U třívrstvé desky je největší slabinou povrchová vrstva. Je tenká, takže se nedá mnohokrát brousit. Pokud ji při pokládce zbrousíte příliš, projedete se až na jádro a deska je znehodnocená. Stejně tak pozor na vodu, která zůstane na povrchu – tenká vrstva se ohne rychleji než masiv. Utírat hned, nepoužívat mokrý mop.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud chcete v bytě klidnou podlahu bez neustálého sledování vlhkosti, volte třívrstvou desku. Pokud chcete masiv, počítejte s tím, že se o něj budete starat – měřit vlhkost, zvlhčovat vzduch a přijmout, že spáry mezi prkny jsou součástí jeho přirozeného chování, ne vada.<br>
<br>
<br>
<br>
Utěsnění spáry a správěné odkapáván<br>
<br>
<br>
<br>
Každé dřevo v bytě reaguje na vlhkost vzduchu. Masiv je z jednoho kusu, takže bobtná a sesychá v celé své tloušťce. Třívrstvá deska má jádro z měkkého dřeva a na povrchu tenkou ušlechtilou vrstvu, obvykle 2 až 4 mm. Když se vlhkost v místnosti mění, masiv se hýbe oběma směry zároveň a může se kroutit, kdežto třívrstvá deska drží tvar díky kříženým vrstvám. Rozdíl poznáte už po první topné sezóně.<br>
<br>
<br>
<br>
Mezery do 2 mm jsou v topné sezóně běžné a po jejím skončení se často samy uzavřou. Pokud jsou větší nebo se objevují i v létě, je na místě odborný zásah. Tmelení voskem nebo akrylovým tmelem nepomůže – tmel po čase popraská a může poškodit okolní dřevo. Lepidlo ani flexibilní výplň do spár nepatří, protože brání přirozenému pohybu podlahy. Řešením je buď výměna poškozených prken, nebo celková renovace broušením a novým lakem, který sjednotí povrch.<br>
<br>
<br>
<br>
Dva navazující prostory se společnou podlahou vypadají jako jeden celek jen do chvíle, než se mezi nimi objeví předěl. Ať už jde o práh, dilatační spáru nebo změnu výšky, rozhoduje o výsledku několik detailů, které se snadno podcení. Nejčastější chyba je začít pokládat od prostředního bodu nebo od stěny, kde je nábytek. Rozvržení se pak rozjede a předěl vyjde křivě.<br>
<br>
<br>
<br>
Při pokládce masivu nechte po obvodu dilatační spáru alespoň 10 mm, u velkých ploch i 15 mm. U třívrstvé desky stačí 8 až 10 mm, ale nikdy ji nelepte natvrdo k podlaze bez pružného lepidla. Častá chyba je položit masiv na beton bez pořádné izolace proti vlhkosti. Beton obsahuje zbytkovou vlhkost a dřevo ji nasaje zezdola. Deska se prohne a nikdy se už nevrátí.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se stane, když vlhkost v bytě kolísá V zimě klesá relativní vlhkost v vytápěném bytě běžně na 25 až 35 procent. Masiv při tom ztrácí vodu, zužuje se a mezi jednotlivými prkny vznikají spáry široké i několik milimetrů. Na jaře, když vlhkost stoupne, se dřevo roztáhne a spáry se zase zavřou. Pokud masiv nemá dost prostoru u stěn, tlačí na sebe a deska se zvedne. Třívrstvá deska reaguje na stejné podmínky mnohem mírněji, protože její spodní a střední vrstva pracuje proti sobě. Rozměrová změna bývá třetinová až pětinová.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív si změřte obě místnosti a zakreslete si na papír, kudy povede předěl. Zjistěte, jestli jde o pevný bod (rám dveří, nosná příčka) nebo jen o optické rozdělení. U dvou navazujících místností je klíčové, aby spára mezi nimi byla rovnoběžná se stěnami a zároveň kolmá na směr, kterým se vchází. V praxi to znamená vytyčit osu předělu provázkem nebo laserem a teprve od ní rozvrhnout obě plochy.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je podcenit výškový rozdíl. Mezi místnostmi se často mění podklad, a tím i celková tloušťka skladby. Než začnete lepit, ověřte si výšku na obou stranách předělu nivelační pomůckou. Rozdíl vyřešte přechodovým profilem nebo prahem, ne silnější vrstvou lepidla. Silná vrstva lepidla se sice zdá jako rychlé řešení, ale po vytvrdnutí se prohne a dlažba začne klapat.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak naplánovat řadu a kde začít U velkoformátové dlažby nebo lamel začněte od předělu, ne od rohu. První řada u spáry musí být celá nebo symetricky oříznutá na obě strany, jinak vznikne rušivý zub. Pokud materiál mění směr, položte ho tak, aby delší strana formátu směřovala od vchodu do hloubky místnosti. Ve dvou navazujících prostorách se stejnou dlažbou volte stejný směr i stejný formát, jinak se předěl opticky rozpadne.<br>
<br>
<br>
<br>
Než sáhnete po jakémkoli prostředku, odstraňte pevné zbytky a přebytečnou tekutinu. Položte na místo čistou savou tkaninu a jemně přitlačte, aby vsákla co nejvíc kávy. Netlačte do koberce a netřete – třením zatlačíte barvivo hlouběji a rozšíříte skvrnu do okolí. Stejně tak nepoužívejte horkou vodu: vlna se při vyšší teplotě sráží a barvivo se rychleji váže.<br>
<br>
<br>
<br>
Předěl mezi dvěma místnostmi se dělá nejlépe tak, že nejdřív položíte jednu místnost celou, necháte ji vytvrdnout a teprve pak navážete druhou. Spáru u předělu nedotahujte napevno, dokud obě plochy nesedí. Pokud pracujete ve starším domě, počítejte s tím, že se podklad může mírně hýbat. Pružná spára je pak jediná pojistka, která vydrží.
