Vlněná deka se nezkazí praním, ale nesprávnou manipulací. Vlněné vlákno má šupinky, které se při mechanickém namáhání a změnách teploty zacuchají a zafixují. Tomu se říká plstění a je nevratné. Proto se vyplatí držet se několika pravidel, která rozhodují o tom, zda deka vydrží deset let, nebo se promění v menší tuhý kus látky.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby: nošení jednoho ručníku celý týden bez vyprání, půjčování ručníku jiným lidem, skladování mokrého ručníku v uzavřené tašce a praní společně s oblečením, které pouští barvu. Nedostatečně suchý ručník v tašce je ideální živná půda pro bakterie a zápach, který se pak už nedá odstranit. Po tréninku ho proto vždy rozložte a nechte proschnout, ideálně přes noc.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozměr je první past. Přikrývky se prodávají v několika standardních velikostech a povlak musí odpovídat přesně, ne přibližně. Povlak o pár centimetrů menší se navléká silou a švy praskají, větší zase dělá na přikrývce přebytečné záhyby, které se pletou pod tělem. Před nákupem změřte přikrývku metrem na šířku i na délku, ne podle toho, co je napsané na obalu od ložního prádla. U starších přikrývek se rozměry po vyprání mírně mění, takže měření je spolehlivější než paměť.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je kupovat povlak podle vzhledu a rozměr řešit až doma. Druhá je volit příliš hustou tkaninu v domnění, že vydrží déle – ve skutečnosti hůř propouští vzduch a v zimě pod ní může být chladno. Třetí je ignorovat srážlivost: povlak, který po prvním vyprání zmenší o pár procent, už na přikrývku nemusí jít. Kdo si před nákupem změří přikrývku, sáhne na materiál a zkontroluje zapínání, tomu bude povlak sloužit roky bez nočního boje s přikrývkou.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Povlečení před praním</span> vždy zapněte na knoflíky nebo zip, aby se do sebe nepřetočilo a nezatáhlo jiné kusy. Povlak na peřinu obraťte naruby – praní zevnitř odstraní pot a kožní maz, který se usazuje na vnitřní straně. Prádlo necpěte do bubnu do plna. Ideálně naplňte buben ze dvou třetin, jinak se látka dostatečně nepropláchne a zůstanou v ní zbytky pracího prostředku. Ty pak způsobují tuhost a šednutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Postup je jednoduchý. Změřte matraci, přidejte 2 cm na švy a 10–15 cm na obvodový převis, který se ohne pod matraci. Vystřihněte obdélník, v rozích vyřízněte čtverce o straně rovnající se výšce matrace plus 2 cm. Rohy sešijte k sobě, vznikne vana. Do okraje všijte gumu buď po celém obvodu, nebo jen v rozích. Guma v rozích stačí u nižších matrací, u vysokých je lepší celoobvodová. Šijte cik-cak stehem nebo overlockem, aby se pletenina netrhala.<br>
<br>
<br>
<br>
Zapínání rozhoduje o tom, jak dlouho povlak vydrží Knoflíky, zip nebo chlopňová záložka – každý má své slabiny. Zip bývá nejrychlejší, ale levné plastové zipy se po pár desítkách praní rozjíždějí a zuby se zachytávají do látky. Knoflíky drží dobře, jen jich musí být dostatečně hustě, jinak mezi nimi látka odstává. Chlopňová záložka neobsahuje žádný mechanický prvek, který by se pokazil, ale při divokém spaní se přikrývka může vysouvat ven. U zipu vždy zkontrolujte, zda je krytý záložkou z látky – holý zip na tváři je nepříjemný a škrábe.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je přidávání aviváže. Ta vytváří na vláknech film, který váže nečistoty a postupně záclonu zašedne. Aviváž vynechte úplně, místo ní přidejte do posledního máchání trochu octa – změkčí vodu a pomůže odstranit zbytky prostředku. Ocet také zabrání usazování vodního kamene, který je na bílých záclonách vidět jako šedé mapy.<br>
<br>
<br>
<br>
Než deku namočíte, přečtěte si štítek. Pokud je na něm symbol ručního praní nebo „jen chemické čištění", neperte ji v pračce ani na jemný program. U ručního praní platí: voda maximálně do 30 °C, stejná teplota po celou dobu a žádné náhlé změny. Do vany nalijte vodu, přidejte prostředek na vlnu a deku v ní jen lehce promačkejte rukama. Netřepejte s ní, neždímejte ji a nenechávejte ji máčet déle než deset minut.<br>
<br>
<br>
<br>
Při navlékání povlaku se vyplatí obrátit ho naruby, vložit ruce do vnitřku, uchopit dva rohy přikrývky a protáhnout je zpět. Přikrývka se tak dostane do správné polohy bez třepání a bez toho, aby se látka přetočila. Po zapnutí vždy protřepte celý kus, aby se výplň srovnala do rohů. Praní na šedesát stupňů jednou za čas odstraní roztoče, ale u barevných vzorů raději sledujte údaj na štítku, jinak vyblednou.<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál ovlivňuje teplotu i údržbu. Bavlna dýchá, je příjemná na kůži a snáší vysoké teploty, takže se dá prát i vyvářet. Směsi s vyšším podílem syntetiky rychleji schnou a méně se mačkají, ale v horkých nocích se v nich potí záda. Satén a podobné hladké tkaniny kloužou, takže přikrývka v povlaku cestuje. Perkál nebo kepr vydrží více praní než řídká tkanina, u které se po půl roce objeví první díry.<img src="https://picography.co/page/1/600" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">
