Praktický test: vezměte kovovou kuličku o hmotnosti 200 gramů a pusťte ji z výšky 50 cm na vzorek. Potom zkontrolujte důlek. Pokud je hlubší než 1 mm, podlaha náraz nevydrží. Stejný test opakujte po nalakování. Lak, který se po nárazu odloupne, je špatný. Dobrý lak se jen prohne a vrátí. U olejového povrchu důlek zmizí po přebroušení a novém oleji. U laku musíte celou desku přelakovat, což je dražší a pracnější.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor: tlusté pleteniny a objemné bundy na jednom ramínku vytvoří bouli, která zabere víc místa než dva samostatné kusy. Pro ně je lepší samostatný věšák nebo police. Stejně tak obleky a košile, které se mačkají, potřebují prostor mezi ramínky alespoň na dva prsty. Pokud je nedodržíte, každé ráno strávíte žehlením, což celý nápad znehodnotí.<br>
<br>
<br>
<br>
Ještě před samotným osazením je nutné zkontrolovat, jak je na tom podklad. Starý práh se musí vybourat do hloubky, která odpovídá novému profilu, a podklad zbavit prachu a uvolněných částic. Pokud zůstane pod práh nesoudržná vrstva, bude se profil po čase viklát a vzniklé spáry začnou propouštět vodu. Rovněž je vhodné změřit šířku otvoru ve více místech – balkonové dveře nebývají vždy dokonale pravoúhlé a práh se pak musí řezat s ohledem na skutečný rozměr, ne na ten z projektu.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete cokoli kupovat, zjistěte, odkud hluk jde. Zkuste se sousedem domluvit na jednoduchém testu: vy chodíte po místnosti, on poslouchá. Postupně zkoušejte chůzi v ponožkách, v botách, na patách a po špičkách. Zjistíte, zda hluk vzniká nárazem, nebo spíš rezonancí celé místnosti. Často se ukáže, že nejvíc vadí jeden konkrétní pruh podlahy u dveří nebo u stěny, kde je deska méně podepřená.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je použít příliš horkou vodu nebo chemické čisticí prostředky s bělidlem. Ty mohou obarvit vlákna nebo je zkřehčit, takže vlna po vyčištění zůstane zploštělá natrvalo. Stejně škodí i silné drhnutí kartáčem – vlákna se překroutí a už se nenaroví. Další častou chybou je posunout nábytek zpět dřív, než koberec uschne; váha ho zatlačí do stejného místa a veškerá práce přijde vnivec.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak plsť odstranit, aniž byste koberec zničili Když už je vlas zplstnatělý, nesnažte se ho vytrhat nebo vyškubat kartáčem. Tím vlákna přetrhnete a vznikne lysina, která se už neopraví. Místo toho použijte parní čistič s nástavcem na textil. Pára šupinky vlny znovu nadzvedne. Pracujte pomalu, v krátkých tazích, trysku držte několik centimetrů nad vláknem. Po proparování nechte koberec volně uschnout, nikdy ho nepřikrývejte ani nestoupejte na mokrý.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá možnost je speciální kartáč na vlnu s měkkými štětinami. Koberec nejdřív navlhčete rozprašovačem s vodou a trochou vlasového kondicionéru. Kondicionér uvolní šupinky a sníží tření. Potom vlákna pročešte po směru vlasu, ne proti. Po uschnutí vlas znovu nadzvedněte prsty. Nikdy nepoužívejte horkou vodu ani agresivní saponáty, ty vlnu slepí ještě víc.<br>
<br>
<br>
<br>
Aby se plsť nevrátila, dodržujte dvě pravidla. Před postelí mějte vždy suché nohy a jednou za čas koberec protočte, tedy otočte ho o devadesát stupňů. Tím se opotřebení rozloží na jinou část. Pokud je koberec jen malý běhoun, je lepší ho od postele úplně posunout a nahradit ho rohoží s krátkým vlasem, která se snadno čistí. Vlna patří do ložnice, ale ne tam, kde na ni každý den šlapete mokří a zpocení.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://live.staticflickr.com/7440/11695970003_88cee3ca62.jpg" alt="Rekonstrukce bytu 011" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Nejčastější chyba je, že lidé koberec u postele řeší až ve chvíli, kdy je zplstnatělý vidět. Přitom stačí málo a můžete plstnatění výrazně zpomalit. Podložka pod koberec není zbytečnost. Brání posunu vláken a tím i tření, které plsť vytváří. Pokud koberec klouže po podlaze, každý došlap ho posune a vlákna se dřou o sebe navzájem. Podložka z přírodního latexu nebo filcu tenhle pohyb zastaví.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlnitý koberec u postele působí na první pohled jako dokonalé řešení. Měkký došlap, teplo na bosé nohy, opticky oddělený prostor pro spaní. Jenže právě vlněný koberec v těsné blízkosti postele je místo, kde se nejčastěji objevuje plstnatění a vzniklá zóna, která se tváří jako elegantní detail, ale ve skutečnosti hyzdí celou ložnici. Většina lidí si toho všimne pozdě, kdy už je vlas hluboce zaklesnutý a povrch zplstnatělý.<br>
<br>
<br>
<br>
Problém vzniká kombinací tří faktorů: vlny, vlhkosti a tlaku. Vlněné vlákno má na povrchu šupinky, které se při tření o sebe zaklesnou. Když po koberci šlapete bosýma nohama, přenášíte na něj pot a mastnotu. Vlhkost šupinky nadzvedne, tlak je přitlačí k sobě a vzniká plsť. U postele se to děje dvakrát rychleji, protože sem míříte každé ráno a večer, často s mokrýma nohama po koupeli.
