<img src="https://freestocks.org/fs/wp-content/uploads/2018/01/jack_russell_terrier_closeup-1024x683.jpg" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Vlhkost nejčastěji pochází z napáječek a z trusu. Napáječka postavená přímo na podestýlce zaručeně vytvoří mokré okolí, kam slepice chodí pít a stát. Řešením je napáječku umístit na rošt nebo na betonovou desku mimo hlavní prostor kurníku. Trus je druhý zdroj – čím hustší osazení, tím rychleji podestýlka vlhne. Počítejte s tím, že na jednu slepici má být v kurníku alespoň 0,3–0,4 m² podlahy, ne jen místa na hřadě.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba na závěr: lidé se snaží smažit na nízkém plameni, aby se bramboráky nespálily. Právě nízká teplota je ale důvod, proč jsou mastné. Tuk, který není dost horký, se vsakuje místo toho, aby placku uzavřel. Když dodržíte hustotu těsta, tloušťku placky a správnou teplotu tuku, můžete mít křupavé bramboráky, které po odložení na ubrousek nezanechají mastnou skvrnu. A to je celý trik.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je pouštění slepic na volný výběh bez dozoru brzy ráno a pozdě večer. Právě tehdy jsou lišky a kuny nejaktivnější. Pokud volný výběh chcete, ohraďte ho elektrickým ohradníkem s dostatečným výkonem a mějte psa, který na predátory upozorní. Pes však nesmí být uvázán u kurníku, jinak přiláká pozornost ještě víc.<br>
<br>
<br>
<br>
Než na látku pustíte cokoli mokrého, vyzkoušejte postup na skrytém místě. Ideální je zadní strana opěradla nebo spodní lem sedáku. Naneste malé množství roztoku, nechte působit a po uschnutí zkontrolujte, zda látka nezměnila barvu a zda se nevytvořil kruh. Tento krok nikdy nevynechávejte u tmavých a barevných potahů. U látek s označením, že nesnáší vodu, použijte raději suché metody: sypký prostředek na čalounění, který se nechá vsáknout a poté důkladně vysaje.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Nezavíjejte mršiny do</span> igelitu a nenechávejte je u výběhu. Pachy přitahují další predátory i hmyz. Tělo zakopejte hluboko nebo odvezte. Zároveň zkontrolujte, zda v hejnu nezůstala zraněná slepice; ptáci s krvácejícím hřebenem se stávají terčem klování a stres zvyšuje náchylnost k nemocem.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je míchat příliš mnoho vzorů a potisků najednou. Kapsle snese jeden výrazný vzor, klidně dva, pokud sdílejí stejnou barvu. Jakmile se sejdou puntíky, pruhy a květiny v různých odstínech, žádná paleta to nespasí. Druhá častá chyba je zapomenout na sezónnost. Barvy, které fungují v létě, nemusejí fungovat v zimě — světle modrá vedle tmavé vlny vypadá jinak než vedle lnu. Proto je lepší mít paletu rozdělenou na teplou a chladnou část roku, ne jednu na všechno.<br>
<br>
<br>
<br>
Co dělat, když už se predátor objevil Jedna návštěva lišky neznamená, že se vrátí hned. Mnohem častěji se vrací jestřáb, který si zapamatuje místo s pravidelným pohybem slepic. Pokud najdete otevřené tělo bez hlavy, šlo s největší pravděpodobností o dravce ze vzduchu. Řešením je přikrýt výběh sítí nebo pevnou střechou z průhledného polykarbonátu. Slepice si na stín zvyknou do dvou dnů a snáška se nesníží, pokud mají dost čerstvého vzduchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším vodítkem je zápach a barva. Čerstvý olej je čirý a voní neutrálně. Použitý olej tmavne, hustne a při zahřátí pění. Pokud po smažení zůstane v pánvi lepkavý film nebo olej zapáchá po rybině či spálenině, patří do odpadu, ne do dalšího jídla. Opakované použití oleje je jedna z nejčastějších chyb v domácích kuchyních.<br>
<br>
<br>
<br>
Počítejte s tím, že žádné opatření není stoprocentní. Udržujte hejno v klidu, sledujte chování ptáků a při prvním nálezu peří nebo škrábanců jednejte hned, ne až po další ztrátě. Pravidelná kontrola oplocení, zavírání dvířek a odstranění zbytků potravy mimo výběh sníží riziko natolik, že o slepice přijdete jen výjimečně.<br>
<br>
<br>
<br>
Při smažení nejde jen o chuť. Olej je při vysokých teplotách vystavený tlaku a začíná se rozkládat. Právě okamžik, kdy se přestává chovat jako olej a mění se v něco jiného, určuje, co se z pánve dostane do jídla. Tomuto bodu se říká bod zakouření a je to první číslo, které byste měli u oleje na smažení sledovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Když budete těmto zásadám věnovat pozornost, poznáte rozdíl nejen na chuti, ale i na tom, jak se po jídle cítíte. Olej není jen médium, které předává teplo. Je to surovina, která při špatné volbě dokáže pokazit i jinak dobré jídlo.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktické pravidlo: na smažení používejte olej, který je určený přímo k tomu a má uvedený vysoký bod zakouření. Nepřelévejte horký olej do plastové nádoby, nechte ho vychladnout a přefiltrujte přes papírový filtr, pokud ho chcete použít ještě jednou. Skladujte ho na tmavém a chladném místě, protože světlo a teplo urychlují žluknutí. A hlavně – nešetřete na množství. Čím tenčí vrstva oleje, tím rychleji se přehřeje a spálí.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat, že je olej na smažení vhodný Než začnete smažit, zahřejte olej na požadovanou teplotu a vhoďte do něj malý kousek těsta nebo chleba. Pokud se okolo něj okamžitě tvoří bublinky a kousek se během chvíle osmaží dozlatova, je teplota správná. Když olej začne kouřit dřív, než se jídlo stačí osmažit, je příliš horký nebo už je použitý. Kouř není estetický problém, je to signál, že se tuk rozkládá a vznikají látky, které chuť i zdraví poškozují.