Čich a chuť jsou užitečné, ale samy o sobě nestačí. Některé jedovaté houby voní příjemně a jiné jedlé mohou zapáchat. Ochutnávat syrové houby je riskantní a nedělá se to. Stejně tak neplatí, že každá změna barvy při rozříznutí znamená jed. Například hřiby modrají, a přesto jsou jedlé. Vždy se ptejte na kombinaci znaků, ne na jeden izolovaný rys.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Důležitá je i prevence</span>. Novou ekokůži po vybalení ošetřete impregnací ve spreji určenou výhradně na syntetické materiály. Naneste tenkou vrstvu z 30 cm vzdálenosti, nechte vsáknout a postup opakujte po 20 minutách. Impregnace vytvoří kluzký film, který odpuzuje vodu i mastnotu. Obnovujte ji jednou za tři až čtyři měsíce, u bot častěji.<br>
<br>
<br>
<br>
Skladování rozhoduje o životnosti stejně jako nošení. Nikdy nenechávejte ekokůži složenou v igelitovém pytli. Potřebuje vzduch. Věšte ji na široká ramínka, ne na drátěná, která vytlačí rýhu do ramen. Boty vycpěte novinovým papírem a postavte je do police, ne na sebe. Pokud ekokůže ztvrdne, pomůže jemný masážní olej bez parfemace. Vetřete ho hadříkem do suchých míst, nechte hodinu působit a přebytek setřete. Tento trik opakujte jen dvakrát ročně, protože přemíra oleje uvolňuje lepidlo.<br>
<br>
<br>
<br>
Ekokůže není přírodní kůže ani hadr. Je to polyuretanová vrstva na textilní podložce, případně směs s recyklovaným materiálem. Vydrží běžné nošení, ale ničí ji tři věci: teplo, tuk a tření. Pokud tomu přizpůsobíte péči, přežije roky místo měsíců.<br>
<br>
<br>
<br>
U umělé stěny se nejčastěji leze na malých stupech a lištách, takže potřebuješ dobrou citlivost ve špičce. Měkká bota ti dá lepší kontakt s povrchem, ale víc tlačí na prsty. Tvrdá bota podrží nohu na hraně, ale hůř se ohne. Pro první boty je rozumný kompromis: mírně asymetrický tvar, středně tvrdá podrážka a zapínání na suchý zip, které rychle povolí, když potřebuješ mezi lezeními uvolnit nohu.<br>
<br>
<br>
<br>
Čištění bez agresivních prostředků Největší chyba je vzít univerzální čistič nebo jar. Rozpouštějí pojivo a po pár aplikacích se povrch začne lepit. Na běžný prach a šmouhy stačí hadřík z mikrovlákna lehce navlhčený vlažnou vodou. Mastné skvrny od krému nebo opalovacího oleje řešte roztokem vody a několika kapek tekutého mýdla bez glycerinu. Vždy setřete vlhkost suchou stranou hadříku. Nechte přes noc volně uschnout při pokojové teplotě, nikdy ne u topení.<br>
<br>
<br>
<br>
Po prvním měsíci si seznam roztřiďte do několika málo skupin: bydlení a energie, jídlo, doprava, děti, zdraví, zábava a ostatní. Víc kategorií vede k chaosu. U každé skupiny spočítejte součet. Čísla vás často překvapí víc než samotný celkový útrata. Největší rezervy obvykle nejsou v tom, co je vidět na první pohled, ale v pravidelných platbách, které běží roky a nikdo je nekontroluje.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním rozpoznatelným příznakem bývá zápach z tlamy, který nezmizí ani po vyčištění. Následuje zarudlá až fialová dáseň, zejména u horních špičáků, a tenká krvavá linka na okraji dásně po jídle nebo po čištění. Pes může mít problém s tvrdší potravou, nechává nedokousané granule, tře si tlamu o podložku nebo se vyhýbá dotyku u čumáku. Tyto projevy se objevují až ve chvíli, kdy je zánět dásní rozvinutý, takže čekat na viditelné potíže znamená promarnit čas.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je věšák, který nevyčnívá do průchodu. Do chodby užší než 110 cm se hodí nástěnný panel s výškou kolem 170 cm a hloubkou do 30 cm. Věšákové háčky volte spíš nižší a pevné, ne ty tenké zahnuté, které se po pár kabátech vyhnou. Pokud je stěna zděná, kotvěte háčky do hmoždinek o průměru alespoň 6 mm; u sádrokartonu použijte kovové rozpěrné kotvy, jinak háček vytrhnete i s omítkou. Typická chyba je věšák umístěný příliš vysoko – kabát pak visí přes botník a špiní ho.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív si změř nohu v ponožce, ve které budeš lézt, nejlépe večer, kdy je chodidlo mírně zvětšené. Lezecké boty se nevybírají podle velikosti běžné obuvi. Pro začátek ber číslo, které ti sedí na délku, ale nech prsty jen lehce na konci. Většina začátečníků udělá chybu v tom, že si koupí boty o dvě čísla menší, protože slyšeli, že musí tlačit. Tlačit má, ale nesmí bolet.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je koupit si boty na základě doporučení někoho, kdo leze jiný styl. Někdo potřebuje oporu pro převisy, jiný plochou botu na vertikálu. Další chyba je nechat si boty v šatně v tašce. Po lezení je vytáhni, nech uschnout a vyhni se přímému slunci, jinak guma ztvrdne a přilnavost zmizí. Pokud začínáš, stačí jedny boty na všechno. Druhé můžeš řešit, až budeš vědět, co ti na stěně chybí.<br>
<br>
<br>
<br>
Než zaplatíš, zkus v botách udělat deset dřepů a vydrž v nich stát aspoň pět minut. Jestli tě začnou bolet prsty hned, neber je. Jestli cítíš jen tlak, který po chvíli povolí, jsi na dobré cestě. První boty mají sloužit k učení, ne k trápení. Až si zvykneš na stěnu i na vlastní nohy, poznáš sám, jestli potřebuješ tvrdší, měkčí nebo asymetričtější tvar.