Zrcadlo v předsíni nefunguje samo o sobě. Jeho úkolem je odrazit to, co je za vámi, ne to, co je před ním. Když ho pověsíte naproti tmavým dveřím, odrazí tmavou plochu a efekt je nulový. Pověste ho tak, aby odráželo okno, chodbu nebo světlou stěnu v protějším pokoji. Ideálně na stěnu kolmou ke vchodu, ne přímo proti dveřím — pak se v něm nebudete vidět jen vy, ale i kus prostoru za vámi. Vysoké úzké zrcadlo od podlahy ke stropu udělá víc než malé zrcátko ve výši očí. Pokud je stěna příliš úzká, dejte dvě užší zrcadla vedle sebe s mezerou několika centimetrů.<br>
<br>
<br>
<br>
Při spádování se vyhněte tomu, abyste spád vytvářeli jen v lepidle. Vrstva lepidla silnější než několik milimetrů se při vytvrzování smršťuje a dlažba se rozpadá. Spád patří do vyrovnávací hmoty nebo do betonové mazaniny, která se nechá pořádně vyschnout. U malé koupelny to znamená počkat několik dní, i když se to nechce. Zkrácení této doby je nejčastější důvod, proč se po roce objeví duté dlaždice a zatékání k sousedům.<br>
<br>
<br>
<br>
U piškotových a třených těst je situace nejjednodušší, ale i tady platí pravidla. Piškot pije vlhkost, proto ho před plněním proložte tenkou vrstvou džemu nebo sirupu a nechte hodinu odpočinout. Krém pak může být lehčí a našlehanější. Častá chyba je plnit teplý korpus — vlhkost se uzavře uvnitř a zákusek zvlhne nerovnoměrně. Vždy plňte vychladlé těsto a hotové zákusky skladujte v chladu, ale ne v mrazu, kde tuk ztvrdne a popraská.<br>
<br>
<br>
<br>
Nábytek s dvojím účelem funguje jen tehdy, když je opravdu používaný. Lavice u okna s úložným prostorem uvnitř, noční stolek s šuplíkem až ke zdi nebo postel s úložným rámem — každý z těchto kusů musí mít smysl i v běžném dni, ne jen jako rezerva. Než něco koupíte, představte si, kolikrát týdně víko otevřete. Pokud méně než jednou, je to jen další plocha, na kterou se bude usazovat prach. Stejně tak pozor na skládací řešení: jsou praktická, ale jejich mechanismy potřebují místo na rozložení, což v těsné ložnici často chybí.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chyba při sušení bylinek není špatná teplota ani vlhkost. Je to spěch. Většina lidí sklidí bylinky, naháže je na plech a dá do trouby, protože chce mít hotovo ještě dnes. Jenže právě rychlé sušení za vysoké teploty ničí těkavé silice, které nesou vůni. Bylinka sice uschne, ale zůstane z ní jen barevná hmota bez chuti. Sušení potřebuje čas, stín a pohyb vzduchu – nic víc.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak usušit bylinky, aby si zachovaly silici Ideální je svazovat stonky do malých kytiček a pověsit je dnem vzhůru na tmavé, suché a větrané místo. Přímé slunce barvu i vůni vypálí. Svazek nesmí být tlustý – maximálně dva centimetry v průměru, jinak vlhkost uvnitř neodejde a bylinky zespodu zčernají. Trvá to obvykle pět až čtrnáct dnů podle druhu a počasí. Bylinky s tuhými stonky, jako je tymián, rozmarýn nebo oregano, snášejí sušení lépe než křehké bylinky s vysokým obsahem vody, třeba máta nebo bazalka.<br>
<br>
<br>
<br>
Bazalka a máta se lépe suší rozložené na papírové utěrce v jedné vrstvě, případně v sušičce na ovoce při nízké teplotě okolo čtyřiceti stupňů. Trouba je poslední možnost – pokud ji použiješ, nech dvířka pootevřená a teplotu drž co nejníž. Bylinka je suchá ve chvíli, kdy se stonek láme s ostrým lomem a lístky se drolí mezi prsty. Pokud se stonek ohne, uvnitř je ještě vlhkost a skladování by vše zkazilo.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Odpalované těsto je opačný</span> případ. Je duté, takže krém se do něj vtlačuje a vytéká spárou. Potřebujete krém hustý, ale ne tuhý jako na krájení — ideální je pařížský nebo šlehaný krém z mascarpone zpevněný želatinou. Příliš tuhý krém při plnění trhá vnitřní stěnu a zákusek praskne. Příliš řídký vyteče ještě před podáváním. Poměr je zhruba dva díly krému na jeden díl hmotnosti korpusu, jinak těsto vlhne zevnitř.<br>
<br>
<br>
<br>
Kontroluj skladované bylinky jednou za čas. Pokud ucítíš vlhko, uvidíš plíseň nebo se lístky slepily, celou dávku vyhoď – plíseň se přenáší i na ostatní sklenice. Až se příště rozhodneš bylinky usušit, nejdřív si najdi tmavé a větrané místo, teprve potom stříhej. Aroma se nespraví žádným trikem, jen trpělivostí.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Uskladňuj až po úplném</span> vychladnutí, jinak se ve sklenici sráží pára a bylinky zvlhnou. Používej neprůhledné sklenice s těsným víkem nebo papírové sáčky v tmavé krabici. Světlo a teplo nad sporákem jsou nejčastější důvod, proč bylinky po pár týdnech ztratí vůni. Lístky uchovávej vcelku a drť je až při vaření – rozdrcená bylinka se odpaří mnohem rychleji. Celé lístky vydrží v dobré kvalitě i přes rok.<br>
<br>
<br>
<br>
Sklízet se má ráno, po odpaření rosy, ale ještě před poledním sluncem. V tu dobu je v rostlině nejvíc aromatických látek. Stonky stříhej ostrými nůžkami, nikdy netrhej – rozdrcená pletiva začnou okamžitě oxidovat a ztrácet vůni. Sklizené bylinky nemyj, pokud to není nutné. Když už musíš, opláchni je rychle studenou vodou a nech je na utěrce dokonale oschnout. Mokré bylinky ve svazku začnou plesnivět dřív, než uschnou.