<span style="font-weight: 900;">Vertikála místo podlahy a</span> dveře, které nes<br>
<br>
<br>
<br>
Přechod z odrážedla nebo kola s pomocnými kolečky na skutečnou jízdu je pro dítě i rodiče zlomový okamžik. Většina problémů nevzniká kvůli nedostatku odvahy, ale kvůli špatně nastavenému kolu nebo ukvapenému startu. Než dítě poprvé vyjede, projděte si výšku sedla, brzdy a tlak v pneumatikách. Sedlo by mělo být tak vysoko, aby dítě dosáhlo špičkami na zem, ale zároveň mělo při šlapání mírně pokrčené koleno. Příliš vysoko posazené sedlo vede k nejistotě a padání na stranu, příliš nízko zase k nesprávnému držení těla a rychlé únavě.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Nad sprchovým koutem vzniká</span> další pás, který skoro nikdo nevyužívá. Pokud je strop dost vysoký, vejde se tam úzká police na zásoby – toaletní papír, čisticí prostředky, náhradní kartáče. Musí ale být mimo dosah páry, jinak se z ní stane skladiště vlhkých věcí. Dobrá zkouška: po osprchování sáhněte na spodní stranu police. Pokud je mokrá, patří tam jen zavřená krabice, ne volně ložené předměty.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Šifrovací hra stojí na</span> jednoduché věci: někdo schová indicie a děti je mají najít a vyluštit. Rozhoduje ale délka jednotlivých kroků a místo, kde hru postavíte. Doma se hodí krátké úkoly na papírcích, které se dají schovat do knížky, pod hrnek nebo do boty. Na zahradě naopak fungují delší přesuny mezi stromy, plotem a záhonem. Začněte vždy podle věku dětí – předškolák zvládne tři až čtyři stanoviště, školák deset i víc.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina rodin, které chtějí víkend bez útraty, selže hned v sobotu ráno. Ne kvůli nedostatku nápadů, ale kvůli tomu, že plán vzniká až ve chvíli, kdy děti začnou nudit a dospělí začnou být nervózní. V tu chvíli se každý nápad zdá drahý, protože nejrychlejší řešení bývá vždycky to placené. Přitom stačí udělat jednu věc: rozhodnout o programu už ve čtvrtek večer. Ne detailně, ale tak, abyste věděli, kam v sobotu vyrazíte a co si vezmete s sebou.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním příznakem bývá zápach z tlamy, který nepřejde ani po vyčištění zubů. Pes může mít zarudlé dásně, zejména podél okraje zubu. Při jídle si občas zavrtí hlavou, nechá nedojedené granule nebo začne kousat na jednu stranu. Někteří psi při dotyku tlamy cukají, jiní už při otevření tlamy vrčí. Pokročilejší stadium poznáte podle uvolněných zubů, krvácení dásní nebo hnisavého výtoku. Pes může hubnout, protože mu bolest znemožňuje přijímat potravu.
