Na kontrolu k ortodontistovi choď i s čistými zuby a vezmi si s sebou pomůcky, které běžně používáš. Lékař ti ukáže, kde ti plak zůstává, a případně doporučí jinou velikost mezizubního kartáčku. Pokud se objeví krvácení dásní, otok nebo trvalá bolest, nečekej na další termín a řeš to hned. Pravidelné a důkladné čištění zkrátí dobu léčby, protože zánět dásní a kazy komplikují posun zubů. Kdo čistí poctivě, tomu rovnátka vydrží bez poškození a zuby po sundání vypadají tak, jak mají.<br>
<br>
<br>
<br>
Mezizubní kartáčky jsou u rovnátek nepostradatelné. Dráty a kroužky vytvářejí místa, kam se klasický zubní kartáček nedostane, a tam se hromadí plak. Pokud kartáček po použití jen tak odložíte, bakterie se začnou množit a příště si je zanesete zpět do úst. Správné skladování není složité, ale pár zásad výrazně prodlouží životnost kartáčku a sníží riziko zánětu dásní.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je používat jeden kartáček příliš dlouho. Lidé s rovnatky často mění kartáček, až když se štětiny viditelně ohne, což může být pozdě. Doporučuje se kontrolovat stav každé dva až tři týdny a vyměnit ho, jakmile se objeví první známky opotřebení. Další častou chybou je skladování v plastovém pouzdře bez přístupu vzduchu. Vlhké prostředí urychluje množení bakterií a štětiny měknou. Nechte kartáček po použití volně uschnout na stojánku, ideálně mimo dosah ostatních kartáčků.<br>
<br>
<br>
<br>
Fixní rovnátka jsou zárukou rovného úsměvu jen tehdy, když se o zuby a aparát správně pečuje. Zbytky jídla se zachytávají kolem zámečků a drátů mnohem snadněji než na hladké sklovině. Pokud se neodstraní, do několika hodin se z nich stane plak, který se mění na kámen a pod ním vzniká bílá skvrna. Ta po sundání rovnátka zůstane jako trvalá jizva, i když budou zuby rovné.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je spoléhat na ústní vodu místo mechanického čištění. Voda barvivo nerozloží, jen ho na chvíli zakryje vůní. Další chybou je čistit rovnátka přílišnou silou – poškrábaný drátek i gumička pak barví víc. A třetí: odkládat návštěvu zubaře, dokud skvrna neztmavne. Čím dřív se odstraní, tím menší je riziko, že zůstane trvalý rozdíl v barvě skloviny.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je spoléhat na ústní příslib, že „to pojišťovna proplatí". Pacienti pak zjistí, že hrazená je jen část, nebo že pojišťovna neuznala diagnózu jako zdravotní, ale pouze estetickou. Další častou chybou je zahájit léčbu u poskytovatele, který nemá smlouvu s vaší pojišťovnou. V takovém případě zaplatíte vše sami a zpětné proplacení je téměř nemožné. Stejně problematické je nechat si udělat snímky a plán v jedné ordinaci a léčbu dokončit v jiné – pojišťovny hradí léčbu jako celek, ne jednotlivé kroky.
