Než zamíříte do zahradnictví, změřte si dvě věci: kolik hodin denně na balkon dopadá přímé slunce a jak rychle po dešti uschne zem v květináči. Právě tyto dva údaje rozhodují o tom, které rostliny vám vydrží déle než jednu sezónu. Balkon orientovaný na jih má v létě klidně osm hodin přímého světla i více, severní strana často jen dvě až tři hodiny rozptýleného světla. Rozdíl mezi oběma extrémy je propastný a rostlina, která prospívá na jednom, na druhém uhyne.<br>
<br>
<br>
<br>
Mezi dlažbou a obkladem nechte dilataci, obvykle dvě až tři milimetry, a vyplňte ji pružným tmelem, ne klasickou spárovací hmotou. Ta v rozích popraská. Stejně tak u odtoku a u vpusti se vyhněte pevnému spoji – použijte pružný tmel nebo manžetu. Další častá chyba je příliš silná vrstva lepidla pod velkou dlažbou. Lepidlo se vytlačí do spár a ty pak nejdou vyčistit. Držte se doporučení výrobce lepidla a nanášejte ho zubovou stěrkou, která odpovídá formátu dlažby.<br>
<br>
<br>
<br>
U stinných balkonů zalévejte méně často, ale vydatně, aby voda protekla celým profilem. U slunných balkonů naopak kontrolujte každý den. Samozavlažovací truhlíky s rezervoárem řeší výkyvy, ale ani tam nesmí stát voda trvale – kořeny bez přístupu vzduchu uhynou. Do substrátu přimíchejte třetinu perlitu nebo hrubého písku, odtok vody je důležitější než její množství. Dno květináče musí mít drenážní otvor, jinak se voda hromadí a rostlina se utopí.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.istockphoto.com/photos/class=" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Nejčastější chybou je příliš studený olej na začátku a příliš mnoho jídla v jednom okamžiku. Další chybou je obalování příliš tlustou vrstvou strouhanky, která se uvnitř nepropeče. Držte se zásady: tenký, ale souvislý obal, správná teplota a čistý olej. Výsledkem bude kůrka, která křupne na první skus, a olej, který se nebude přepalovat ani při další dávce.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Na závěr: malá ložnice</b> snese jen jeden velký úložný systém, ne pět malých. Vyberte buď zvednutou postel, nebo otevřenou skříň, a dotáhněte ji do konce. Kombinace obojího často vede k tomu, že nikde není pořádně místo a všechno se válí na posteli. Když uklidíte podlahu a přesunete věci nahoru nebo do úzkých vrstev, získáte prostor, který se zdá větší, i když jste nezvětšili ani centimetr.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Brzdová kapalina je</span> hygroskopická, což znamená, že pohlcuje vlhkost ze vzduchu. I v uzavřeném systému se časem dostane vlhkost přes gumičky a hadičky. Voda v kapalině snižuje její bod varu. Zatímco nová kapalina typu DOT 4 vře až při 230 °C, po dvou letech může bod varu klesnout pod 150 °C. Při prudkém brzdění se kapalina zahřeje, začne vřít, vytvoří se bubliny a pedál náhle klesne až k podlaze. To se stane přesně ve chvíli, kdy potřebujete brzdit nejvíc.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat, že je čas na výměnu Nejspolehlivější je měřič obsahu vody v brzdové kapalině. Je to malý přístroj s kapkovou destičkou, který za pár sekund ukáže procento vlhkosti. Hodnota nad 3 % znamená okamžitou výměnu. Bez měřiče se řiďte dvěma roky nebo 40 000 kilometry, podle toho, co nastane dřív. U vozidel, která často jezdí po horách nebo s přívěsem, měňte kapalinu každý rok. Dalším signálem je tmavá barva – nová kapalina je čirá až lehce jantarová, opotřebená je hnědá až černá. Pozor ale, barva sama o sobě nestačí, protože některé kapaliny tmavnou už po pár měsících, i když jsou stále použitelné.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední věc, kterou vyřeš dřív, než začneš vrtat: co budeš dělat, když potřebuješ kout sklidit. Malý prostor se rychle zaplní a pak se v něm nedá pracovat. Zvol proto řešení, které se dá zavřít nebo sklopit – výklopná deska, posuvné dveře, rolety. Umožní ti uvolnit místnost pro jiné činnosti a zároveň ochrání rozdělanou práci před prachem. Pokud se do vertikálního koutu nevejde židle, použij stojící podložku a nastavitelný stolek; tělo ti poděkuje víc než jakýkoli designový doplněk.<br>
<br>
<br>
<br>
Výměna není jen tak „vypustit a dolít". Kapalina se musí kompletně vyměnit v celém okruhu včetně válců a třmenů. Při pouhém doplnění se stará kapalina mísí s novou a výsledek je jen o málo lepší. Postup je následující: odsajte starou kapalinu z nádržky, dolijte novou, pak postupně odvzdušňujte každé kolo. Začněte tím nejvzdálenějším od hlavního válce – obvykle levé zadní. Při odvzdušňování stále kontrolujte hladinu v nádržce, aby se do systému nedostal vzduch. Pokud se to stane, budete muset celý proces opakovat. Používejte pouze kapalinu předepsanou výrobcem vozu. Míchání různých typů (například DOT 3 a DOT 5) může poškodit těsnění a vést k úniku.<br>
<br>
<br>
<br>
Zálivka se řídí objemem substrátu, ne kalendářem Nejčastější chyba je zalévat všechny květináče stejně a ve stejnou dobu. Malý květináč o objemu dvou litrů vyschne za jeden horký den, velký truhlík s dvaceti litry substrátu vydrží i čtyři dny. Rozhodující je proto hloubka, do které vsunete prst: pokud je substrát suchý dva centimetry pod povrchem, zalijte. Pokud je vlhký, počkejte. Zalévejte ráno, kdy rostlina vodu spotřebuje během dne, ne večer, kdy vlhko podporuje hnilobu kořenů a plísně.
