Prostředky na bázi hydroxidu sodného fungují na troubu a silně připálené plochy, ale nesmí přijít do styku s hliníkem, lakovanými díly ani s kůží. Pracujte v rukavicích, větrejte a nikdy nemíchejte čisticí prostředky mezi sebou, zvlášť ne ty s chlorem a s kyselinami. U nerezových ploch stírejte ve směru leštění, ne krouživými pohyby, jinak zůstanou šmouhy, které se při dalším vaření chytí mastnoty jako první.<br>
<br>
<br>
<br>
Problém vzniká kombinací tří faktorů: vlny, vlhkosti a tlaku. Vlněné vlákno má na povrchu šupinky, které se při tření o sebe zaklesnou. Když po koberci šlapete bosýma nohama, přenášíte na něj pot a mastnotu. Vlhkost šupinky nadzvedne, tlak je přitlačí k sobě a vzniká plsť. U postele se to děje dvakrát rychleji, protože sem míříte každé ráno a večer, často s mokrýma nohama po koupeli.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud po vyčištění zůstane slyšitelný defekt, zkuste ho lokalizovat. Přehrávejte desku od místa těsně před závadou a sledujte, kde přesně jehlice uskočí nebo kde se ozve rána. Jemné výstupky a otlaky, které vznikly nesprávným uložením, se někdy dají srovnat přehráním s větším přítlakem přenosky. Zvyšte přítlak jen o doporučený rozsah výrobce, ne o desítky procent. Větší tlak sice rýhu „přebrousí", ale zároveň ji trvale opotřebí, takže po pár přehráních bude zvuk tupější.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je vsadit všechno na jeden prvek. Lidé koupí jeden velký koberec, položí ho doprostřed a diví se, že místnost stále duní. Koberec musí pokrýt co největší souvislou plochu podlahy, ideálně od stěny ke stěně nebo alespoň pod celou zónou, kde se lidé pohybují a mluví. Stejně tak závěsy, které jsou jen dekorativní a nedosahují na podlahu, mnoho nezmůžou. Rozhoduje plocha, tloušťka a umístění, ne cena nebo vzhled.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby, které podlahu ničí: kbelík s vodou postavený přímo na podlaze, hadr namočený do octa nebo agresivního saponátu, který narušuje lak, a mytí „dokud to není vidět". Další častá chyba je nechat mokrou podlahu uschnout samovolně. Voda se vsákne do spár, zatímco vy odejdete. Vždycky po mytí přejeďte suchým hadrem nebo nechte větrat a osušit do pěti minut.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá možnost je speciální kartáč na vlnu s měkkými štětinami. Koberec nejdřív navlhčete rozprašovačem s vodou a trochou vlasového kondicionéru. Kondicionér uvolní šupinky a sníží tření. Potom vlákna pročešte po směru vlasu, ne proti. Po uschnutí vlas znovu nadzvedněte prsty. Nikdy nepoužívejte horkou vodu ani agresivní saponáty, ty vlnu slepí ještě víc.<br>
<br>
<br>
<br>
Voda, která po mytí oken stéká po parapetu, se vždycky zastaví přesně v tom místě, kde se setkává rám okna s parapetem. Tam vzniká tenká spára, přes kterou se vlhkost dostává pod parapet i do ostění. Pokud se o ni nikdo nestará, začne po čase prosakovat až do zdi. Nejde přitom o žádnou složitou techniku, stačí pochopit, kudy voda teče, a včas ji zastavit.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak plsť odstranit, aniž byste koberec zničili Když už je vlas zplstnatělý, nesnažte se ho vytrhat nebo vyškubat kartáčem. Tím vlákna přetrhnete a vznikne lysina, která se už neopraví. Místo toho použijte parní čistič s nástavcem na textil. Pára šupinky vlny znovu nadzvedne. Pracujte pomalu, v krátkých tazích, trysku držte několik centimetrů nad vláknem. Po proparování nechte koberec volně uschnout, nikdy ho nepřikrývejte ani nestoupejte na mokrý.<br>
<br>
<br>
<br>
Aby se plsť nevrátila, dodržujte dvě pravidla. Před postelí mějte vždy suché nohy a jednou za čas koberec protočte, tedy otočte ho o devadesát stupňů. Tím se opotřebení rozloží na jinou část. Pokud je koberec jen malý běhoun, je lepší ho od postele úplně posunout a nahradit ho rohoží s krátkým vlasem, která se snadno čistí. Vlna patří do ložnice, ale ne tam, kde na ni každý den šlapete mokří a zpocení.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je, že lidé koberec u postele řeší až ve chvíli, kdy je zplstnatělý vidět. Přitom stačí málo a můžete plstnatění výrazně zpomalit. Podložka pod koberec není zbytečnost. Brání posunu vláken a tím i tření, které plsť vytváří. Pokud koberec klouže po podlaze, každý došlap ho posune a vlákna se dřou o sebe navzájem. Podložka z přírodního latexu nebo filcu tenhle pohyb zastaví.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlnitý koberec u postele působí na první pohled jako dokonalé řešení. Měkký došlap, teplo na bosé nohy, opticky oddělený prostor pro spaní. Jenže právě vlněný koberec v těsné blízkosti postele je místo, kde se nejčastěji objevuje plstnatění a vzniklá zóna, která se tváří jako elegantní detail, ale ve skutečnosti hyzdí celou ložnici. Většina lidí si toho všimne pozdě, kdy už je vlas hluboce zaklesnutý a povrch zplstnatělý.
