Úložný prostor v šikmině řešte vestavěnými zásuvkami na míru, ne policemi do výšky. Police v nejnižší části jsou past: dostanete se na první dvě, zbytek zapadne prachem. Zásuvky na kolečkách nebo výklopné boxy využijí i 40 cm výšky. Stejně tak se vyhněte tmavým barvám na šikmé stěně. Světlý nátěr nebo tapeta s jemným vzorem opticky zvedne strop a místnost nebude působit jako nora.<br>
<br>
<br>
<br>
Palác, který vypadá jako kanceláře, ale je to jinak Největší pastí je slavný funkcionalistický palác v centu Nového Města. Většina návštěvníků ho obdivuje zvenčí, udělá pár snímků a jde dál. Jenže právě tady platí, že bez znalosti kontextu je stavba jen krabice. Doporučuji nejdřív zjistit, pro koho a proč vznikla, jaké měla původní přízemí a jak se proměnilo. Teprve pak začne dávat smysl. Typická chyba je spoléhat na to, že vše pochopíte z informační tabule na místě. Bývá stručná a často vynechává právě to podstatné.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Vezměte metr a změřte</span> světlou výšku v pěti až šesti bodech místnosti — u vchodu, uprostřed, u okna a v rozích. Napište si čísla na papír. Většina lidí zjistí, že použitelná výška nad 190 cm je jen v úzkém pruhu. Právě do tohoto pruhu patří vše, co vyžaduje stání: skříně, prádelník, psací stůl s židlí. Do nízkých zón dejte zásuvkové kontejnery, noční stolky, poličky na knihy nebo úložné boxy, které vytáhnete vkleče.<br>
<br>
<br>
<br>
Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a turisté s deštníky. Právě tady, mezi ulicemi Na Poříčí, Revoluční a nábřežím, vznikla ve třicátých letech řada funkcionalistických staveb, které dnes působí jako zjevení. Jenže většina lidí je mine, protože hledají jen známé dominanty, a přitom jim stačí uhnout o dvě ulice vedle. Chyba není v tom, že by toho bylo málo. Chyba je v tom, že se člověk snaží stihnout všechno najednou a nakonec si neprohlédne nic pořádně.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak číst půdorys a nenaletět turistickým pastem Základem je všimnout si, že Nové Město nemá jedno centrum, ale několik center. Karlovo náměstí bylo tržištěm, Václavské náměstí koňským trhem a Senovážné náměstí zase trhem se senem. Když to člověk ví, přestane bloudit mezi nimi a začne vnímat logiku. Typická chyba je jít pouze po hlavních tazích, kde je největší provoz a nejdražší podniky. Stačí odbočit o dvě ulice dál a objeví se klidnější místa s původní zástavbou.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro pracovnu platí jiné pravidlo: potřebujete světlo z boku a prostor na lokty. Stůl dejte tak, aby jeho zadní hrana byla v místě, kde je nad ním ještě alespoň 100 cm výšky. Pokud to nejde, použijte nižší stůl nebo výsuvnou desku pod parapet. Židle musí mít za sebou alespoň 80 cm na odsunutí, jinak budete sedět přikrčení. Šikmina nad stolem není na škodu — naopak brání odrazům světla a působí soustředěně. Jen nesmí tlačit na temeno hlavy.<br>
<br>
<br>
<br>
Velikost není stejná jako u běžné obu<br>
<br>
<br>
<br>
Nové Město od Emy Destinnové po Palác se dá projít jako sled drobných objevů. Když si dáte pozor na spěch, na ploché světlo a na povrchní čtení fasád, uvidíte vrstvy, které běžný kolemjdoucí mine. Nejde o to vidět všechno. Jde o to vidět aspoň něco pořádně – a to je přesně ten rozdíl, který si odnesete.<br>
<br>
<br>
<br>
Prakticky: na prohlídku si vyhraďte dvě až tři hodiny, ne celý den. Naplánujte si tři až čtyři adresy, ne dvanáct. Mezi nimi se přesuňte pěšky, ale ne stylem „rychle k dalšímu bodu". Zastavte se vždy aspoň na deset minut a prohlédněte si stavbu z více úhlů – z protějšího chodníku, z rohu ulice, od vchodu. Právě změna perspektivy odhalí proporce, které z jediného pohledu zmizí. A pokud možno nechoďte v poledne, kdy je světlo ploché a stíny tvrdé.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b11light_fx019.jpg&dl=1" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Začněte klidně u Emy Destinnové. Nedaleko jejího někdejšího bydliště narazíte na nárožní dům, který na první pohled vypadá obyčejně. Problém je, že lidé fotografují celek a nevšimnou si detailů: zaoblených nárožních oken, pásů mezi podlažími, minimalistického schodiště. Funkcionalismus se nečte z fasády jako z plakátu. Chce to zastavit se, zvednout hlavu a všimnout si, jak je hmota poskládaná. Kdo to přeskočí, odejde s dojmem, že viděl jen šedé domy.<br>
<br>
<br>
<br>
Šikmý strop nebo stěna podkroví nejsou jen estetický prvek. Určují, kam se vejde postel, kde vznikne pracovní kout a kde skončíte s hromadou krabic, protože se tam „nic nevejde". Největší chyba je začít nábytkem a teprve pak řešit, co zbylo. Postupujte opačně: nejdřív si změřte výšku stropu v každém místě, kde se dá stát, a teprve podle toho rozhodujte, co tam patří.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor: někteří průvodci tvrdí, že Nové Město je „novější" a méně hodnotné než Staré Město. To je omyl. Urbanistický plán Karla IV. byl ve své době vrcholným počinem a dodnes určuje ráz Prahy. Pokud hledáte autentický zážitek, vyhněte se dopravním špičkám a naopak vyrazte brzy ráno nebo v podvečer. V poledne jsou hlavní ulice přeplněné a atmosféra se vytrácí.