Prvním krokem je určit poměr. V obýváku obvykle funguje světlá základní barva na stěnách, středně tmavá na nábytku a výrazný akcent v doplňcích. V ložnici tento poměr obraťte: základ nechte světlý a neutrální, akcent z obýváku použijte jen v malé dávce – třeba na povlečení, závěsy nebo jeden obraz. Pokud byl v obýváku akcentem výrazný odstín, v ložnici ho zřeďte o jeden stupeň do světlejšia. Tmavé barvy na velké ploše v ložnici pohlcují světlo a mohou působit stísněně, zvlášť v malé místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Kolena rozhodují už na star<br>
<br>
<br>
<br>
Co se do mezery vejde a co už ne Do mezery do zhruba dvaceti centimetrů se hodí úzký výsuvný modul nebo svislý držák na koště a stěrku. Vyberte takový, který se otevírá do strany, ne do prostoru, jinak si při sprchování přivřete prsty. Do širší mezery lze umístit i úzkou skříňku s dvířky, ale pozor na hloubku – pokud přesahuje hranu sprchového koutu, budete do ní narážet loktem. Typická chyba je koupit modul podle šířky, ale ignorovat, že u podlahy je kvůli soklu o pár centimetrů užší. Vždy měřte nahoře, uprostřed i dole.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete porovnávat vzory a barvy, podívejte se na etiketu. Právě tam se rozhoduje, jestli povlečení vydrží roky, nebo se po pár praních vybledne a rozpadne. Hledejte údaj o materiálu a o hmotnosti látky na metr čtvereční. Čím vyšší gramáž, tím hustší tkanina a tím pomaleji se opotřebí. U bavlny se pohybujte alespoň kolem 110–120 g/m², u kvalitnějšího ložního prádla klidně výš. Tenká, lehká tkanina se zdá příjemná na dotek, ale po roce používání prosvítá a drží se v ní vlákna z jiného prádla.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtecí koutek u postele není o drahém vybavení. Je o tom, že máte po ruce knihu, světlo, které neoslňuje, a prázdnou desku, na kterou ji odložíte. Když tyto tři podmínky splníte, budete číst častěji a déle. Stačí jeden večer na vyklizení a nastavení lampy.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvu a chuť lze obměnit banánem, hruškou nebo vařenou mrkví, ale vždy přidávejte jen jeden nový druh ovoce naráz. U dětí tak snáze poznáte případnou alergickou reakci nebo zažívací potíže. Pro starší děti můžete přidat špetku mleté skořice nebo pár lístků čerstvé máty. Skořice však patří jen do malého množství, příliš mnoho může být pro dětské játra zatěžující.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je cpát do mezery věci, které tam nepatří: velké láhve od šamponu, mokré hadry nebo zásoby toaletního papíru. Vlhko jim nesvědčí a zbytečně zabírají místo, které by jinak mohlo sloužit denní potřebě. Lepší je nechat polovinu mezery volnou a používat ji jen na to, co skutečně používáte každý den. Pokud se vám nedaří najít vhodný modul, zvažte, zda mezeru nevyplnit pevnou deskou nebo ji nezakrýt obkladem – někdy je prázdný prostor lepší než násilím nacpaná police. Nakonec platí, že úklid musí být snadný; pokud se k zákoutí nedostanete hadrem, dřív nebo později vás přestane bavit ho udržovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Prostor mezi sprchovým koutem a zdí bývá úzký, často jen několik centimetrů, a přesto dokáže rozhodnout o tom, jestli bude koupelna působit přeplácaně, nebo čistě. První krok je změřit skutečnou šířku mezery v nejužším místě, ne jen odhadem. Pokud je to méně než deset centimetrů, zapomeňte na police a vsaďte se na vertikální řešení. Užší mezera totiž neunese nic těžkého a každá police by jen překážela při úklidu.<br>
<br>
<br>
<br>
Montáž zvládnete sami, pokud zvolíte řešení bez vrtání. Nastavitelné tyče mezi podlahu a strop nebo mezi dvě stěny unesou několik kilogramů a při stěhování je jednoduše sundáte. Ale pozor: tyč nesmí tlačit na sprchový kout, jinak časem popraská silikonový spoj. U vrtaných držáků používejte hmoždinky do dlažby a před vrtáním si přesně označte místo – chybný otvor v obkladu se opravuje jen těžko. Vždy nejdřív vyzkoušejte, zda se dvířka sprchového koutu otevírají bez překážky.<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál hraje větší roli, než se zdá. V koupelně se střídá vlhko a teplo, takže laminát nebo dřevo bez úpravy nabobtná během jedné sezóny. Bezpečná volba je plast, nerez nebo lakovaný kov. Pokud chcete do mezery umístit ručníky, potřebujete proudění vzduchu – uzavřená skříňka bez větracích otvorů je ideální místo pro plíseň. Nechte proto mezi zdí a nábytkem alespoň dvoucentimetrovou mezeru a jednou za čas zkontrolujte, jestli se uvnitř nedrží vlhkost.
