Co hradí pojišťovna u rovnátek a kdy si připlatíte?

Podle čeho poznat, že je čas na výmě <img src="https://i.ytimg.com/vi/rKX383X8lGU/hq720.jpg" alt="Průvodce designového experta pro osvětlení interiéru | Triky řemesla" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Druhým parametrem je tvar štětin. U rovnátek se osvědčují kartáčky s delšími štětinami uprostřed a kratšími po stranách, které kopírují oblouk zubů a zámečků. Štětiny musí být měkké – tvrdé štětiny poškozují dásně a mohou uvolnit lepidlo zámečků. Rukojeť by měla být tenká a mírně zahnutá, abyste se dostali i k zadním zubům, kde jsou zámečky nejhůře přístupné. Praktický test: vezměte kartáček a zkuste s ním obkroužit každý zámeček zvlášť. Pokud se štětiny dostanou pod drát a zároveň se dotýkají dásně bez bolestivého tlaku, velikost je správná. Pokud se štětiny jen kloužou po zámečcích a nedosáhnou na okraj dásně, je kartáček buď moc velký, nebo má špatný tvar. Častou chybou je domněnka, že stačí mít doporučení od zubaře. Ortodontista musí být smluvním partnerem vaší pojišťovny. Pokud si vyberete ordinaci, která se smlouvou nepracuje, pojišťovna vám neproplatí nic, i když je léčba zdravotně nutná. Před objednáním se proto v ordinaci zeptejte, zda mají smlouvu se všemi pojišťovnami, nebo jen s některými. Někteří ortodontisté také účtují takzvané registrační poplatky, které pojišťovna nehradí nikdy. Typů rovnátek je několik a výběr nezávisí jen na vzhledu, ale hlavně na typu vady. Snímací rovnátka jsou vhodná pro menší korekce a děti je musí nosit pravidelně, jinak nemají efekt. Pevná rovnátka se lepí na zuby a pracují nepřetržitě, takže jsou účinnější u složitějších případů. Mezi oblíbené patří i estetické varianty, které se méně nápadné, ale jejich údržba je náročnější. Po sundání rovnátek se řeč obvykle rychle vrátí do normálu, ale ne vždy sama. Několik týdnů po sejmutí je vhodné pokračovat v krátkém cvičení – stačí pět minut denně. Zaměřte se na sykavky a na hlásky, které jste předtím cvičili. Pokud jste měli rovnátka dlouho, může přetrvávat mírná změna výslovnosti. Většinou ji lze upravit logopedickým cvičením. Důležité je nečekat, až se to „samo spraví", a řešit potíže průběžně s odborníkem. 5. Alignery nikdy nenechávejte volně ležet. Když je nemáte v ústech, patří do pouzdra. Na stole, v kapse nebo v kabelce se na ně zachytí prach, vlasy a bakterie, které si pak vtlačíte přímo na zuby. Pouzdro samo o sobě také není sterilní – jednou týdně ho vypláchněte teplou vodou a nechte uschnout otevřené. Stejně tak si nemyjte ruce jen před jídlem, ale i před manipulací s alignery. Rovnátka mění pravidla ústní hygieny. Když máte fixní aparát, běžný kartáček přestává stačit – dráty a zámečky zachytávají zbytky jídla a plak se hromadí na místech, kam se štětinky normálního kartáčku nedostanou. Proto se u rovnátek používají speciální kartáčky s menší hlavou a delšími, měkčími štětinami. Velikost hlavy a tvar rukojeti ale nejsou univerzální. Špatně zvolený kartáček znamená buď nedostatečné čištění, nebo naopak odírání dásní a uvolňování zámečků. Níže najdete konkrétní postup, jak správnou velikost určit. Na co si dát pozor při komunikaci s pojišťovnou: vždy si nechte potvrdit, co přesně je hrazeno a co ne. Pojišťovny často mění své úhradové tabulky a to, co platilo před rokem, už platit nemusí. Ptejte se na konkrétní kódy výkonů, které ortodontista uvádí. Pokud vám pojišťovna něco zamítne, máte právo na písemné odůvodnění a můžete se odvolat. Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí. Změřte si ústa a zkuste kartáček „nasucho" Než začnete vybírat, změřte si vzdálenost mezi vnitřní stranou horních řezáků a vnitřní stranou dolních řezáků při zavřených ústech. Tato mezera určuje, jak dlouhá hlava se vám vejde mezi zuby a tvář, aniž byste museli násilím otevírat pusu. Pro většinu dospělých s rovnatky vyhovuje hlava dlouhá přibližně 20–25 mm a široká 8–10 mm. Děti a dospívající s menší čelistí potřebují hlavu kratší, kolem 15–20 mm. Kartáček si vždy vyzkoušejte „nasucho" – bez pasty, jen vsuňte hlavu mezi zuby a tvář. Pokud narazíte na drát nebo zámeček dřív, než se štětiny dotknou zubu, je hlava moc dlouhá. Pokud naopak musíte ústa otevírat doširoka, je moc široká. Kdy pojišťovna platí a kdy ne Rozhodující je takzvaný index potřebnosti. Ortodontista ho stanoví na základě rentgenu, měření a posouzení skusu. Čím vyšší index, tím větší šance, že pojišťovna část léčby uhradí. Typicky jde o vady, které ovlivňují kousání, mluvení nebo vedou k poškození zubů. Naopak mírné estetické vady, jako jsou nepatrné mezery mezi zuby, obvykle spadají do kategorie, kterou si pacient platí sám. Pozor na to, že i u uznané diagnózy existuje věkový limit – u dospělých se hrazená léčba týká jen výjimečných případů, obvykle po vážném úrazu nebo operaci čelisti.

Войдите, чтобы оставлять комментарии