Kartáček musí mít dostatečně dlouhé a tuhé vlákno, aby se dostal pod drát. Krátké vlákno se ohne a nevyčistí. Zkontrolujte, že vlákno není příliš měkké – u rovnátek je potřeba jemný, ale účinný stěr. Některé kartáčky mají na konci rukojeti ohyb, který pomáhá obejít drát. Vyzkoušejte, zda se vám s ním daří pohybovat podél oblouku, aniž byste drát posunuli nebo poškodili ligaturu.<br>
<br>
<br>
<br>
Ústní sprcha je užitečný doplněk, ale nenahradí mechanické čištění. Proud vody odstraní zbytky jídla, ale plak zůstává. Používejte ji až po kartáčku a mezizubním kartáčku, ideálně na nižší tlak, abyste nepodráždili dáseň. Někteří ortodontisté doporučují i jednorázové párátko s kartáčkem na cestách.<br>
<br>
<br>
<br>
Po každém jídle se na rovnátkách a v okolí zubů zachytí zbytky potravy. Pokud je neodstraníš, bakterie začnou produkovat kyseliny, které narušují sklovinu a mohou způsobit vznik bílých skvrn, zubního kazu nebo zánětu dásní. Pravidelná péče po jídle není volbou, ale nutností. Základem je vyčistit zuby i rovnátka co nejdříve, ideálně do deseti minut. Pokud to nejde, alespoň vypláchni ústa vodou a sniž tak množství zbytků.<br>
<br>
<br>
<br>
Ortodontická léčba fixními rovnátky není záležitost na pár týdnů. Většina pacientů nosí pevný aparát 18 až 30 měsíců, u složitějších vad se doba prodlužuje na tři roky i více. Naopak jednoduché stěsnání předních zubů může být hotové za 12 měsíců. Rozhoduje především výchozí stav chrupu, věk a ochota spolupracovat.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Písmeno j se na skle objevuje</span> jako zbytek staré samolepky, ochranné fólie, tmelu nebo reklamního polepu. Nejde o nečistotu, kterou smyjete vodou. Jde o vrstvu, která drží na povrchu díky lepidlu nebo pryskyřici. Pokud začnete škrabat nožem nebo tlakovou vodou, poškrábete sklo a zbytek j se jen rozetře do okolí. Postupujte od shora dolů a vždy nejdřív zjistěte, co vlastně na skle je.<br>
<br>
<br>
<br>
Co délku léčby nejvíc ovlivní Věk hraje roli jen částečně. U dětí a dospívajících se ještě dá využít růst čelisti, takže některé vady se řeší rychleji. U dospělých je kost hotová, ale to neznamená, že léčba musí být dlouhá. Klíčové je, jak složitá vada je a jak přesně se podaří naplánovat pohyb zubů. Výrazně léčbu zkracuje pravidelná kontrola každé čtyři až šest týdnů. Kdo termíny vynechává, prodlužuje si to sám.<br>
<br>
<br>
<br>
První konzultace a vyšetření zaberou jedno odpoledne. Následuje plánování: rentgeny, otisky nebo sken, fotografie a rozvaha, zda bude potřeba extrakce zubů. Teprve pak se lepí zámky. Mezi nalepením horního a dolního aparátu bývá odstup několika týdnů až měsíců, aby si pacient zvykl a aby se léčba dala lépe řídit.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte, že ortodontista má být o sportu informován. Řekněte mu, jaký sport dítě dělá a jak často, aby mohl přizpůsobit plán kontrol. Pokud dítě nosí snímatelné rovnátka, sundá si je na kontaktní sport vždy. Snímatelné rovnátka se vracejí do úst hned po sprše, ne až večer. Pravidelná kontrola u zubaře a ortodontisty dvakrát ročně odhalí opotřebení chrániče i posuny zubů dřív, než nadělají problém.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Dalším faktorem je</span> <span style="font-weight: bold;">spolupráce</span>. Nošení gumiček, mezizubních kartáčků a případných pomocných aparátů není dobrovolné. Když pacient gumičky nenosí, zuby se nepohnou tam, kam mají, a ortodontista musí plán měnit. Stejně tak platí, že zanedbaná hygiena vede k zánětu dásní, zubnímu kazu a k přerušení léčby. Tyto pauzy se pak nasčítají do měsíců navíc.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je očekávat, že rovnátka odstraní každou vadu za rok. Další častá chyba je přestat nosit retenční aparát hned po sundání zámků. Bez retence se zuby vracejí do původní pozice a výsledek se ztrácí. Retence není volitelná, je součástí léčby a obvykle trvá minimálně tak dlouho jako samotná aktivní fáze.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba rodičů je koupit chránič „až bude potřeba". U dětí s rovnátky se doporučuje nosit chránič i při tělocviku, pokud se cvičí s míčem nebo nářadím. Další chybou je nechat dítě jíst a pít s nasazeným chráničem – pod chráničem se usazují zbytky jídla a vzniká zápach i zubní kaz. Po každém použití chránič vyčistěte kartáčkem na zuby bez pasty a nechte uschnout na vzduchu, ne v uzavřené krabičce. Jednou za čas ho zkontrolujte proti světlu, jestli se nezačal prodírat materiál.<br>
<br>
<br>
<br>
Reálný časový plán si nenechte slibovat předem. Po prvním vyšetření dostanete odhad, ale ten se upřesní až po nasazení aparátu a po prvních kontrolách. Ptejte se, co se od vás očekává, kolik kontrol ročně bude potřeba a jaké jsou alternativy. Když budete docházet včas, dodržovat pokyny a udržovat chrup čistý, máte nejlepší šanci, že se léčba vejde do plánovaného času.
