Při zavěšování postupujte zprava doleva. Nejprve zavěste krajní žabky, pak teprve prostřední. Garnýž musí být čistá a suchá, jinak žabky kloužou. Pokud záclona visí šikmo, není to žabkami, ale křivou garnýží. Zkontrolujte ji vodováhou. U těžkých záclon se vyplácí použít kovové žabky s pogumovaným hrotem – lépe drží a nekloužou po kovové tyči.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Deka na gauč není jen</span> dekorace. Má chránit čalounění před otlaky, mastnotou z rukou, chlupy domácích zvířat a slunečním světlem, které časem vyšisuje i kvalitní látku. Zároveň by měla být příjemná na dotek, protože na ní budete sedět nebo ležet mnohem častěji, než si před koupí myslíte. Než začnete vybírat, změřte si gauč – šířku, hloubku sedáku i výšku opěradla. Bez těchto čísel koupíte buď deku, která je krátká a neustále klouže, nebo naopak tak velkou, že přebývající látka tvoří na zemi nepořádek.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: bolder;">Posledním krokem je</span> vyzkoušet deku přímo na gauči. Rozložte ji, sedněte si na ni, zkuste si lehnout a vstaňte. Sledujte, zda se neposouvá, zda se pod vámi netvoří bulky a zda vám okraje nepřekážejí pod nohama. Pokud máte gauč s vyšším opěradlem, přeložte deku přes horní hranu a nechte ji volně splývat – nebude se pak mačkat v sedu. Až budete spokojeni s tím, jak drží, teprve pak řešte, zda ladí s polštáři a zbytkem obýváku. Funkce jde vždy před vzhledem, protože deka, která klouže nebo se po měsíci rozpadne, nakonec skončí ve skříni bez ohledu na to, jak hezky vypadala v obchodě.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je kupovat deku přesně na rozměr sedáku. Potřebujete přesah alespoň deset až patnáct centimetrů na každou stranu, aby se dala zastrčit za opěradlo a do stran. Bez přesahu bude neustále sjíždět a vy ji budete každý den rovnat. Další chybou je ignorovat údržbu ještě v obchodě. Podívejte se na štítek: pokud výrobce doporučuje pouze chemické čištění, deka na gauč, kde se jí a pije, není praktická. Hledejte praní na třicet až čtyřicet stupňů a možnost sušení v sušičce při nízké teplotě. U vzorovaných dek zkontrolujte, zda barvy neblednou – stačí přetřít vlhkým bílým hadříkem.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat, že deka na gauč sedne i po několika vypráních Rozhodující je gramáž a hustota tkaní. Tenká deka o nízké gramáži se po pár praních srazí a vytvoří na gauči mřížku, kterou prosvítá čalounění. Hustě tkaná deka s vyšší gramáží lépe drží tvar, ale nesmí být tuhá – zkuste ji přeložit přes ruku. Pokud se láme do ostré hrany a nedrží se sama, bude na sedáku klouzat. Důležitá je i úprava okrajů: obšité lemy nebo dvojitý obrubník vydrží tahání, zatímco prostřižené okraje se po prvním praní rozpadnou. Barvu volte podle toho, jak často jste ochotni prát. Světlé odstíny ukážou každou skvrnu, tmavé zase chlupy a prach.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním praktickým kritériem je materiál. Bavlna dobře saje pot a snadno se pere, ale po čase se ohne a ztratí tvar. Vlna hřeje a je přirozeně odolná proti zápachu, ovšem vyžaduje šetrné praní a nesnáší sušičku. Syntetické směsi s příměsí viskózy nebo polyesteru drží barvu a jsou levnější na údržbu, ale v létě se na nich může sedět nepříjemně. Pro obývák, kde se gauč používá denně, se osvědčují tkané směsi s vyšším podílem přírodního vlákna. Ručně vázané vzory a třásně vypadají hezky, ale zachytávají prach a drápy – pokud máte kočku nebo psa, sáhněte po husté tkanině bez volných nití.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhý krok je určit, co má závěs v obývacím pokoji vlastně dělat. Má clonit, nebo jen zdobit? V obýváku obvykle potřebujete obojí: závěs na den, zatemňovací závěs na večer. Řešením je dvojitá garnýž nebo kolejnice se dvěma drahami. Na přední stranu dejte lehčí látku, na zadní těžší. Pokud si nejste jistí poměrem, držte se pravidla, že celková šířka látky má být alespoň dvojnásobkem šířky garnýže. Nařasení pak drží tvar a závěs nevypadá jako napnuté prostěradlo.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec myslete na údržbu. Hedvábí a některé syntetické látky vyžadují chemické čištění, což u velkých závěsů znamená sundavat je, vozit a znovu věšet. Bavlna a směsi s polyesterem zvládnou praní v programu pro jemné prádlo, ale musíte je žehlit ještě mírně vlhké. Před nákupem si zjistěte, zda látka není náchylná k vyblednutí na přímém slunci — zvlášť pokud má okno orientaci na jih nebo západ. Závěs, který po dvou letech ztratí barvu, je dražší než ten, který jste vybírali o hodinu déle.<br>
<br>
<br>
<br>
Bavlna je základ, ke kterému se dá vždy vrátit. Dobře saje pot, snáší běžné praní a při teplotách kolem 60 °C se zbaví většiny nečistot i roztočů. Pozor ale na hustotu tkaní: řídká bavlna se po pár praních vytáhne a začne pouštět nitky. Hledejte údaj o dostavě nití – čím vyšší číslo, tím pevnější plátno. Typická chyba je koupit levné povlečení bez informace o gramáži. Po prvním vyprání zjistíte, že je prodyšné jen na pohled.
