Deka na gauč není jen dekorace. Má chránit čalounění před oděrem, zachytit srst a drobky a zároveň sjednotit vzhled obýváku. Jenže špatně zvolená deka klouže, chytá se na suchý zip nebo vypadá jako provizorium. Než začnete vybírat, změřte si gauč. Potřebujete tři čísla: šířku sedáku, hloubku sedáku a výšku opěradla. Bez nich koupíte buď příliš malý kus, který se nevejde přes opěradlo, nebo obří plachtu, která přečnívá a vypadá neupraveně.<br>
<br>
<br>
<br>
U hotových prostěradel rozhoduje poměr stran a hloubka kapsy. Výrobci uvádějí rozměr ložné plochy, ale kapsa bývá hlubší, než se zdá. Prostěradlo 90×200 cm s kapsou 30 cm zvládne matraci 90×200×25 cm i s rezervou, ale na matraci 90×200×30 cm bude těsné. Doporučuji kapsu o 2–3 cm hlubší, než je výška matrace. Pokud máte matraci s pamišťovým jádrem a nafukovacím rámem, počítejte i s tím, že se okraj vytlačí výš. U dětských postelí a kolejí platí totéž, jen v menším měřítku.<br>
<br>
<br>
<br>
Podklad nesmí klouzat. Gumová nebo latexová spodní vrstva drží na dlažbě i laminátu, ale musí být pogumovaná po celé ploše, ne jen na okrajích. Pokud kobereček na hladké dlažbě podkluzuje, podložte ho protiskluzovou mřížkou. U dveří, které se otevírají dovnitř, změřte výšku vlasu proti spodní hraně dveří. Příliš vysoký kobereček dveře nadzvedne a časem ohne panty.<br>
<br>
<br>
<br>
Přehoz přes celou pohovku a deka položená jen na sedák řeší dvě různé věci. Přehoz chrání opěradlo, sedák i boky, ale musí se pořád rovnat a na rozkládacím gauči překáží. Deka na sedák se sundává snadno, ale opěradlo zůstává holé. Než začnete vybírat, změřte si pohovku — šířku sedáku, hloubku a výšku opěradla. U rozkládacích gaučů si změřte i to, co se stane po rozložení.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležité je také sledovat, jak se tělo chová během dne. Pokud začnete cítit chlad na zádech nebo na hrudi, není to signál přidat tlustou vrstvu, ale nejdřív zkontrolovat, zda nejste zpocení. V takovém případě je lepší vyměnit mokré tričko za suché, i kdyby to znamenalo na chvíli zůstat v chladu. Suché tričko a lehká vrstva udrží teplo lépe než tři vrstvy na propoceném základu. Stejně tak platí, že po příchodu domů nebo do vytápěné místnosti je třeba vrstvy postupně odkládat, ne je nosit dál – přehřátí vede k pocení a následnému prochladnutí, jakmile vyjdete ven.<br>
<br>
<br>
<br>
Celoroční přikrývka má vydržet teplo i chlad, ale většina lidí si ji vybere podle toho, jak vypadá na posteli nebo jak je levná. To je první chyba. Celoroční přikrývka není kompromis mezi letní a zimní, ale samostatná kategorie, která má smysl jen tehdy, když sedí tloušťka, výplň a prodyšnost. Pokud si ji koupíte jen proto, že má na obalu nápis „celoroční", často skončíte tak, že se v zimě třesete a v létě se pod ní potíte.
