Hustá vrstva podestýlky je nejlepší izolace, kterou lze slepicím dát. Slaměná nebo dřevěná podestýlka o síle alespoň patnáct centimetrů funguje jako přirozený tepelný polštář a zároveň pohlcuje vlhkost. Nedávejte jen tenkou vrstvu, kterou slepice rozhrnou na holou podlahu. Během zimy podestýlku přisypávejte, ale neodstraňujte celou — spodní vrstva už je prokvašená a hřeje. Hřady umístěte do výšky, aby slepice seděly na prstech a peří si pod tělem hřálo. Dřevěné hřady jsou lepší než kovové, které v mrazu pálí.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se týče jídla a pití, na San Siro počítejte s omezeným výběrem a dlouhými frontami v poločase. Na Allianz Areně je nabídka širší, ale ceny odpovídají novějšímu stadionu. Praktický tip: na obou místech je nejlepší dát si jídlo před vstupem do areálu, ne uvnitř. A pozor na platby — některé stánky berou jen hotovost, jiné jen kartu, což se liší stánek od stánku.<br>
<br>
<br>
<br>
Z kopce je to přesně naop<br>
<br>
<br>
<br>
Koupíte si lahvičku jakéhokoli rostlinného oleje za pár korun a máte základ, ze kterého během dvou až tří týdnů vznikne přípravek na suchou kůži, na lupy nebo na bolavé klouby. Rozdíl mezi domácím a kupovaným výrobkem není v tajné receptuře. Je v tom, že přesně víte, co jste do sklenice dali, a že čerstvé byliny mají jinou sílu než ty, které měsíce prosely skladem.<br>
<br>
<br>
<br>
Krmivo a voda mají v zimě jiná pravidla. Slepice spotřebují více energie na udržení tělesné teploty, proto jim přidejte krmivo bohaté na tuky a bílkoviny, například slunečnicová semínka nebo lněné semínko. Krmte večer, aby slepice měly plné vole před spaním a mohly přes noc topit. Voda nesmí zamrznout. Kontrolujte ji dvakrát denně, a pokud mrzne, noste vlažnou vodu v nádobě, která není kovová. Kovová napáječka přimrzne k zobáku a způsobí zranění. Nikdy nepřidávejte do vody sůl ani cukr, to je mýtus, který škodí.<br>
<br>
<br>
<br>
Domácí sauna bez kabiny není o tom koupit drahé zařízení. Jde o to vytvořit místo, kde se vzduch ohřeje, vlhkost udrží a tělo se může uvolnit. Základ je obyčejná místnost s dobře umyvatelným povrchem – dlažba, obklad, případně starší koupelna. Koberce, dřevo bez laku a tapety vlhkost zničí. Pokud plánujete saunu v obývacím pokoji, počítejte s tím, že pára pronikne do nábytku i zdí.<br>
<br>
<br>
<br>
Před vstupem do sauny se osprchujte a osušte. Mokré tělo se ohřívá pomaleji a klouže na lavici. Na lavici si dejte ručník, který saunu ochrání před potem. Po sauně se ochlaďte – stačí vlažná sprcha nebo pobyt v místnosti s běžnou teplotou. Nikdy neskákejte do ledové vody bez předchozího zvyknutí. Pijte vodu před i po, ale ne alkohol. Pokud máte srdeční potíže, tlak nebo jste těhotná, poraďte se s lékařem.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je nalít vodu na horký kov místo kamenů. Kov zasyčí, voda se okamžitě vypaří a můžete popálit obličej. Vždy používejte naběračku s dlouhou rukojetí a stojte bokem. Další častá chyba: příliš mnoho vody najednou. Vlhkost pak přesáhne 100 % a dýchání je nepříjemné. Lepší je přidávat po lžících a nechat páru rozptýlit.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že byliny nasbíte nebo koupíte v době, kdy mají nejvíc účinných látek — nadzemní části před rozkvětem, květy hned po rozvití, kořeny na podzim. Rostlinu nikdy nemyjte pod tekoucí vodou. Stačí ji otřít vlhkou utěrkou a nechat dvě hodiny proschnout na papírovém ubrousku. Vlhká bylina v oleji zplesniví a celá dávka přijde nazmar. Tohle je první a nejčastější chyba.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je podcenit odvod vzduchu. Bez cirkulace se vlhkost usadí na stropě, začne plesnivět a sauna bude cítit zatuchlinou. Stačí malé okno nebo ventilátor s regulací. Přívod čerstvého vzduchu umístěte nízko u podlahy, odvod vysoko. Nikdy nezakrývejte větrací otvory ručníky ani policemi. Teplo bez výměny vzduchu je past – vydržíte v něm jen chvíli a bolí hlava.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro urychlení lze použít vodní lázeň: sklenici postavte do hrnce s vodou a nechte ji dvě až tři hodiny při teplotě kolem 60 °C. Nikdy nevařte. Vysoká teplota zničí vonné i léčivé složky a olej získá pachuť. Stejně tak nepoužívejte kovové nádobí, pokud pracujete s bylinami obsahujícími třísloviny — reagují s kovem a olej ztmavne.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Domácí olej není náhradou</strong> lékařské péče u zánětů, otevřených ran nebo kožních onemocnění. Je to podpůrný prostředek pro každodenní péči, který si vyrobíte z toho, co roste za domem. Když dodržíte suché byliny, čisté nádobí a trpělivé louhování, získáte přípravek, který se vyrovná mnohým kupovaným a přitom přesně víte, co v něm je.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/LtMuxK-eTNk/hq720.jpg" alt="Bonami proměny | Jak si zařídit šatnu v malém bytě s Nikol Moravcovou (1. díl)" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Jak olej připravit, aby vydržel Nadrobno nakrájenou nebo rozdrcenou bylinu dejte do čisté, suché sklenice a zalijte ji olejem tak, aby byla celá ponořená a hladina byla alespoň dva centimetry nad rostlinným materiálem. Použijte olej, který se nekazí rychle — slunečnicový, olivový nebo mandlový. Sklenici zavřete a postavte na teplé místo, kde na ni nesvítí přímé slunce, třeba na okenní parapet orientovaný na sever. Každý den sklenici protřepejte. Po dvou až čtyřech týdnech obsah přeceďte přes plátno nebo jemné sítko a bylinu důkladně vymačkejte. Olej nalijte do tmavé lahvičky a skladujte v chladu a temnu. Takto vydrží půl roku i déle.