Výška se měří od místa, kam chcete roletu uchytit, až po spodní hranu, kam má dosáhnout. U vnitřní montáže počítejte s tím, že mechanismus zabere několik centimetrů nad oknem. Typická chyba je měřit jen šířku skla a zapomenout na rám – výsledná roleta pak nedoléhá a propouští světlo po stranách. Další častá chyba je zvolit příliš krátkou výšku, takže látka visí nad parapetem a nedá se zatáhnout do stran.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://drscdn.500px.org/photo/248281967/m%3D2048_k%3D1/v2?sig=51970d3cd6eb26afbb0dcbcb8cd281aa1fbff0b19e9b38c020ee315ea4c6262f" alt="Two business people with wheelchair in the office." style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Sušte záclony volně rozložené nebo pověšené, ne v sušičce, kde se textil kroutí a žehlí se pak obtížně. Většina materiálů se po vyprání vyvěsí mírně vlhká a vyhladí se vlastní vahou. Žehlete jen tehdy, když je to nutné, a to z rubové strany přes bavlněnou plenu. Poslední krok je prevence: perte záclony třikrát až čtyřikrát ročně, ne až ve chvíli, kdy jsou viditelně zažloutlé. Pravidelná údržba je levnější a šetrnější než jakékoli jednorázové bělení.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby: kupovat povlečení jen podle názvu velikosti bez měření, spoléhat na to, že „140 × 200" znamená totéž u všech výrobců, a ignorovat tloušťku peřiny. Další častá chyba je záměna povlaku na polštář a na peřinu – mají jiné proporce a zipy bývají na jiné straně. Před nákupem si zkontrolujte, zda povlak má dostatečně dlouhý zip nebo knoflíky, aby se peřina dala pohodlně navléknout. U dětských postýlek se rozměry liší od dospělých, tam vždy měřte zvlášť.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení rozhoduje o tom, kolik práce budete mít s žehlením. Bavlnu a len věšte volně na šňůru, ideálně do stínu. Přímé slunce bílou látku zežloutne a barvy vybledne. Ubrus rozložte do plné šířky, netahejte za okraje, jinak se zkřiví lem. Sušičku používejte jen u směsí s polyesterem a na nízkou teplotu. Lněný ubrus vyndejte z bubnu, dokud je mírně vlhký, a hned ho přežehlete. Zcela suchý len se žehlí mnohem obtížněji a vyžaduje vyšší teplotu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Sušení rozhoduje o tom, zda</span> deka zůstane měkká. Vodu z ní dostanete tak, že ji položíte na velký ručník, srolujete do válce a lehce přitlačíte. Ručník vsákne většinu vlhkosti. Pak deku rozložte naplocho na sušák nebo na čistou plachtu ve stínu. Nikdy ji nevěšte za jeden roh ani přes tyč. Mokrá vlna je těžká a vlastní vahou se vytáhne. Přímé slunce a radiátor vlákno vysušují a zkřehnou. Sušička na vlnu nepatří, i když má program s nízkou teplotou. Pokud potřebujete deku urychlit, použijte ventilátor v místnosti, ne teplo.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je třivrstvý systém, ale v přechodném období se mění jeho tloušťka, ne počet vrstev. První vrstva má odvádět pot – funkční tričko z polyesteru nebo merino vlny. Bavlněné tričko nasaje vlhkost a zůstane mokré, což je nejčastější důvod, proč je člověku zima i v relativně teplém dni. Druhá vrstva izoluje – lehký fleece nebo tenký svetr. Třetí vrstva chrání před větrem a deštěm, ale musí dýchat. Nepromokavá neprodyšná bunda je v přechodném období past, protože se v ní pot nesmí odpařit.<br>
<br>
<br>
<br>
Žehlení začněte z rubové strany, aby se lesk a vyšité motivy nepoškodily. Teplotu žehličky nastavte podle materiálu: len na nejvyšší stupeň s párou, bavlna na střední, syntetika na nízkou bez páry. Vyšívané nebo krajkové ubrusy žehlete přes tenkou bavlněnou plenu, která ochrání reliéf. Páru používejte střídmě, nadměrná vlhkost podporuje tvorbu skvrn od vodního kamene. Žehlete v jednom směru, ne krouživými pohyby, látka se pak nevytahuje do stran.<br>
<br>
<br>
<br>
Zažloutlé záclony na okně dokážou zkazit dojem i z pečlivě uklizeného bytu. Než je ale vyměníte za nové, zkuste zjistit, o jaký typ znečištění jde. Jiný postup zabere na prach a mastnotu z kuchyně, jiný na šedý nádech z praní ve tvrdé vodě a jiný na žloutnutí způsobené sluncem a stářím materiálu. Právě volba prostředku je nejčastější důvod, proč se bělení nedaří.<br>
<br>
<br>
<br>
Skladování ovlivňuje, jak ubrus vypadá, než ho položíte na stůl. Po vyžehlení ho nechte deset minut vychladnout, jinak se v záhybech srazí zbytková vlhkost. Skládejte ho podélně na třetiny a pak přeložte, aby vznikl obdélník, který se vejde do police. Na dlouhé přeložení položte tenký arch bílého papíru, brání vzniku ostré linie. Ubrusy nebalte do igelitu, látka musí dýchat. V šuplíku je oddělte od voňavých mýdel a sáčků, pachy se do textilu vtisknou. Čistý a správně složený ubrus vydrží roky bez šednutí i bez zbytečného žehlení.<br>
<br>
<br>
<br>
Na bělení je spolehlivý i roztok jedlé sody a citronové šťávy v poměru dvě lžíce na litr vody. Působí mírně a odstraní žloutnutí z potu i slunce. Další možností je máčení v mléce nebo v odstáté vodě s lžičkou octa, což pomáhá uvolnit minerální usazeniny. Po každém z těchto postupů záclonu důkladně propláchněte studenou vodou, aby v látce nezůstaly zbytky.
