Nejčastější chyba je koupit látku jen podle fotky nebo malého vzorníku. Barva na malém čtverečku vypadá jinak než na několika metrech plochy, zvlášť když na ni dopadá denní světlo. Vezměte si vzorek domů, přiložte ho k oknu ráno i večer a sledujte, jak se odstín mění. Další častá chyba je podcenit šířku. Závěs má být zřasený, takže potřebujete alespoň dvojnásobek šířky okna, u hustšího řasení i dva a půl násobku.<br>
<br>
<br>
<br>
Než deku namočíte, přečtěte si štítek. Pokud je na něm symbol ručního praní nebo „jen chemické čištění", neperte ji v pračce ani na jemný program. U ručního praní platí: voda maximálně do 30 °C, stejná teplota po celou dobu a žádné náhlé změny. Do vany nalijte vodu, přidejte prostředek na vlnu a deku v ní jen lehce promačkejte rukama. Netřepejte s ní, neždímejte ji a nenechávejte ji máčet déle než deset minut.<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál rozhoduje o tom, jak často budete deku prát. Bavlna je příjemná na dotek, ale rychle se mačká a na tmavých barvách drží chlupy. Polyester s příměsí bavlny drží tvar lépe a méně se krčí. Samet nebo velur vypadají dobře, ale lákají prach a špatně se čistí. U pletených dek počítejte s tím, že se časem vytahají v místech, kde se sedí nejvíc. Pokud máte doma zvíře, vybírejte hustou tkaninu s kratším vlasem — chlupy se z ní snáz setřou.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je snaha odstranit žmolky horkou vodou nebo žehlením. Vysoká teplota vlákna srazí a žmolky se do látky doslova zapečou. Stejně škodlivé je praní povlečení spolu s kusy, které mají kovové prvky, zipy nebo háčky – ty látku mechanicky poškodí a žmolky vytvoří znovu. Povlečení perte naruby, na šetrný program a s dostatkem vody, aby se kusy o sebe netřely. Pokud se žmolky objevují opakovaně, pomůže kratší program a nižší otáčky odstřeďování.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je, že se žabka nasadí obráceně. Delší rameno patří na garnýž, kratší k látce. Při opačném nasazení záclona vypadá, jako by byla přetočená, a žabka se časem ohne. Další častá chyba je přílišné utažení – látka se zmáčkne a zůstane na ní stopa. Pokud potřebujete záclonu sundat, nikdy netahejte za látku, ale za tělo žabky. Tím předejdete roztržení lemu.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení rozhoduje stejně jako praní. Vlnu nikdy nevkládejte do sušičky, ani na nízkou teplotu. Nevěšte ji mokrou na ramínko ani na šňůru — vlastní váha ji vytáhne do délky a ztratí tvar. Rozložte ji naplocho na ručník nebo na sušák na prádlo, srovnejte okraje do původního rozměru a nechte volně proschnout při pokojové teplotě, mimo přímé slunce a radiátor. Vlhkou deku občas obraťte, aby spodní strana neplesnivěla.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Skladování je poslední</span> krok, který lidé často podceňují. Čistou a dokonale suchou deku složte do obdélníku a uložte do bavlněného pytle nebo do prostěradla. Plastové pytle a vakuové sáčky vlně nesvědčí — vlákno potřebuje dýchat a při vlhkosti začne plesnivět nebo přitahovat moly. Do skříně přidejte cedrové dřevo nebo levandulové sáčky, ne chemické tablety, které na vlákně zanechávají pach. Jednou za sezónu deku přeložte jinam, aby se nezlomila v jednom místě.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro přechodné období se vyhněte dvěma extrémům: zimnímu kabátu a letnímu tričku. Oba jsou špatně. Zimní kabát vás ráno ochrání, ale odpoledne v něm budete trpět a propotíte se. Letní tričko vás ráno podcení a večer promrzne. Správné vrstvení znamená mít vždy o jednu vrstvu více, než si myslíte, že potřebujete, a být připraven ji odložit. Kvalita materiálů je důležitější než jejich množství. Funkční vlákna, merino vlna a lehké softshelly zvládnou přechodné období lépe než tlusté bavlněné vrstvy. Kdo to pochopí, tomu bude v dubnu i v říjnu příjemně po celý den.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Praní, které vlnu</span> nerozplstí V pračce použijte program pro vlnu nebo ruční praní s teplotou do 30 °C a nízkými otáčkami odstředění, ideálně do 400. Nikdy nepřidávejte aviváž, běžný prací prášek ani enzymatické prostředky, které narušují proteinová vlákna. Místo toho dejte prostředek s lanolinem nebo pH neutrální. Deku vložte do povlaku na praní, aby se o sebe netřela s bubnem. Pokud pračku nemáte jistou, perte raději ručně — ušetříte si riziko, že se deka srazí o několik centimetrů.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlněná deka se nezkazí praním, ale nesprávnou manipulací. Vlněné vlákno má šupinky, které se při mechanickém namáhání a změnách teploty zacuchají a zafixují. Tomu se říká plstění a je nevratné. Proto se vyplatí držet se několika pravidel, která rozhodují o tom, zda deka vydrží deset let, nebo se promění v menší tuhý kus látky.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je praní v horké vodě a sušení na topení. Druhou je skladování ve vlhké komoře nebo v igelitové tašce. Třetí je časté praní zbytečně — vlněná deka nepotřebuje prát každý měsíc, stačí ji jednou za rok vyvětrat a vyklepat. Šetrnost se vyplatí: deka, která projde správnou údržbou, zůstane měkká, hřejivá a ve stejném tvaru, v jakém jste ji koupili.
