, hmotnosti. Židle nad čtyři kilogramy se špatně přenáší a často skončí trvale rozložená, čímž ztrácí smysl.<br>
<br>
<br>
<br>
Nedostatek prostoru u zídky nebo u zdi bývá způsobený jedinou věcí, na kterou se léta zapomíná – stojící stoličkou. Ať už jde o zahradní posezení, dílnu nebo chodbu, pokud chcete prostor skutečně uvolnit, nestačí stoličku jen odstrčit. Musíte ji odstranit z trasy, kterou denně procházíte, a zajistit, aby se na původní místo nevrátila. Nejde o estetiku, ale o to, že každý centimetr u zdi je potřeba pro pohyb, otevírání dveří nebo uložení nářadí.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak místo uspořádat, aby fungovalo i po měsí<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si změřte, kolik místa stolička zabírá. Nejen půdorys nohou, ale i výšku sedáku a prostor, který potřebujete, když si na ni chcete sednout. U zídky obvykle platí, že stolička stojí v cestě, i když se zdá, že je „bokem". Zkuste si na papír načrtnout půdorys a vyznačit, kudy chodíte, kudy otevíráte okno nebo kam odkládáte věci. Často vyjde najevo, že stolička blokuje víc, než se na první pohled zdá.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je odklizení stoličky na jiné místo, kde ale stejně překáží – jen o kus dál. Lidé ji často postaví před dveře, k oknu nebo na kraj chodby. Tím se problém jen přesune. Další častou chybou je nechat stoličku na místě, protože „se třeba bude hodit". Pokud ji nepoužíváte denně, nepatří do prostoru, kde denně procházíte. Také pozor na to, abyste stoličku nepostavili na nestabilní povrch nebo příliš blízko zídky, kde hrozí její převržení.<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním krokem je zvyk. Jakmile jednou zjistíte, kolik místa váš radiátor potřebuje, snadno poznáte, když ho něco blokuje. Stačí se před zatopením rozhlédnout a odstranit překážku. Ušetříte energii a místnost se vyhřeje rovnoměrněji, bez horkých a studených koutů.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam stoličku umístit, aby nepřekážela Nejlepší je najít místo, kde stolička nikoho neomezí, ale zároveň zůstane po ruce. Ideální je kout, kam běžně nechodíte, nebo prostor pod pracovním stolem, pokud je dostatečně vysoký. Pokud stoličku používáte jen občas, pověste ji na hák na zeď – nad úroveň hlavy, ale tak, aby se dala snadno sundat. Další možností je skládací stolička, která po složení zabere jen pár centimetrů. Nikdy ji nestavte přímo před zídku, kde brání v přístupu k ní, ani do průchodu mezi dvěma místnostmi.<br>
<br>
<br>
<br>
Jakmile stoličku odstraníte, projděte si prostor znovu. Zhodnoťte, zda u zídky nevzniklo nové místo pro věci, které jste dříve neměli kam dát. Může to být police, věšák nebo jen volný prostor pro koště. Důležité je, abyste nové uspořádání dodrželi i později. Pokud si na stoličku zvyknete sedat jen občas, raději ji uložte do sklepa nebo na půdu a noste ji, jen když ji skutečně potřebujete. Uvolněný prostor u zídky tak zůstane volný a vy získáte přehled i pohodlí.<br>
<br>
<br>
<br>
Při vysoké vlhkosti, tedy dlouhodobě nad 65 %, papír pohlcuje vodu z ovzduší. Vláknina celulózy bobtná, list se roztahuje hlavně v příčném směru a tisk na okrajích se rozjíždí. Pokud je vlhko spojené se slabým prouděním vzduchu, začnou se na povrchu usazovat spory plísní. Ty papír nenapadají jen povrchově – jejich enzymy rozkládají celulózu a zanechávají trvalé skvrny a zápach. Nejohroženější jsou staré tisky, fotografie a cokoli v nevyhřívaných sklepech či u vnějších zdí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si nastavte jednoduchý režim. Jedno místo na vracení, jedno na půjčování, jeden termín v měsíci, kdy se tomu věnujete. Když to budete dodržovat, budete mít knihy po ruce, aniž byste za ně utráceli nebo se v nich topili.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhou možností jsou veřejné knihovny. Registrace bývá otázkou chvilky a půjčování vás nic nestojí. Zjistěte si, jak často se fond obměňuje a jestli má pobočka oddělení s novinkami. Výhodou je, že knihy nemusíte skladovat – vrátíte je a místo zůstane volné. Pozor na dvě věci: na výpůjční lhůtu a na to, že oblíbený titul bývá půjčený. Naučte se rezervovat předem, ušetříte cestu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro prostor v bytě platí jednoduché pravidlo: knihy v dosahu mají být jen ty, které právě čtete nebo k nim často saháte. Zbytek dejte výš, do skříně nebo do krabic. Když se police zaplní, není to signál koupit další regál, ale k protřídění. Projděte ji jednou za sezónu a vytipujte knihy, které můžete poslat dál. Tím se vyhnete tomu, že se z bytu stane sklad a vy přestanete mít chuť si vůbec něco půjčit.
