Rekonstrukce jádra je hotová a zbývá to, co rozhodne o tom, jestli bude malá koupelna fungovat každý den. Obklady a spád podlahy se dělají společně, protože na sebe navazují. Pokud nejdřív obložíte stěny a teprve pak začnete řešit podlahu, často zjistíte, že dlaždice u stěny nejdou srovnat se spádem a voda zůstává stát v rozích. Proto se vyplatí naplánovat obojí současně, ještě před první lžící lepidla.<br>
<br>
<br>
<br>
Pod postelí a ve výšce skončí sezónní věci, ale denní potřeby potřebují místo po ruce. Noční stolek nahradí police připevněná ke zdi ve výšce matrace nebo úzký vozík na kolečkách, který zajede pod postel. Lampu řeš nástěnným svítidlem s ohebným ramenem, které nezabírá desku. Nabíječky a kabely veď v liště po hraně postele, ne přes podlahu, kde se o ně zakopává.<br>
<br>
<br>
<br>
Podkroví bývá pro dětský pokoj lákavé: šikmé stěny, výhled, soukromí. Jenže právě tyto přednosti se snadno změní v každodenní problém. Než začnete malovat a nakupovat nábytek, projděte si místnosti s metrem, teploměrem a hlavou. Rozhoduje orientace ke světovým stranám, výška hřebene a to, kolik vzduchu se sem vejde. Dítě v podkroví tráví hodně času spánkem i učením, a pokud prostředí nefunguje, poznáte to na jeho únavě i náladě.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktické pravidlo: pokud na list dopadá ve dne ostrý stín vaší ruky, je to přímé slunce. Rozptýlené světlo poznáte tak, že stín je měkký a neostrý. Většinu těchto rostlin umístěte za záclonu, žaluzii nebo do vzdálenosti, kde na ně slunce dopadá jen ráno či večer. V létě, kdy je slunce nejsilnější, i severní okno může být pro kapradinu na hranici. Pomůže jemný závěs z bavlny, který světlo rozptýlí, ale neztmaví místnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Přímé slunce za oknem vypadá jako ideální místo pro rostliny. Jenže některé druhy mají listy vyvinuté pro život v podrostu nebo v polostínu a plné polední světlo je pro ně doslova popálenina. Poznáte to podle vybělených suchých skvrn, které se objeví během několika dní, často na straně obrácené ke sklu. Následující pětice rostlin patří k těm, které nejčastěji končí spálené, protože je lidé dají na jižní parapet.<br>
<br>
<br>
<br>
Když rostlinu umístíte správně, poznáte to podle sytě zelených listů a nových výhonů. Pokud se listy kroutí, blednou nebo mají suché skvrny, je to signál, že je na ně přímé světlo příliš. Přesuňte ji a sledujte změny dva až tři týdny. Většina z těchto pěti druhů se vzpamatuje, pokud zasáhnete včas, ale spálené listy už nikdy nezezelou.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Příznaky, které ukazují na</span> teplotní šok Prvním signálem bývá náhlé ochabnutí listů, které ale nejsou suché. Listy mohou být měkké, stočené nebo zbarvené do tmavě zelena až černa. U některých druhů se objevují vodnaté skvrny, okraje listů hnědnou a opadávají. Pokud rostlina stojí v průvanu, mladé výhonky se kroutí a zastavují růst. Po vystavení chladu mohou listy během dne zčernat a opadat, aniž by předtím uschly. Naopak po přehřátí se listy svinují, zasychají od špiček a půda rychle vysychá.<br>
<br>
<br>
<br>
Které to jsou a jak je umístit První je kapradina, například druh rodu Nephrolepis. Má tenké listy bez ochranné vrstvy a přímé slunce je spálí do ztracena. Postavte ji metr až dva od okna, ideálně na severní nebo východní stranu. Druhou je břečťan, který sice snáší stín, ale ostré polední světlo ho vysuší a listy zblednou. Třetí je maranta, jejíž listy se při silném světle stočí a okraje zhnědnou. Čtvrtou je africká fialka, která potřebuje jasné, ale rozptýlené světlo; přímé slunce jí popálí střed růžice. Pátou je vánoční hvězda, která při přímém světle opadá během týdne.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplotní šok u pokojovek vzniká, když se rostlina náhle ocitne v prostředí s výrazně odlišnou teplotou, než na jakou byla zvyklá. Může jít o přesun z vytápěného bytu na balkon v mrazivém ránu, otevřené okno v zimě, nebo naopak o položení květináče na rozpálený radiátor. Rostlina reaguje během několika hodin až dnů. Čím větší je rozdíl teplot a čím delší expozice, tím horší následky.<br>
<br>
<br>
<br>
U těžce poškozených rostlin zkontrolujte kořeny. Vyjměte je z květináče, odstraňte černé a rozbředlé části a přesuňte do čerstvého, mírně vlhkého substrátu. Nepoužívejte studenou vodu – zalévejte vodou o pokojové teplotě. Rostlinu umístěte na světlé místo bez přímého slunce a prvních 14 dní ji jen pozorujte. Nové výhony se mohou objevit za několik týdnů, někdy i měsíců.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak rostlinu zachránit? Nejprve ji přesuňte do stabilního prostředí s teplotou mezi 18–24 °C, mimo průvan a přímé topení. Nepřemisťujte ji opakovaně. Poškozené listy odstřihněte až po několika dnech, kdy je jasné, že se neuzdraví. Zálivku omezte – chladné a mokré kořeny snadno uhnívají. Pokud je půda promočená a studená, květináč obalte ručníkem a nechte proschnout. Hnojení vynechejte alespoň měsíc, rostlina v šoku nepřijímá živiny.
