<strong>Co s tím prakticky: vezměte</strong> dalekohled s objektivem alespoň 70 mm, použijte zvětšení kolem stonásobku a pozorujte Měsíc několik dní po první čtvrti nebo před poslední čtvrtí. Vyhněte se úplňku, kdy je obraz plochý. Krátery jako Koperník, Tycho nebo Plato uvidíte jako ostré jamky s valy. Když narazíte na útvar, který vypadá jako bublina, zkontrolujte, zda nemá val — pokud ano, jde o kráter, ne o sýr. A pokud vás zajímá stáří, počítejte krátery na určité ploše: čím více jich je, tím starší je povrch.<br>
<br>
<br>
<br>
Kotvení do zdi: rozhoduje materiál a typ kotvy Nejprve zjistěte, z čeho je stěna. Do plných cihel a betonu stačí vrták s průměrem podle hmoždinky, obvykle 6 až 8 mm, a hmoždinka s vruty délky alespoň 50 mm. Do sádrokartonu potřebujete buď speciální kovové hmoždinky pro sádrokarton, nebo lépe najít nosný profil a kotvit do něj. Do pórobetonu se vyhněte klasickým plastovým hmoždinkám, které se v měkkém materiálu protočí. Vždy vrt ejte o 5 až 10 mm hlouběji, než je délka hmoždinky, a otvor vždy vysajte, jinak prach brání správnému uchycení.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevo v malém prostoru funguje nejlépe, když ho není příliš mnoho. Vyberte jeden dominantní kus – knihovnu, komodu nebo jídelní stůl – a ostatní nábytek nechte vizuálně ustoupit. Tmavé masivní dřevo pohlcuje světlo, proto ho v malé místnosti používejte na nízké kusy, ne na vysoké skříně. Světlé dřevo, např. jasan nebo bříza, naopak prostor opticky otevře. Pokud už tmavý nábytek máte, nestavte ho ke zdi bez odstupu – mezera 5–10 cm stačí, aby stěna dýchala a nábytek nepůsobil jako blok.<br>
<br>
<br>
<br>
Akumulace tepla ve zdivu není o tom, že zeď je tlustá. Rozhoduje součin objemové hmotnosti, měrné tepelné kapacity a tloušťky. Cihla plná má měrnou tepelnou kapacitu kolem 0,84 kJ/kg·K a objemovou hmotnost přibližně 1800 kg/m³. Pórobeton má kapacitu podobnou, ale hmotnost jen 400–600 kg/m³. Stejná tloušťka tedy akumuluje třikrát méně tepla. Pokud chceš, aby zeď fungovala jako zásobník, musí být z materiálu s vysokou hmotností, ne z izolantu.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častá chyba je myslet si, že velké krátery jsou nutně hluboké. Hloubka roste s průměrem jen do určité míry, zhruba do poměru jedna ku pěti až jedna ku deseti. Větší krátery mají relativně mělčí dno, protože se stěny sesouvají a dno se vyzdvihuje. Když se díváte na Měsíc v úplňku, stíny zmizí a krátery vypadají ploše. Nejlepší je pozorovat je poblíž terminátoru, tedy na přechodu světla a stínu, kdy jsou valy a dno vidět nejlépe.<br>
<br>
<br>
<br>
Když pes nehubne ani po osmi týdnech přesného krmení a pohybu, zajděte k veterináři. Může jít o štítnou žlázu, cukrovku nebo jiný problém, který dietou nevyřešíte. Hubnutí je pomalé – půl až jedno procento tělesné váhy za týden. Trpělivost a přesnost porazí jakoukoli zázračnou metodu.<br>
<br>
<br>
<br>
U polic vyšších než 120 cm počítejte se dvěma kotvami na každé straně, u nižších stačí jedna, ale vždy alespoň dvě celkově. Vruty dotahujte postupně, ne jeden na maximum. Po dotažení zkontrolujte, zda police stojí kolmo k podlaze. Pokud se kýve, podložte ji a znovu dotáhněte. Po měsíci zkontrolujte, zda se spoje nepovolily, a pak jednou ročně.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč to připomíná ementál a kde se lidé pletou Sýr ementál má díry, které vznikají jinak: při zrání v něm kvasinky produkují plyn, ten se hromadí a vytváří bubliny. Měsíční krátery jsou ale jamky po dopadech a mají kolem sebe val a často i paprsky vyvrženého materiálu. Pokud si je spletete, uděláte typickou chybu: budete hledat „bubliny" i tam, kde jde o dopadová pole. Poznáte to podle toho, že díry v ementálu jsou nepravidelné a uvnitř hladké, kdežto krátery mají ostrý okraj a dno plné trosek.<br>
<br>
<br>
<br>
Univerzální substrát ze supermarketu bývá příliš těžký a drží vodu. Pro pokojovky ho protáhněte: smíchejte ho s perlitem a drcenou kůrou v poměru zhruba dva díly substrátu, jeden díl perlitu a jeden díl kůry. Perlit zajistí odtok, kůra dodá strukturu a vzduch. Pro sukulenty a kaktusy přidejte ještě hrubý písek nebo keramzit a celkově uberte organické složky. Naopak kapradiny a maranty ocení o něco víc vláhy, takže u nich podíl kůry snižte.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je kotvení pouze do omítky. Omítka se odloupne a kotva vypadne i s kusem zdiva. Další častá chyba je příliš krátký vrut, který drží jen v povrchové vrstvě. A třetí: police stojí na koberci, takže se při zatížení posune a kotva se ohne. Podložte nohy tvrdým materiálem, například dřevěnou deskou, aby se váha přenesla přímo na podlahu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se na Měsíc podíváte triedrem nebo malým dalekohledem, uvidíte stovky jam. Většina z nich nevznikla dopadem těles, ale něčím, co se na první pohled zdá jako nuda: dopadem těles, která už dávno neexistují. Rozdíl je v tom, jak přesně a jak rychle. Měsíc nemá atmosféru, takže každé těleso, které k němu dorazí, letí plnou rychlostí až na povrch. Na Zemi by se většina rozpadla v atmosféře, na Měsíci ne.
