Záclony zežloutnou nejčastěji kvůli pracímu prostředku, který se ve vláknech usadil a nestihl se vypláchnout, a kvůli kuchyňským tukům, jež se na vláknech zachytí. Než se pustíte do bělení, prohlédněte si materiál: polyester a směsi snášejí kyslíkové bělení i vyšší teploty, ale viskóza, acetát a hedvábí se při kontaktu s chlorem nebo silnou zásadou trvale poškodí. U krajkových a výšivkových záclon zkuste nejdřív jen roztok na okraji záclony, který není vidět.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhé číslo, které se plete nejčastěji, je řasení. Záclona by neměla být vypnutá naplocho, jinak neplní funkci ani vzhled. Pro klasické řasení se násobí naměřená šířka zhruba dvakrát, pro hlubší řasení i dvapůlkrát. Kdo si spočítá jen přesnou šířku okna, dostane záclonu, která se nedá slušně nařasit. Zároveň pozor na šířku látky v obchodě: pokud je dostupná jen v určitých délkách, musíte řasení přizpůsobit tomu, co skutečně koupíte, ne naopak.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak prát, aby se žmolky nevrace<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Měření okna na záclony vypadá jako banální úkon, dokud se neukáže, že látka po pověšení nedrží tvar, nedosahuje na zem nebo naopak leze do topení. Rozhodující není šířka skla, ale to, kde bude záclona viset. Proto nejdřív určete, zda půjde o garnýž ve zdi nad oknem, o lištu na rámu, nebo o kolejničku pod stropem. Každá z těchto možností mění naměřené hodnoty o několik centimetrů a jinak se počítá i spotřeba látky na řasení.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup: Vyžehlete ubrus a ubrousky den předem. Připravte si prostírací desky a příbor na tác. Stůl prostřete od středu k okrajům. Nejprve desky, pak talíře, pak příbor, nakonec sklenice a ubrousky. Květiny dejte tak, aby nepřekážely ve výhledu přes stůl. Svíčky jen pokud nejsou na dosah ruky. Typická chyba: příbor položený špinavý nebo s otisky, sklenice s vodními kapkami, ubrousek zmuchlaný v ruce. Tyhle detaily si hosté všimnou jako první.<br>
<br>
<br>
<br>
Před každým praním tedy zkontrolujte štítek, roztřiďte povlečení podle materiálu a barvy a zvolte nejnižší teplotu, která ještě stačí na hygienu. Běžné ložní prádlo z bavlny zvládne 60 °C, barevné a směsové 40 °C, jemné materiály 30 °C. Kdo tohle dodrží, tomu povlečení vydrží déle barvu, tvar i příjemný omak.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Bavlna a směsi s vysokým</span> podílem bavlny patří k nejodolnějším. Běžné bavlněné povlečení perte na 60 °C, pokud jde o ložní prádlo používané denně – tato teplota spolehlivě zlikviduje roztoče a bakterie. Barevné bavlněné soupravy ale raději nastavte na 40 °C, jinak barvy rychle vyblednou. Čistě bílé bavlněné povlečení zvládne i 90 °C, což je ideální při onemocnění v rodině. Vždy ale zkontrolujte, zda výrobce u konkrétní tkaniny nepovoluje jen nižší stupeň – některé bavlněné satény jsou dokončené tak, že vysokou teplotu nesnesou.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Teplota praní rozhoduje o</span> tom, zda povlečení vydrží roky, nebo se po pár vypráních vytáhne, vybledne a začne se drolit. Univerzální rada „per při šedesátce" neplatí pro všechno. Bavlna snese víc, satén méně, mikrovlákno ještě míň. Než strčíte peřinu do bubnu, podívejte se na štítek a zjistěte, z jakého materiálu je. Podle toho zvolte stupeň a program.<br>
<br>
<br>
<br>
U hedvábí a vlny zapomeňte na běžný program. Hedvábné povlečení patří do ruky nebo do pračky na program pro hedvábí při 30 °C s prostředkem na jemné tkaniny. Vlněné přikrývky a povlaky perte na 30 °C v programu pro vlnu, nikdy ne na vyšší stupeň – vlna se srazí a ztratí objem. U obou materiálů se vyhněte ždímání na vysoké otáčky. Stačí 400–600 otáček, jinak vlákna pukají.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Nejčastější chyby: praní</span> všeho dohromady na 60 °C, což ničí satén i mikrovlákno; používání aviváže u funkčních tkanin; a sušení v sušičce na vysoký stupeň, které dokáže zničit i bavlnu. Sušte raději na vzduchu, barevné povlečení v obráceném stavu a mimo přímé slunce. Pokud potřebujete povlečení vydezinfikovat a nejde o bílou bavlnu, použijte dezinfekční prostředek do praní při 40 °C místo zvyšování teploty.<br>
<br>
<br>
<br>
Satén, mikrovlákno a další citlivější materiály Satén, ať už bavlněný nebo z vlákna lyocell, perte na 30–40 °C a vždy na jemný program. Vysoká teplota mu bere lesk a způsobuje, že tkanina zhrubne. Mikrovlákno a polyesterové povlečení snese jen 30 °C, maximálně 40 °C u silnějších verzí. U těchto materiálů nikdy nepoužívejte aviváž – ucpává vlákna a povlečení přestane být prodyšné. Len je naopak rád, když ho vyperete na 40–60 °C, ale hrozí sražení, takže první praní udělejte raději chladnější a sledujte, jak se tkanina chová.
