<span style="font-weight: bold;">Klasické rozměry povlečení</span> vycházejí z normalizovaných velikostí peřin a polštářů. Nejčastěji narazíte na povlak na peřinu 140 × 200 cm, 200 × 200 cm nebo 220 × 200 cm. U polštářů jsou standardní 70 × 90 cm, 50 × 70 cm a 40 × 40 cm. Tyto rozměry ale nejsou univerzální. Starší peřiny mívají jiné proporce než dnešní výrobky a zahraniční značky se také liší. Proto je měření nutné, ne volitelné.<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je kupovat přikrývku bez povlaku, který se dá sundat a vyprat. Celoroční přikrývka se používá denně, takže se rychle zašpiní potem a prachem. Pokud nemá pratelný návlek, musíte prát celou přikrývku, což u peří znamená speciální režim a dlouhé sušení. U syntetických výplní je to jednodušší, ale i tak se vyplatí povlak. Důležité je také prošití – prošívané komory brání posunu náplně. Když jsou komory velké, výplň se na jednom místě vyboulí a jinde zmizí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív změřte polštář přesně. Nepoužívejte krejčovský metr natažený silou, ale měřte po látce polštáře, která je již trochu „sedlá". Změřte šířku, délku a výšku (sílu) polštáře. U výplně z paměťové pěny měřte v klidu, ne stlačený. Zapište si všechny tři rozměry v centimetrech a přidejte si je k sobě, ať je máte po ruce při výběru látky i při šití.<br>
<br>
<br>
<br>
Látku vybírejte podle toho, jak se polštář používá. Na denní použití je vhodná bavlna nebo směs bavlny s polyesterem, která tolik nežmolkuje. Na ozdobný polštář, který leží na gauči, klidně použijte len nebo směs s lnem. Před šitím látku vyperte a vyžehlete, aby se srazila. Pokud to neuděláte, povlak po prvním praní změní rozměry a míra bude k ničemu.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení a žehlení rozhoduje o životnosti Sušička je pro ubrusy riskantní. Vysoká teplota sráží bavlnu a len, takže po pár cyklech je ubrus kratší a křivý. Nechte je volně uschnout na šňůře, ideálně ve stínu – přímé slunce vybledne i syté barvy. Pokud sušičku použít musíte, zvolte nejnižší teplotu a vyndejte ubrus ještě mírně vlhký.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodněte se, jak bude povlak uzavírat. Zip je praktický, ale potřebuje delší přídavek na záložku. Knoflíky nebo druky vypadají lépe, ale u nestandardního tvaru se hůř rozměřují. Nejjednodušší je zapínání na překrytí (tzv. „na obálku"), které zvládne i začátečník a nekazí tvar. Ať zvolíte cokoli, uzávěr umístěte na kratší stranu polštáře, ne na delší – lépe se pak povlak obléká.<br>
<br>
<br>
<br>
Přidejte na švy a na zapínání K naměřeným rozměrům připočtěte přídavek na švy. Standardně stačí 1 cm na každou stranu, tedy 2 cm k šířce i délce. Pokud látka hodně třepí, přidejte 1,5 cm. U výšky polštáře počítejte s tím, že povlak musí výplň pojmout i po zapnutí. U silnějších polštářů přidejte 1–2 cm navíc, jinak půjde zapínání ztuha a šev se bude napínat. Typická chyba je kopírovat rozměry běžného povlaku ze skříně – ten sedí na jiný polštář, ne na ten váš.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvu volte podle jídla, nádobí a světla v místnosti. Bílá je univerzální a hodí se k porcelánu i stříbru, ale je nejméně odpouštějící na skvrny. Krémová a světle béžová působí tepleji a skvrny tolik nezvýrazní. Tmavě modrá, zelená nebo vínová dodá stolu vážnost a hodí se k večeři při svíčkách. Vzorované ubrusy už samy tvoří dekoraci – pak nechte prostírání a ubrousky jednobarevné. Častá chyba je sladit ubrus přesně s barvou stěn; když je odstín stejný, stůl splyne s místností. Lepší je o jeden stupeň tmavší nebo světlejší.<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál volte podle účelu. Na běžné spaní stačí bavlna nebo směs s polyesterem, která méně mačká. Na alergiky je vhodná hustě tkaná bavlna nebo mikrovlákno, které nepropouští roztoče. Na venkovní polštáře (například do zahrady) se hodí voděodolná látka, ale ta se nedá žehlit a může být méně příjemná na dotek. Vždy se zeptejte, zda lze látku prát na 60 °C – u dětských a zdravotních polštářů je to důležité. Pokud si nejste jistí, kupte si nejprve malý vzorek a vyzkoušejte, jak se chová po vyprání a vyžehlení.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Nestandardní polštář se</span> <span style="font-weight: 800;">pozná jednoduše: žádný</span> běžný povlak na něj nesedí. Buď je příliš volný, nebo se na něj nevejde vůbec. Řešením je nechat si povlak ušít na míru. Není to nic složitého, ale pár věcí je potřeba udělat ještě předtím, než se sedne ke stroji.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední pravidlo: skvrny řešte hned, ne až před dalším použitím. Zaschlé zbytky jídla se z vlákna dostávají mnohem hůř a často vyžadují agresivní přípravek, který ubere barvu i pevnost tkaniny. Ubrus, který prošel správným praním, šetrným sušením a volným složením, vydrží i několik let bez ztráty vzhledu.
