Přihraj si sám a přitáhni druhé<br>
<br>
<br>
<br>
Jak rostlinu zachránit, když už je poškozená Prvním krokem je přestat s dalším stresem. Rostlinu nestěhujte na jiné místo, nepřesazujte a nehnojte. Přesuňte ji do stabilního prostředí s teplotou kolem dvaceti stupňů, mimo přímý zdroj tepla a mimo průvan. Pokud listy opadávají ve velkém, sundejte ty, které jsou měkké a tmavé, protože začnou hnít. Suché špičky odstřihněte nůžkami až do zdravé tkáně.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.istockphoto.com/photos/class=" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Teplotní šok vzniká, když se teplota v okolí rostliny změní rychleji, než dokážou její pletiva zpracovat. Pokojovky jsou na to citlivé hlavně v zimě a na jaře, kdy se pouští topení, otevírají okna nebo se rostliny stěhují z vytápěného bytu na balkon. Není to nemoc, ale poškození, které se projeví během hodin až dvou dnů.<br>
<br>
<br>
<br>
Návrat k normálu trvá dva až šest týdnů. Nové výhony jsou známkou, že rostlina přežila. Pokud se do měsíce nic neobjeví a stonek u báze měkne nebo tmavne, je poškození nevratné. Prevence je jednoduchá: při přesunu mezi místnostmi nechte rostlinu v obalu nebo v přepravce a teplotní rozdíl snižujte postupně. V zimě nepřemisťujte rostliny blízko okna v noci a při větrání je vždy odklidte stranou.<br>
<br>
<br>
<br>
Při sušení platí jediné pravidlo: sušit se smí jen houby, u kterých jste si stoprocentně jistí určením. Modrák sušte nakrájený na plátky silné asi půl centimetru, v jedné vrstvě, při teplotě do 40 °C, dokud nejsou plátky suché a lámavé. Modrání při sušení zmizí, to je normální a nic neznamená. Satan se nesuší nikdy, ani když si nejste jistí jen trochu. Běžnou chybou je sušit „na zkoušku" jednu podezřelou houbu mezi ostatními — výtrusy a vlhkost se přenesou na ostatní plátky a celou dávku znehodnotíte. Další častá chyba je spoléhat na to, že modrání samo o sobě znamená jedlost. Modrání má i řada nejedlých a jedovatých hřibů.<br>
<br>
<br>
<br>
Začíná se kontrolou krovu. Prohlédněte všechny krokve, vaznice a spoje, zda nejsou napadené dřevokazným hmyzem nebo plísní. Vadné dřevo vyměňte nebo zpevněte ještě před izolací. Zkontrolujte také, zda konstrukce není v kontaktu se spodní stavbou tam, kde by mohla nasávat vlhkost. Do krovu se nesmí dostat dešťová voda ani sníh, proto zkontrolujte krytinu a případné průchody komínem.<br>
<br>
<br>
<br>
Těsnění dvířek a popelníku je nejčastější příčina špatného tahu. Zavřete dvířka na papírek nebo na proužek novinového papíru a zkuste ho vytáhnout. Pokud jde lehce ven, těsnění netěsní. Potom zkontrolujte, zda není ztvrdlé, popraskané nebo utržené. Nové těsnění se lepí do vyčištěné drážky a nechá se zatuhnout alespoň den. Po nasazení dvířka několikrát zavřete a nechte je usadit; pokud jdou příliš ztuha, těsnění je moc silné a dvířka nedoléhají.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Zálivku držte na minimu</b>. Poškozené kořeny nedokážou vodu zpracovat a přemokřený substrát je zabije rychleji než samotný chlad. Zalijte, až když je vrchní vrstva půdy suchá na dotek. Vzdušná vlhkost pomáhá, ale nestříkejte na listy, které mají skvrny nebo praskliny. Raději postavte vedle rostliny misku s vodou, nebo použijte zvlhčovač v místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Dásně si všímají jako první. Zdravá dáseň je bledě růžová a při čištění nekrvácejí. Krev při kartáčkování znamená zánět, ne důvod přestat čistit. Právě naopak – místo je potřeba čistit jemněji, ale důkladněji. Pomáhá také vyplachování ústní vodou bez alkoholu, která nezastaví tvorbu plaku, ale zmírní podráždění. Jestliže se objeví otok, zarudnutí nebo přetrvávající bolest, nečekej na další kontrolu a zavolej svému ortodontistovi.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby, které lidé dělají: dají rostlinu hned k radiátoru, aby se „zahřála", nebo ji naopak postaví k otevřenému oknu. Další častá chyba je okamžité hnojení, protože se má za to, že šok je známka nedostatku živin. Hnojivo v tomto stavu spálí kořeny. Nepomůže ani časté rosení, které na studených listech podporuje plísně.<br>
<br>
<br>
<br>
Příznaky se liší podle směru šoku. Při náhlém chladu listy ztrácejí lesk, měknou, objevují se vodnaté skvrny a okraje hnědnou. Při přesunu z chladu do přetopeného prostoru listy naopak rychle svinují, usychají od špiček a opadávají. U tenkých a dužnatých listů, jako má fíkus nebo pepřinec, stačí i rozdíl deseti stupňů během půl hodiny.