První je kapradina, nejčastěji Nephrolepis nebo Adiantum. V přírodě roste pod korunami stromů, takže přímé polední slunce ji spolehlivě spálí. Postavte ji metr až dva od okna orientovaného na jih nebo na západ, případně za záclonu. Typická chyba: dát kapradinu na parapet, protože „potřebuje světlo". Potřebuje světlo rozptýlené, ne přímé. Další častá chyba je suchý vzduch – u radiátoru listy hnědnou od špiček. Rosit nestačí, lepší je miska s vlhkým keramzitem pod květináčem.<br>
<br>
<br>
<br>
Pyré se dělá z měkkých, ale zdravých jablek. Oloupaná a zbavená jádřinců je rozvařte doměkka, rozmixujte a ještě horké plňte do sklenic. Pro delší trvanlivost pyré krátce pasterizujte ve vodní lázni při teplotě kolem 85 °C po dobu 15–20 minut. Nepřidávejte citronovou šťávu ve velkém množství – jablka sama mají dost kyselin a přílišná dávka ztmavne chuť i barvu. Pokud pyré necháte jen vychladnout a dáte do mrazáku, je to bezpečnější než spoléhat na nedokonalé zavaření.<br>
<br>
<br>
<br>
Šťáva je nejrychlejší cesta, jak zpracovat velké množství jablek. Bez odšťavňovače stačí jablka nakrájet, podlít malým množstvím vody a dusit do změknutí. Pak je protlačte přes plátno nebo jemné síto. Šťávu nechte krátce povařit a horkou ji plňte do vyvařených sklenic, které ihned obraťte dnem vzhůru. Klíčové je nechat šťávu po naplnění dostatečně probublat: pokud zavíčkujete jen teplou šťávu bez pasterizace, do týdne začne kvasit. Další častá chyba je příliš mnoho cukru – ten zakryje přirozenou chuť i případné vadnutí jablek.<br>
<br>
<br>
<br>
Měsíc nemá atmosféru, která by ho chránila před dopady malých těles. Každý kámen, který přiletí z vesmíru, dopadne na povrch plnou rychlostí. Ta se pohybuje od několika kilometrů za sekundu do desítek kilometrů za sekundu. Při nárazu se uvolní obrovské množství energie, která během zlomku sekundy roztaví horninu v místě dopadu a vymrští ji do okolí. Vznikne kruhová prohlubeň – kráter.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Pokud chceš krátery</span> pozorovat vlastním dalekohledem, vyber si místo daleko od městských světel. Měsíc je nejlepší pozorovat v první nebo poslední čtvrti, kdy je terminátor – hranice mezi osvětlenou a tmavou částí – nízko nad obzorem. Šikmé světlo vrhá dlouhé stíny a krátery vystoupí plasticky. Vyhni se úplňku, kdy je světlo příliš ploché a detaily splývají. Začni s malým zvětšením, najdi výrazné krátery a teprve pak přidávej zvětšení. Častá chyba je příliš velké zvětšení na malém dalekohledu – obraz je rozmazaný a nic nepřinese.<br>
<br>
<br>
<br>
Na Zemi většina kráterů zmizí během milionů let. Vítr je obrušuje, déšť splavuje, rostliny a půda je překrývají. Na Měsíci nic z toho neexistuje. Jediné, co povrch mění, jsou další dopady a občasné výlevy lávy. Proto se krátery na Měsíci hromadí jeden přes druhý. Některé jsou překryté jinými, některé mají uvnitř další menší krátery. Podle počtu a stavu kráterů se dá odhadnout stáří povrchu – čím více kráterů, tím starší oblast.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Proč povrch připomíná</span> ementál Sýr ementál má díry, které vznikají při zrání. Měsíc žádné bakterie nemá, ale jeho povrch je posetý krátery různých velikostí. Čím starší je oblast, tím více kráterů na ní najdeme. Mladé lávové pláně mají kráterů málo, protože je překryla čerstvá láva. Naopak staré pevninské oblasti jsou doslova posety důlky. Když se na takový povrch podíváme z dálky, připomíná to děrovaný sýr. Nejde o náhodu – je to přímý důsledek toho, že Měsíc nemá vítr, vodu ani deskovou tektoniku, které by krátery postupně zahladily.<br>
<br>
<br>
<br>
Klíčové je, čím botu zevnitř vyplníte. Klasické noviny fungují dobře, ale musíte je měnit každou hodinu, jakmile navlhnou – jinak začnou barvit vnitřek a zpomalí schnutí. Lepší je bílý papír nebo látkový ručník, který barvu nepustí. Prodyšné tvarovky nebo jednoduché vložení suchého hadříku do špičky pomohou udržet přirozený tvar. Naopak igelitové sáčky, fólie nebo mokré ponožky uvnitř boty vlhkost jen uzamknou a podpoří růst plísní.<br>
<br>
<br>
<br>
Když budeš krátery kreslit nebo fotografovat, zakresli nejdřív obrysy těch největších a teprve pak doplňuj menší. Pomůže ti to udržet správné proporce. A pokud tě zajímá, jak vznikají, zapamatuj si jednoduché pravidlo: kráter je vždy kruhový, i když těleso dopadne šikmo. Šikmý dopad poznáš podle toho, že vyvržený materiál je nesouměrný – na jedné straně je ho více než na druhé. To je praktické vodítko při pozorování i při studiu snímků.<br>
<br>
<br>
<br>
U bílých tenisek se lidé často uchylují k sušičce nebo fénu, aby proces zrychlili. Právě tady vzniká nejvíc škod: horký vzduch z fénu může svršek stáhnout, způsobit mapy a trvale zažloutnout lepidlo. Pokud spěcháte, použijte raději ventilátor v pokoji, který žene vzduch kolem bot, nebo vložte do boty několik suchých papírových utěrek a měňte je. Nikdy boty nevkládejte do mikrovlnné trouby ani do trouby – kromě nevratného poškození hrozí i požár.