Přehoz na postel není jen dekorace. Především chrání lůžko před prachem, slunečním světlem a nečistotami, a zároveň mění vzhled ložnice během chvíle. Než začnete vybírat, změřte si postel i matraci. Šířka přehozu by měla být o 20 až 40 cm větší než šířka postele, aby látka na obou stranách pěkně přepadávala. U délky počítejte s převisem přes čelo i nožní část, jinak bude přehoz vypadat jako nedopnutý.<br>
<br>
<br>
<br>
Střih a šití, které drží na míst<br>
<br>
<br>
<br>
Příbory se kladou podle pořadí chodů: ty, které použijete první, leží nejdál od talíře. Vidlička vlevo, nůž vpravo ostřím k talíři, lžíce vpravo od nože. Pokud se příborů nedostává, není ostuda je doplnit mezi chody, ale rozhodně se nemají pokládat na ubrus špinavé. Po každém chodu se odnášejí spolu s talířem. Sklenice patří doprava nad nůž, nikdy ne přímo nad příbor, aby se do ní neopíralo rukou.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba: měřit jen výplň (molitan, vatelín, peří). Ta se stlačí a po vložení do povlaku se roztáhne. Změřte proto hotový polštář, který chcete napodobit, nebo výplň lehce natlačte do tvaru a teprve pak měřte. Délku i šířku berte v nejširším místě, tloušťku zvlášť. U válce měřte průměr a délku. Naměřené hodnoty zapište v centimetrech a přidejte 1–2 cm na švy a na to, aby povlak šel přetáhnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál výplně rozhoduje o tom, jak často budete přikrývku větr<br>
<br>
<br>
<br>
Deka nemá být jen hezká, musí na gauči držet. U volně položené deky se okraje kroutí a po hodině sezení máte hadr na zemi. Řešením jsou deky s gumou v rozích nebo s váženými okraji. Přehoz by měl přesahovat přes boky pohovky alespoň o deset centimetrů, aby neklouzal. Když je moc velký, přebytek se válí na zemi a špiní se. Když je malý, odkryje přesně ta místa, která chcete chránit. Barvu volte podle toho, kolik světla do obýváku dopadá — na přímém slunci tmavé odstíny blednou.
