Typické chyby: rebase provedený na veřejné větvi, zapomenutý stash, použití git pull bez konfigurace a spoléhání na to, že to ostatní vyřeší za vás. Dále pak příliš časté rebase velkých větví, které vedou k opakovaným konfliktům. Řešením je malé, často integrované commity a jasná týmová dohoda. Bez ní bude historie vypadat jako ementál, i když budete sebevíc rebasovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je kupovat povlečení podle dekorace a ne podle materiálu. Další chybou je prát na vysoké teploty (60 °C a více) u barevných vzorů – to urychlí blednutí. Pokud výrobce nedoporučuje sušičku, nezkoušejte to. U levných výrobků se také vyplatí zkontrolovat švy – pokud nitě trčí nebo se párají, tkanina se brzy rozpadne.<br>
<br>
<br>
<br>
Co opravdu funguje u ledni<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je spádování jen směrem k vpusti a zapomenutí na rohy. Rohy místnosti musí být vždy výš než vpusť, ale zároveň níž než střed stěny. Pokud se to nedodrží, voda se v rozích drží a postupně narušuje spáry. Další chybou je pokládka velkoformátové dlažby bez dostatečného spádu. Velké desky se hůře tvarují a v malé koupelně často nutí k většímu sklonu, než je příjemný.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Údržba dřeva v malém</span> obýváku je jednoduchá, ale nesmíte ji zanedbat. Prach utírejte měkkým hadrem, ne mokrým – vlhkost dřevu nesvědčí. Jednou za čas použijte přírodní vosk nebo olej, který ochrání povrch a zvýrazní kresbu. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům a brusnému papíru. Pokud se objeví škrábanec, přetřete ho olejem a nechte vsáknout. Dřevo také nesnáší přímé slunce a radiátory – může popraskat nebo změnit barvu. V malém prostoru proto nábytek nelepěte na topení.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Při uspořádání se držte</span> pravidla, že nábytek nemá blokovat přirozený pohyb. Nechte alespoň 60 cm volného prostoru mezi sedačkou a stolem, abyste se pohodlně protáhli. Dřevěné police umístěte vysoko nad sezení – využijete vertikální prostor a podlaha zůstane volná. Vyhněte se rohovým sestavám, které vypadají jako vestavěné; v malém pokoji působí těžkopádně. Místo toho zvolte volně stojící kusy, které můžete kdykoli přesunout. Pokud potřebujete úložný prostor, použijte dřevěné bedny nebo nízké komody, které zároveň poslouží jako odkládací plocha.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je určit nejnižší bod ještě před pokládkou. V malé koupelně obvykle vychází na střed místnosti, kde je umístěna podlahová vpusť. Pokud se vpusť posouvá kvůli novému rozvodu odpadu, musí se tomu přizpůsobit celý spád. Nejdřív se zaměří výšková úroveň hotové podlahy u prahu dveří, potom se odečte tloušťka dlažby a lepidla. Teprve pak se vytyčí rovina, od které se spád vytváří.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak spád vymezit, aby voda opravdu odtékala Doporučený spád je jedno až dvě procenta, tedy jeden až dva centimetry na metr délky. V malé koupelně to znamená, že na vzdálenost dvou metrů od vpusti k nejvzdálenějšímu rohu potřebujete rozdíl zhruba dva až čtyři centimetry. Menší spád voda neodnese, větší působí nepohodlně při stání a dlažba se v něm obtížně pokládá. Spád se nesmí lámat ve více rovinách, jinak vzniknou místa, kde se voda zastaví.<br>
<br>
<br>
<br>
Po dokončení dlažby se spád ověřuje znovu, protože lepidlo a spárovací hmota mohou nerovnosti mírně změnit. Vyzkoušejte odtok po umytí podlahy nebo po sprchování. Voda musí zmizet do několika desítek sekund, ne se držet v mapách. Když odtéká pomalu, stačí často jen seříznout silikon v rohu nebo vyčistit vpusť. Pokud ani to nepomůže, je chyba ve spádu a řešení je jediné: rozebrat dlažbu v postiženém místě a spád předělat.<br>
<br>
<br>
<br>
Zazimování kurníku není o tom přidat do něj topení nebo utěsnit každou štěrbinu. Slepice snesou mráz lépe než průvan a vlhko, které je oslabí a otevřou cestu nemocem. Základem je připravit stavbu tak, aby uvnitř zůstalo sucho, čistý vzduch a možnost volného pohybu. Právě tady vzniká nejčastější chyba: lidé kurník uzavřou, aby „nefoukalo", a tím vytvoří vlhké, nedýchatelné prostředí.<br>
<br>
<br>
<br>
Vodu a krmivo podávej tak, aby nepřimrzaly a nezvlhly okolí. Napáječku umísti na místo, kde se voda nerozlije do podestýlky. Krmivo dávej v dávkách, které slepice sní, aby zbytky neplesnivěly. V zimě mají vyšší spotřebu energie, proto přidej vydatnější krmivo, ale bez náhlých změn. Přechod dělej postupně, aby nedošlo k zažívacím potížím.<br>
<br>
<br>
<br>
Podestýlka, hřad a prostor pro pohyb Podestýlku na zimu zvol hlubší vrstvu, která izoluje od studené podlahy. Dobře funguje sláma nebo hobliny, které pravidelně přidáváš a promícháváš. Pokud je podestýlka mokrá nebo zapáchá, vyměň ji celou, ne jen vrchní vrstvu. Hřady umísti co nejvýš, ale tak, aby slepice měly nad hlavou dost místa a nemusely se krčit. Trámy musí být dost široké, aby na nich ptáci seděli celou plochou chodidla a měli je v teple. Příliš tenká hřad způsobí omrzliny na prstech.