5. Formátuj jednotně a nech to na nástroji. Ruční zarovnávání a dohadování o stylech je ztráta času. Nastav formátovač a linter jednou a nech je běžet při ukládání. Kód, který vypadá všude stejně, se čte rychleji a rozdíly v commitu jsou skutečné změny, ne posuny mezer. Menší diff znamená rychlejší hledání, co se vlastně změnilo.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní rozlišovací znak najdete na rourkách pod kloboukem a na barvě třeně. Modrák (například hřib kovář nebo hřib koloděj) má rourky nejprve žluté až olivové, později zelenavé, a na řezu modrají samotné rourky i dužnina. Třeň bývá štíhlý, často s jemnou síťkou nebo tečkováním, ale nikdy nemá tak výraznou síťku jako satan. Hřib satan má rourky nejprve žluté, později oranžově červené až krvavě červené, a třeň je robustní, břichatý, s nápadnou červenou síťkou na světlém podkladu. Klobouk bývá světlejší, šedobílý až olivový, často s narůžovělým okrajem. Pokud si nejste jisti, houbu neberte – nejde o zbytečnou opatrnost, ale o základní pravidlo.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro dvě vrstvy potřebujete dvě samostatné dráhy. Nejčastější chyba je navléct záclonu i závěs na jednu tyč. Vrstvy se pak tlačí na sebe, záclona se krčí a závěs nejde plynule zatáhnout. Řešením je dvojitá kolejnice nebo tyč se dvěma drážkami. Když chcete jen naznačit vrstvení, použijte jednu tyč na záclonu a druhou, kratší, na závěs. Vzdálenost mezi drahami nechte alespoň pět centimetrů, aby se látky nepřekrývaly a nešpinily.<br>
<br>
<br>
<br>
Bezpečné rozeznání hub stojí na dvou věcech: znát konkrétní druh a vidět ho celý. Většina otrav nevzniká z nepozornosti, ale z toho, že člověk viděl jen klobouk a zbytek domyslel. Houbu proto nikdy neurčujte podle jediného znaku. Barva klobouku, tvar nebo místo růstu samy o sobě nic neznamenají. Rozhoduje kombinace tvaru klobouku, lupenů nebo rourek, třeně, prstence, pochvy a vůně. Pokud si nejste jistí, neberte ji.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevo potřebuje prosychat pomalu a rovnoměrně. Pokud ho na jaře naskládáte do neprodyšné hromady a přikryjete plachtou až k zemi, zůstane uvnitř vlhké i po půl roce. Plachta má chránit jen horní část před deštěm, ne boky. Ideální je převislá stříška nebo plachta připevněná tak, aby sahala maximálně do dvou třetin výšky hromady. Boční průvan odvede vlhkost, kterou dřevo uvolňuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Než koupíte první květináč, změřte si, kolik světla balkon skutečně dostane. Nestačí si říct, že je „slunný". Postavte se na balkon v poledne a pak v podvečer. Všimněte si, jestli slunce svítí přímo na zábradlí, nebo ho zastiňuje střecha, strom nebo protější dům. Přímé slunce po většinu dne zabere i pár hodin, které rostlina potřebuje ke kvetení. Pokud světlo dopadá jen ráno nebo navečer, máte polostín. Celodenní stín bez přímého slunce znamená, že si musíte vybrat jiné druhy než muškáty a petúnie.<br>
<br>
<br>
<br>
3. Vyhýbej se sdílenému měnitelnému stavu. Globální proměnná, kterou mění několik funkcí, je nejčastější zdroj podivných chyb, které se projeví jen někdy. Preferuj předávání hodnot parametrem a vracení nových objektů místo přepisování existujících. Když už stav potřebuješ, drž ho na jednom místě a přistupuj k němu přes jasně pojmenované funkce. Ušetříš tím hodiny hledání, proč se hodnota změnila mezi dvěma voláními.<br>
<br>
<br>
<br>
Pět návyků, které se vyplatí zavést hned 1. Pojmenovávej podle významu, ne podle typu. Proměnná data nebo arr neřekne nic. aktivniUzivatele nebo nesparovaneFaktury řeknou vše. Když název neumíš vymyslet, často to znamená, že funkce dělá víc věcí, než by měla. Rozděl ji. Typická chyba je pojmenovat funkci zpracuj() a pak do ní přidávat další a další podmínky, dokud se v ní nedá ztratit.<br>
<br>
<br>
<br>
2. Piš malé funkce s jedním úkolem. Funkce, která čte vstup, validuje ho, ukládá do databáze a posílá e-mail, se ladí pekelně. Rozděl ji na čtyři. Každá se pak dá otestovat zvlášť a chyba se najde v minutách, ne v hodinách. Platí to i pro callbacky a handlery událostí. Pokud má funkce víc než dva parametry, zvaž předání objektu s pojmenovanými vlastnostmi. Čte se to líp a snáz se přidává další volitelná hodnota.<br>
<br>
<br>
<br>
4. Ošetřuj chyby konkrétně. Prázdný catch nebo obecné console.log(err) problém jen oddálí. Chybu buď vyřeš, nebo předej dál s jasnou zprávou. U vstupů zvenčí (formulář, API, soubor) počítej s tím, že přijdou neplatná data. Validuj na hranici a dál v kódu už pracuj s tím, že data jsou v pořádku. Tím zmizí většina obranných podmínek uprostřed logiky.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/PJHfcI21PWA/hq720.jpg" alt="Dokončení demontáže interiéru nástavby POKA, Start PV3S a nový kompresor do dílny." style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Ladění zabere nejvíc času tehdy, když kód nedělá to, co na první pohled vypadá, že dělá. Čistý kód není estetika pro estetiku. Je to nástroj, jak zkrátit dobu mezi "něco je špatně" a "vím přesně kde". Následujících pět návyků se osvědčilo v praxi na projektech, kde se na jednom souboru střídá víc lidí a kde se kód vrací i po měsících.
