<img src="https://picography.co/page/1/600" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Při samotném lití pracujte rychle, ale souvisle. Stěrku rozlévejte hladítkem s ozubením nebo válečkem s hroty, aby se uvolnily vzduchové bubliny. Pokud se bubliny uzavřou pod povrchem, po zaschnutí vzniknou dutiny a povrch se propadne. Teplotu v místnosti držte stabilně, ideálně mezi patnácti a dvaceti stupni. Průvan a přímé slunce způsobují nerovnoměrné schnutí a viditelné přechody.<br>
<br>
<br>
<br>
Kolísání otáček na volnoběh a nepravidelný chod motoru patří k nejčastějším stížnostem u starších i novějších vozů. Projevuje se tak, že ručička otáčkoměru poskakuje, motor při stání na křižovatce nadskakuje, někdy se ozve i slabé cuknutí při rozjezdu. Nejde o kosmetickou vadu — dlouhodobé přehlížení vede k opotřebení katalyzátoru, zvýšené spotřebě a v krajním případě k nouzovému režimu řídicí jednotky.<br>
<br>
<br>
<br>
V nevyhřívaném prostoru je také důležité hlídat vlhkost. Studená dlažba přitahuje vlhkost ze vzduchu a pokud je místnost špatně větraná, může se na povrchu tvořit plíseň nebo mapy. Řešením není dlažbu zakrývat koberci, protože tím se vlhkost uzavře pod nimi a stav se zhorší. Lepší je zajistit pravidelný přívod čerstvého vzduchu a případně použít odvlhčovač. Pokud dlažbu vytápíte, vlhkost se odpařuje rychleji, ale i tak je nutné větrat – jinak se vlhkost usadí jinde, třeba na zdech.<br>
<br>
<br>
<br>
Stěrka nevyrovná velké výškové rozdíly v řádu několika centimetrů přes celou místnost. Tam je potřeba nejdřív nasypat a zhutnit podsyp, případně udělat nový potěr. Stejně tak neřeší spádování podlahy v koupelně – spád se dělá už v potěru nebo v lepidle při pokládce dlažby. Stěrka také nezakryje praskliny, které se hýbou. Prasklinu je nutné nejdřív otevřít, vyplnit a přemostit, jinak se objeví znovu i přes stěrku.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední pravidlo: když si nejste jistí, jestli je mop dost vyždímaný, radši ho vyždímejte ještě jednou. Podlaha, která zůstane po mytí lesklá od vody, není čistá – je na cestě k poškození.<br>
<br>
<br>
<br>
Po vytvrdnutí zkontrolujte povrch prstem a pravítkem. Pokud je hmota tvrdší než okolní podlaha, přebruste ji jemně, ale bez přehřátí, jinak se spoj rozruší. Pokud je měkčí, nechte ji déle zrát — některé směsi dosahují plné pevnosti až po několika dnech. Teprve potom je vhodné místo přetřít nebo jinak dokončit. Když se ukáže, že kov i po opravě pruží, je lepší celý postup zopakovat s hlubším vybráním než zalepovat praskliny navrch.<br>
<br>
<br>
<br>
Samonivelační stěrka se nanáší v tenké vrstvě, obvykle od dvou do deseti milimetrů. Právě proto je mnohem citlivější na vlhkost podkladu než tlusté potěry. Voda, kterou stěrka potřebuje ke zpracování, musí zůstat v maltě, dokud neproběhne hydratace. Pokud do ní proniká další vlhkost zdola nebo se naopak vsakuje příliš rychle do pórovitého podkladu, výsledek se rozpadá, práší nebo se odlupuje v plátech.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte ani na okraje a napojení na stěny. Dilatační pásy se vkládají ke všem pevným konstrukcím, protože stěrka se pohybuje jinak než zdivo. Pokud pás vynecháte, vznikne trhlina přesně v místě napojení. Hotovou plochu nechte zrát podle pokynů výrobce, obvykle dvacet čtyři až čtyřicet osm hodin, než na ni vstoupíte. Před pokládkou finální podlahy ověřte vlhkost ještě jednou — stěrka může být na povrchu suchá, ale uvnitř ještě vlhká.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Nejčastější chyba je</span> nanést hmotu na mokrý nebo mastný kov. Vlhkost pod vrstvou později způsobí výkvět a odlupování, mastnota zase zabrání přilnutí. Další častou chybou je vynechat ochranu proti korozi a spoléhat na to, že hmota kov uzavře. Opak je pravdou — kov pod hmotou koroduje dál a zvětšující se rez nakonec vrstvu nadzvedne. Stejně problematické je vyrovnávat hmotu do roviny s okolní podlahou ještě před vytvrdnutím; po zatuhnutí se smrští a vznikne důlek, který je vidět i cítit.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Postup, který drží: od</span> obnažení kovu k vyrovnání hmoty Odřízněte vyčnívající část tak, aby zůstala asi dva až tři milimetry pod úrovní okolní podlahy. Vzniklou prohlubeň důkladně zbavte prachu, mastnoty a rzi — stačí drátěný kartáč a odmašťovač, který se odpaří. Následně kov přetřete prostředkem proti korozi, jinak se rez bude šířit do hmoty a ta časem ztratí soudržnost. Teprve potom nanášejte opravnou hmotu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve zjistěte, o jaký kov jde a jak hluboko sahá. Magnet napoví, zda je předmět feromagnetický, což ovlivní volbu prostředku proti korozi. Lehkým poklepem zjistíte, zda je uvolněný, nebo pevně spojený s podkladem. Pokud se kýve, pouhé zatmelení povrchu nemá smysl — hmota se odloupne a kov bude dál pracovat. V takovém případě je lepší předmět vyjmout, nebo alespoň odříznout co nejhlouběji a zbylou část zajistit proti pohybu.
