<span style="font-weight: bolder;">Denní rutina je</span> důležitější než občasné hloubkové čištění. Po každém dni, kdy jste měli prsteny na ruce, je otřete měkkým hadříkem z mikrovlákna. Tím odstraníte pot, mastnotu z krémů a prach, které se jinak usazují v záhybech a postupně matují povrch. Pokud má prsten kameny, jemně přejeďte hadříkem i kolem výčnělků. Nikdy nepoužívejte papírové utěrky, jejich vlákna jsou příliš hrubá a na zlatu i stříbře zanechávají mikroskopické škrábance.<br>
<br>
<br>
<br>
U červeného vína se osvědčil bílý ocet zředěný vodou v poměru jedna ku třem. Ocet neutralizuje barviva a pomáhá je uvolnit z vláken. Naneste ho na hadr, ne na skvrnu přímo, a nechte působit jen krátce. Delší působení může poškodit některé barevné potahy. Stejně tak nikdy nekombinujte ocet s prostředkem obsahujícím chlor, vznikají výpary, které dráždí dýchací cesty.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy automatika škodí a jak ji zkrot<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy rostliny přesunout a kdy už je pozdě Rozhodující je teplota půdy, ne vzduchu. Jakmile se noční teploty začnou pravidelně dostávat k pěti stupňům nad nulou, je čas jednat. Nečekejte na první námrazu – rostlina v truhlíku už je v tu chvíli oslabená a přesun do teplého prostředí ji spíš poškodí. Před přesunem truhlík zkontrolujte, zda v něm nestojí voda. Přemokřený substrát v chladu je nejčastější důvod, proč bylinky uhnívají ještě před příchodem mrazů.<br>
<br>
<br>
<br>
Hotový džem se nechá vychladnout při pokojové teplotě a teprve poté se kontroluje hustota. Ztuhlý džem se nemá znovu vařit, protože by ztratil pektin. Pokud je po vychladnutí příliš řídký, stačí ho krátce povařit s lžící jablečného pyré a nechat ztuhnout znovu. Skladujte na tmavém a chladném místě, kde vydrží několik měsíců bez ztráty chuti.<br>
<br>
<br>
<br>
Trvanlivost povlečení nezávisí na barvě ani na vzoru, ale na dvou věcech: na složení tkaniny a na způsobu jejího zpracování. Pokud chcete, aby povlečení vydrželo roky a neztratilo barvu, začněte čtením etiket. Právě tam najdete gramáž, podíl jednotlivých vláken a někdy i informaci o typu tkaní. Čím vyšší gramáž na metr čtvereční, tím hustší a odolnější tkanina. U ložního povlečení se jako spolehlivé minimum uvádí 110 až 120 g/m², ale kvalitnější kusy se pohybují výš.<br>
<br>
<br>
<br>
Některé bylinky je lepší přenést dovnitř. Bazalka, máta peprná, pažitka a petrželka zvládnou zimu na světlém okně, kde je kolem patnáct stupňů. Před přenesením je prohlédněte, zda na spodní straně listů nejsou mšice nebo svilušky. Ty se v suchém a teplém prostředí množí rychle a během několika týdnů zlikvidují celou rostlinu. Před přesunem proto listy opláchněte a truhlík postavte na misku s vodou, aby kořeny nebyly v průvanu od okna.<br>
<br>
<br>
<br>
Když zima přežije bez úhony, odměna přijde v podobě silných výhonů. Truhlík na jaře proberte, odstraňte odumřelé části a vyměňte vrchní vrstvu substrátu. Rostliny, které byly celou zimu venku, přihnojte až po posledních mrazech. Pokud jste o některou bylinku přišli, není to selhání – v truhlíku je zimování vždy riskantnější než na záhonu a právě proto se vyplatí vsadit na odolné druhy a včasnou přípravu.<br>
<br>
<br>
<br>
U vytrvalých druhů, které chcete nechat venku, je potřeba truhlík izolovat. Obalte ho bublinkovou fólií, jutou nebo starou dekou, a to včetně dna. Truhlík postavte na polystyren nebo na dřevěnou desku, aby se chlad nešířil ze země. Nadzemní část zkraťte na pět až deset centimetrů – kratší výhony lépe zvládnou mráz. Substrát zalijte jen jednou, důkladně, a pak už raději vůbec. V zimě rostlina téměř neodpařuje a každá další zálivka zvyšuje riziko hniloby.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je zalévat dál stejně jako v létě. V zimě stačí jednou za dva až tři týdny a jen tehdy, když je substrát skutečně suchý. Další chybou je hnojení – to patří až do března, kdy rostlina začne znovu rašit. Pokud bylinky umístíte k radiátoru, listy uschnou, i když bude půda vlhká. Na jaře rostliny nevystavujte rovnou přímému slunci, ale zvykejte je postupně, nejdřív na stinném místě, po týdnu na slunci.<br>
<br>
<br>
<br>
Bylinky v truhlíku nemají kolem sebe půdu, která by je chránila jako na záhonu. Kořeny jsou v tenké vrstvě substrátu a ta promrzne mnohem rychleji. První mráz je proto pro ně kritičtější než pro stejnou rostlinu zasazenou v zahradě. Rozhoduje, jaký druh pěstujete: zatímco tymián, šalvěj, oregano nebo máta snesou i delší mráz, bazalka, pažitka, petrželka a koriandr jsou na tom mnohem hůř a bez ochrany uhynou.