Když na zubech psa ulpívá kámen, začněte jednat včas

<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b10objects_circuits010.jpg&dl=1" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Druhou zásadou je čitelnost. Pes potřebuje vědět, co se po něm chce, ještě než ho začnete korigovat. Stůjte čelem, mějte ruce viditelné a používejte stejný povel i gesto. Pokud jednou říkáte „sedni" a podruhé „sedni si", pes tápe. Vyberte si jednu verzi a tu držte. Stejně tak místo, kde pes odpočívá, by mělo být nedotknutelné – pokud ho odtud vyháníte, když se vám to hodí, přestane mu důvěřovat jako bezpečnému bodu.<br> <br> <br> <br> Zubní kámen vzniká mineralizací plaku, který se hromadí na zubech psa. Pokud plak není pravidelně odstraňován, do několika dní se nasytí minerály ze slin a změní se v tvrdý povlak. Ten už kartáčkem dolů nedostanete. Zubní kámen sám o sobě nebolí, ale drsní povrch je ideálním místem pro další bakterie, které postupně napadají dáseň a časem i závěsný aparát zubu.<br> <br> <br> <br> Kontrola vsazení je stejně důležitá jako čištění. Jednou za měsíc vezměte lupu a podívejte se, zda kámen v obroučce sedí pevně a neviklá se. Když s ním jde pohnout, nechte prsten odborně zajistit dřív, než o kámen přijdete při běžném nošení. Drobné škrábance na povrchu nejsou důvod k panice, ale hluboké rýhy od nárazu do dveří už ano: kov se oslabí a hrana se ohne. Při sportu, v posilovně a na zahradě prsteny raději odkládejte do pevné krabičky, ne do kapsy u kalhot, kde je nejčastěji ztratíme.<br> <br> <br> <br> Proti dravcům ze vzduchu pomůže síť nad výběhem nebo alespoň větve a přístřešky, pod které se slepice mohou schovat. Jestřáb útočí shora a v otevřeném prostoru nemá slepice šanci. Pokud chováte menší hejno, dopřejte jim keře a vysokou trávu, kde se mohou ukrýt. Naopak holý výběh bez krytu je pro dravce pozvánka. Pozor na krmítka a napajedla umístěná daleko od úkrytu – slepice se při cestě za potravou vystavují riziku.<br> <br> <br> <br> Běžná chyba majitelů je, že kámen řeší pouze tehdy, když pes přestane jíst. Jenže pes s bolestivou dásní často jí dál, jen pomaleji a méně. Další častou chybou je podávání tvrdých pamlsků jako náhrady čištění. Ty sice mohou mírně obrousit plak, ale kámen neodstraní a někdy naopak zatlačí bakterie hlouběji pod dáseň. Také se nevyplácí používat lidské zubní pasty – obsahují látky, které pes polyká a které mu mohou podráždit žaludek.<br> <br> <br> <br> <span style="font-weight: 600;">Co dělat, když kámen</span> objevíte Nejprve zkontrolujte, zda jde o měkký plak, nebo už o tvrdý kámen. Vezměte gázu, namočte ji ve fyziologickém roztoku a přejeďte po zubu. Pokud se látka zachytí a zub je hladký, jde o plak, který zvládnete odstranit pravidelným čištěním. Pokud cítíte drsný, pevný povrch, je to kámen a ten musí odstranit veterinář ultrazvukovým skalpelrem. Sami na něj nesahejte žádnými nástroji – hrozí poškození skloviny a zanesení infekce do dásně.<br> <br> <br> <br> Spád se počítá v procentech, ne od oka. Pro dlažbu do formátu 30 × 30 cm stačí sklon kolem jednoho až dvou procent, tedy jeden až dva centimetry na metr. Větší sklon vypadá na malé ploše rušivě a člověk po něm klouže. Menší sklon zase znamená, že voda zůstává stát v rozích. Výškový rozdíl mezi nejvyšším bodem podlahy a odtokem se musí vejít do celkové tloušťky skladby, jinak se dostanete nad úroveň prahu a voda poteče na chodbu.<br> <br> <br> <br> Příznaky nejsou na první pohled nápadné. Pes může mít mírně zarudlé dásně, zejména u horních špičáků a stoliček. Často se objevuje zápach z tlamy, který se nedaří odstranit ani po čištění. Někteří psi při jídle polykají méně ochotně, vyhýbají se tvrdším granulím nebo si tlapkou tlačí na čumák. Povšimněte si také toho, zda pes při pití nechává v misce krev nebo zda se mu nehromadí hnědý povlak podél okraje dásně.<br> <br> <br> <br> Prevence stojí na pravidelném čištění. Ideálně dvakrát denně, ale stačí i jednou za dva dny. Používejte kartáček s měkkými štětinami a pastu určenou pro psy. Pokud pes čištění nesnáší, začněte postupně – nejprve mu masírujte dásně prstem namočeným v pastě, teprve potom přidejte kartáček. Jakmile pes kámen má, žádná pasta ani pamlsek ho neodstraní. Řešením je pouze mechanické odstranění u veterináře, často v celkové anestezii, a následná pravidelná domácí péče, která zabrání tomu, aby se kámen vrátil.<br> <br> <br> <br> Pečte na plechu vyloženém pečicím papírem, stříkejte stejně velké hromádky s dostatečným rozestupem. Troubu předehřejte na vyšší teplotu a prvních deset minut neotvírejte, jinak věnečky spadnou. Poté teplotu snižte a pečte, dokud nejsou tmavě zlaté a suché i uvnitř. Po upečení je propíchněte a nechte vychladnout na mřížce. Plňte až po úplném vychladnutí. Když je naplníte teplé, pára uvnitř změkčí stěny a věnečky nasáknou krém během několika hodin.<br> <br> <br> <br> Když pes žere, ale viditelně při tom kroutí hlavou nebo mu z tlamy padají kousky potravy, může to znamenat, že kámen už způsobil zánět dásní. Stejně tak pokud pes sliní více než obvykle nebo má jednu stranu tlamy oteklou. V těchto případech nečekejte na preventivní prohlídku a objednejte se na veterinu co nejdříve. Zánět dásní se může během několika týdnů rozvinout v paradentózu, při které už zuby nelze zachránit.