Na rovnátka nikdy nepoužívejte abrazivní pasty na bázi jedlé sody, křídy nebo aktivního uhlí. Sklovinu poškrábou, čímž naopak vznikne povrch, do kterého se barvivo zachytává ještě snáz. Totéž platí pro tvrdé zubní kartáčky a pro domácí pokusy s peroxidem v koncentraci, kterou nikdo nezměří. Běžná zubní pasta s fluoridy a měkký kartáček jsou bezpečná volba. Elektrický kartáček s kulatou hlavicí se k rovnátkům hodí víc než klasický, protože se dostane k hraně gumičky, kde skvrny začínají.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte vždy nití, teprve potom kartáčkem. Nit se navléká pod oblouk nebo pod zámeček a vede se jemně podél boční stěny zubu až pod okraj dásně. Neprovlékejte ji silou přes drát, ale použijte navlékač nebo tuhý konec niti. Jakmile nit obtočíte kolem zubu do tvaru písmene C, pohybujte s ní nahoru a dolů po stěně. Teprve až projdete všechny kontaktní body, vezměte mezizubní kartáček a projeďte každou mezeru tam i zpět. Kartáček se nesmí ohne, pokud se ohne, je příliš velký nebo tlačíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je přijít bez informace o tom, jak často jste aparát skutečně nosili. Ortodontista to pozná podle posunu zubů a podle opotřebení aparátu. Další chybou je snažit se uvolněný drát doma odstranit nůžkami nebo jiným nástrojem. Můžete poškodit sklovinu nebo spolknout část drátu. Pokud drát píchá, použijte vosk a jděte na kontrolu dříve.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si aparát prohlédnete a vyzkoušíte. U fixního aparátu zkontrolujte, zda drží všechny zámečky a zda není uvolněný drát, který píchá do tváře nebo dásně. U snímacího aparátu ho nasaďte alespoň na hodinu, abyste zjistili, kde tlačí. Zapište si, které zuby jsou citlivé a od kdy. Tyto konkrétní informace urychlí vyšetření více než obecné stížnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Základ je chránič zubů na míru. Běžný univerzální chránič z obchodu se pod rovnátka nevejde a tlačí. Zubař nebo ortodontista odebere otisk a nechá vyrobit chránič, který kopíruje tvar zubů i oblouku. Materiál musí být dost silný, aby tlumil náraz, ale ne tak tuhý, aby držel drátky pod tlakem. Na kontrolu si vezměte chránič s sebou – ortodontista ověří, že sedí a netlačí na zámečky.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Během vyšetření ortodont</strong> provede řadu úkonů. Podívá se do úst, zhodnotí skus, postavení zubů, tvar patra a čelistních kloubů. Často pořídí fotografie obličeje a chrupu z několika úhlů, někdy i otisky nebo digitální sken. Nebojte se zeptat, k čemu jednotlivé kroky slouží. Není to zbytečná byrokracie – bez těchto údajů nelze sestavit léčebný plán. Pokud vám něco není jasné, ptejte se hned, ne až cestou domů.<br>
<br>
<br>
<br>
Po kontrole si naplánujte další termín ihned, dokud jste v ordinaci. Zapište si doporučení a nastavte si připomínku v telefonu. Pokud máte dostat nové gumičky nebo retainer, vyzvedněte si je ještě tentýž den. Následující týden dodržujte režim přesně – po prázdninách je největší riziko, že se vrátíte ke starým návykům. Dobrá příprava zkrátí léčbu a ušetří další návštěvy.<br>
<br>
<br>
<br>
Kontrolní návštěva ortodontisty po prázdninách má svá specifika. Během volna se mění režim – cestuje se, jí mimo domov, nosí se méně pravidelně gumičky a někdy i snímací aparát. Ordinace proto v září řeší opakující se komplikace. Abyste termín zvládli bez zbytečného prodlužování léčby, připravte se dopředu a vědomě.<br>
<br>
<br>
<br>
Před návštěvou si vyčistěte zuby důkladně, ale bez agresivního tlaku. Krev na dásních zkresluje posouzení hygieny. Pokud jste přes prázdniny jedli více sladkého, přiznejte to – ortodontista upraví instruktáž a předejdete vzniku bílých skvrn na zubech. Stejně tak řekněte, pokud jste zapomněli nosit gumičky nebo retainer. Přiznání je vždy lepší než předstírání.<br>
<br>
<br>
<br>
Co si vzít s sebou a na co se zeptat Přineste kartáček, mezizubní kartáčky a nit, abyste mohli před zákrokem odstranit zbytky jídla. Pokud používáte gumičky, vezměte si poslední balíček, abyste ukázali, jakou sílu a velikost jste měli. Připravte si tři otázky: co mám dělat jinak, jak dlouho ještě léčba potrvá a co dělat, když se zámeček uvolní mimo ordinační hodiny. Odpovědi si poznamenejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Faktory, které dobu léčby nejvíce ovlivní Rozhodující je spolupráce pacienta. Nošení gumiček nebo elastických tahů podle pokynů ortodontisty zkracuje léčbu, jejich vynechávání ji naopak výrazně prodlužuje. Dalším faktorem je pravidelnost kontrol – obvykle jednou za 4 až 8 týdnů. Pokud pacient vynechá dvě kontroly za sebou, léčba se může protáhnout o několik měsíců. Důležitá je i ústní hygiena: zánět dásní nebo zubní kaz si vynutí přerušení léčby a její opětovné zahájení po sanaci. V neposlední řadě hraje roli věk – u dospělých je kostní remodelace pomalejší, takže léčba bývá delší než u dospívajících.
