Malá předsíň se plní botami a bundami rychleji, než by člověk čekal. Důvod nebývá lenost, ale to, že každá věc nemá své pevné místo. Než začnete kupovat další úložné prvky, projděte si, co skutečně nosíte. Bundy, které jste neoblékli celou zimu, a boty, které už rok stojí ve koutě, patří pryč. Uvolníte tak místo pro věci, které používáte denně.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na tři časté chyby. První: míchání octa a sody v uzavřené nádobě – pění a může vystříknout. Vždy míchejte v otevřené misce. Druhá: používání octa na mramor, vápenec a přírodní kámen, kde naleptá povrch. Třetí: příliš mnoho vody na dřevěnou podlahu; vlhkost se vsákne a podlaha nabobtná. Raději vytírejte dobře vyždímaným mopem a větrejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Po výměně těsnění a vyčištění skla zatopte malým ohněm a nechte kamna hodinu pracovat na nízký výkon. Sledujte, zda se někde neobjeví kouř mimo komín. Když kouř uniká kolem dvířek, těsnění sedí špatně. Když se sklo znovu rychle zašpiní, je problém v komíně nebo ve vlhkosti dřeva, ne ve skle. Suché dřevo a správně nastavený vzduch udrží sklo čisté i několik dní. Na podzim se vyplatí věnovat hodinu kontrole těsnění a klapky — ušetří to dřevo i nervy během celé zimy.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je snažit se do předsíně vecpat všechno. Malý prostor unese jen omezené množství věcí. Když něco přidáte, něco jiného musí odejít. Další chybou je ignorovat hloubku. Botník o hloubce čtyřicet centimetrů zabere méně místa než hluboká skříň a přitom pojme stejný počet párů. Před koupí čehokoli si změřte šířku dveří a prostor, který vám při otevírání zůstane. Dveře, které se nedají otevřít, jsou horší než plná předsíň.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá skupina kráterů je vulkanická. Nejde o dopad, ale o propad povrchu nad prázdným magmatickým krbem, případně o sopečný útvar. Tyto prohlubně bývají mělčí, mají hladší dno a často leží v řadách nebo na okrajích velkých pánví. Typický omyl je brát každý kruhový útvar jako dopadový. Vulkanické krátery se totiž vyznačují jiným poměrem hloubky k šířce a absencí výrazného vyhozeného valu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby: nechávat v oleji rostlinný materiál příliš dlouho, dolévat nový olej do zbytků starého, míchat dvě šarže dohromady a skladovat lahvičky v kuchyni u plotny. Olej se má scezený už po několika týdnech macerace, jinak začne plesnivět. Tinkturu nefiltrujte přes papírový filtr, který zachytí i jemné částice, ale spíš přes gázu nebo jemný kovový sítko. Před přelitím nechte vše usadit, aby se kal usadil na dně.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznáte, že je přípravek poškozený? Olej je cítit po barvě, křídě nebo starých ořeších, má lepkavý dojem a někdy změnil barvu do hněda. Tinktura ztratila vůni, je zakalená, má vločky nebo se na hrdle objevila plíseň. V takovém případě ji neřeďte ani nepoužívejte na kůži. Raději ji vylijte a začněte znovu. Prevence je přitom jednoduchá: tmavá skleněná lahvička, těsné víčko, chlad, tma, sucho a poctivé označení. Kdo to dodrží, tomu vydrží domácí oleje i tinktury v plné síle několik sezón.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je správná nádoba. Sklo z tmavého skla je lepší než čiré, protože blokuje část světla. Uzávěr musí těsnit, ideálně se šroubovacím víčkem a vložkou, která nepropustí vzduch. Kapátka jsou praktická, ale guma časem tvrdne a může do tinktury uvolňovat látky. Pokud kapátko používáte, nedávejte ho do lahvičky natrvalo – přelijte malé množství do menší lahvičky a zbytek nechte uzavřený. Plastové nádoby nejsou vhodné, protože olej i alkohol z nich mohou vytahovat změkčovadla.<br>
<br>
<br>
<br>
U tinktur platí, že čím vyšší obsah alkoholu, tím déle vydrží. Tinktury s 60–70 % alkoholu běžně přežijí pět i více let. Slabší výluhy, třeba víně nebo glycerinu, se kazí během měsíců a patří do lednice. Olejové výluhy mají trvanlivost zhruba rok až dva, pokud jsou z kvalitního oleje a dobře scezené. Vždy na lahvičku napište datum výroby a surovinu. Bez toho po půl roce nepoznáte, co je uvnitř, a riskujete, že použijete zkažený přípravek.<br>
<br>
<br>
<br>
Bylinkové oleje a tinktury se kazí jinak než čaj nebo sušené bylinky. Olej nejčastěji zoxiduje a žlukne, tinktura ztratí sílu nebo se zakalí. Většina lidí je přitom uloží do koupelny nebo nad sporák, kde je teplo a vlhko. Právě tam se účinné látky rozpadají nejrychleji. Pokud chcete, aby vydržely roky, musíte jim dát stabilní prostředí a přestat je přesypávat z nádoby do nádoby.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplota, světlo a vlhkost rozhodují víc než značka Ideální místo je tmavá skříňka v chladné místnosti s teplotou kolem 10–18 °C. Kolísání teplot škodí víc než trvale vyšší teplota. Proto není dobré je dávat nad lednici, do sklepa, kde mrzne, ani do auta. Světlo urychluje oxidaci olejů a rozklad barviv v tinkturách. Vlhkost podporuje plíseň na hrdle lahvičky a vnikání vody do alkoholu. Pokud máte jen vlhkou spíž, dejte lahvičky do uzavíratelné krabice s trochou silikagelu a tu postavte do nejchladnějšího koutu.<img src="https://i.ytimg.com/vi/PbdUtR9ikqU/hq720.jpg" alt="Transformace japonské kuchyně MICRO" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">