<span style="font-weight: 700;">Při sportu s rovnátky platí</span> několik pravidel. Před zápasem zkontrolujte, zda drát nevyčnívá a netlačí. Pokud ano, použijte vosk na rovnátka nebo navštivte ortodontistu. Během hry se vyhněte kousání do chrániče a nepolykejte ho. Po pádu nebo nárazu do obličeje okamžitě přerušte hru, vyjměte chránič a zkontrolujte, zda nekrváčíte nebo zda se neuvolnil bracket. I drobné posunutí drátu může znamenat delší léčbu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Mezizubní kartáček, který</span> <span style="font-weight: 600;">se do mezery nevejde,</span> nepomůže. Ten, který je příliš tenký, zase nevyčistí, co má. U rovnátek je přitom situace složitější než u běžných zubů, protože drátky, bracketty a gumičky vytvářejí další překážky a mezery mění svůj tvar během léčby. Velikost kartáčku se proto nevybírá jednou provždy. Je potřeba ji průběžně kontrolovat a měnit podle toho, co se v ústech děje.<br>
<br>
<br>
<br>
Než podepíšete cokoli v ordinaci, vyžádejte si písemný léčebný plán s uvedením diagnózy a kódu výkonu. Tento dokument je klíčový, protože z něj se odvozuje, zda pojišťovna přispěje. Následně si sami ověřte na své pojišťovně, zda je daný kód v daném věku hrazený, a to ještě před zahájením léčby. Lékař vám může říct obecně, že „něco hradí", ale konkrétní částku a rozsah zná jen pojišťovna. Pokud vám ordinace odmítne plán vydat, je to varovný signál.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">První kontrola u ortodontisty</span> má proběhnout kolem sedmého roku věku. V tuto dobu už jsou vidět první stálé zuby a zároveň je možné odhalit problém s růstem čelisti, který se později řeší mnohem složitěji. Nejde o to, že by sedmileté dítě hned dostalo rovnátka. Jde o to, aby odborník zhodnotil vývoj skusu a případně naplánoval další sledování.<br>
<br>
<br>
<br>
Zákonná úhrada se týká především léčby závažných ortodontických vad, jako jsou rozštěpy, výrazné poruchy skusu nebo vady, které brání normální funkci chrupu. U těchto případů pojišťovna hradí vyšetření, léčebný plán i samotná rovnátka včetně pravidelných kontrol. U lehčích vad, kdy jde spíš o estetiku, pojišťovna obvykle nepřispívá vůbec nebo jen částečně a zbytek si pacient platí sám.<br>
<br>
<br>
<br>
Během léčby je potřeba docházet na kontroly v doporučených intervalech, obvykle po šesti až osmi týdnech. Samotné nošení rovnátek nestačí, pokud se síla neupravuje podle pohybu zubů. Rodiče by měli sledovat, zda dítě nemá bolesti, otlaky nebo uvolněné drátky, a tyto potíže hlásit co nejdříve. Čím dříve se problém vyřeší, tím kratší je celková doba léčby a menší riziko, že se výsledek vrátí zpět.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.rgbstock.com/cache1nDIgH/users/m/mz/mzacha/600/mhiy0we.jpg" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Před zahájením léčby je nutné vyřešit stav zubů a dásní. Kazy a záněty dásní se musí odstranit ještě před nasazením fixních rovnátek, jinak hrozí zhoršení a prodloužení léčby. Dítě by také mělo být schopné udržovat hygienu samo nebo s pravidelnou pomocí. U snímatelných rovnátek je klíčová spolupráce: pokud je dítě nenosí předepsaný počet hodin denně, výsledek se nedostaví a čas i úsilí přijdou nazmar.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým faktorem je hygiena. Zánět dásní zpomaluje pohyb zubů a způsobuje bolesti. Používejte mezizubní kartáčky, jednosvazkový kartáček a ústní vodu bez alkoholu. Pokud zámeček odpadne, nechte ho co nejdříve přilepit – každý den bez aktivního prvku znamená zpoždění. Také se vyhněte tvrdým a lepivým jídlům, která zámečky strhávají.<br>
<br>
<br>
<br>
Třetí oblastí je retence. Po sundání aparátu přichází fáze, kdy se zuby snaží vrátit. Pokud se nedodrží nošení retenční aparatury, může se celá léčba zkomplikovat a někdy je nutné ji opakovat. Retenční fáze není „po léčbě", je její nedílnou součástí. Mnoho lidí ji podcení a pak se diví, že se zuby pohnuly.<br>
<br>
<br>
<br>
Hlavním důvodem včasné kontroly není estetika, ale funkce. Pokud horní čelist zaostává za dolní nebo je skus obrácený, může to ovlivnit dýchání, mluvení i opotřebení zubů. U těchto případů se často používá takzvaná raná léčba, která spočívá v ovlivnění růstu čelisti ještě v době, kdy je dítě ve fázi výměny chrupu. Později už je tento zásah mnohem méně účinný.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy je prodloužení léčby normální a kdy už ne Běžné je posunutí o několik týdnů, zvláště u rotací nebo u zavřených skusů. Pokud se ale termín posouvá opakovaně o měsíce, je potřeba hledat příčinu. Mezi časté důvody patří nedostatečná spolupráce s gumičkami, časté odlepení zámečků, zanedbaná ústní hygiena nebo nepravidelné kontroly. Někdy jde i o to, že se zub nehýbe podle očekávání – tehdy lékař mění plán.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy se vyplatí počkat a kdy ne Ne každá nepravidelnost znamená okamžitý zákrok. Drobné stěsnání předních zubů, které se upraví samo s růstem čelisti, se často jen sleduje. Naopak varovným signálem je situace, kdy dítě dýchá převážně pusou, má potíže s kousáním nebo mu vypadávají mléčné zuby příliš brzy či později. V těchto případech je návštěva ortodontisty na místě bez ohledu na věk.
