Venku přezimují jen některé, a to s ochran<br>
<br>
<br>
<br>
Hmotnost rozhoduje o rozestupu lat<br>
<br>
<br>
<br>
Běhák neboli zánět šlach na spodní straně běháku vzniká nejčastěji tam, kde slepice stojí celý den na tvrdém, mokrém nebo znečištěném povrchu. Není to náhoda ani dědičná vada. Je to výsledek dlouhodobého tlaku na chodidlo v kombinaci s vlhkem a amoniakem z trusu. Pokud slepice kulhá, má teplé a oteklé chodidlo nebo se jí tvoří černý strup, problém už běží. Prevence začíná u podlahy kurníku a pokračuje každý den.<br>
<br>
<br>
<br>
Využijte výšku, ne jen podla<br>
<br>
<br>
<br>
První častá chyba je zalévání podle kalendáře. Někdo dá rostlině sklenici vody každé pondělí, ať je léto, nebo zima. Jenže v prosinci rostlina odpaří zlomek toho co v červenci. Voda se hromadí, substrát zůstává mokrý a kořeny začnou hnít. Správný postup je sáhnout prstem dva až tři centimetry do substrátu. Pokud je na dotek vlhký, nezalévejte. Pokud je suchý, zalijte vydatně, dokud voda nezačne odtékat spodem. Tento jeden návyk odstraní většinu žloutnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhou vychytávkou je dvouúčelový nábytek. Lavice s úložným prostorem nahradí botník i místo na sezení. Skříňka s výklopnými dvířky místo zásuvek ušetří několik centimetrů hloubky. Zásuvky se často vysouvají do prostoru, kde stojíte, a překážejí. Výklopné dvířka otevíráte jen kousek. Do úzké předsíně se hodí i věšák s odkládací deskou, kam položíte klíče a peněženku, abyste je vždy našli. Vše, co má pevné místo, se přestane ztrácet.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč vlastně listy žloutnou Zelenou barvu listů drží chlorofyl. Když rostlina nemá dost vody, světla nebo živin, začne chlorofyl rozkládat a přesouvat živiny do nových výhonů. Starší listy pak zežloutnou a opadají. Stejný efekt má ale i opak: přemokření. Když kořeny stojí ve vodě, přestanou přijímat kyslík, uhnívají a rostlina nemá čím přijímat živiny. Výsledek je na pohled stejný — žluté listy — příčina je ale přesně opačná. Rozhodující je proto půda, ne list.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrtá chyba souvisí s velikostí květináče. V příliš velkém květináči zůstává kolem kořenů mokrá zemina, kterou rostlina nestačí prokořenit. Zaléváte stejně jako dřív, ale voda se ztrácí pomaleji. Při přesazování volte nádobu jen o dva až tři centimetry větší v průměru. Pátá chyba je zalévání shora na listy. U některých druhů voda v paždí listů způsobuje hnilobu a skvrny, které později žloutnou. Lepší je zalévat přímo do půdy, ne na rostlinu.<br>
<br>
<br>
<br>
Žloutnoucí listy u pokojových rostlin nejsou nemoc. Ve většině případů jde o reakci na to, jak zaléváte. Rostlina si nemůže stěžovat jinak než barvou listů, a tak se z každého zažloutlého listu dá vyčíst, co se děje v květináči. Než začnete kupovat hnojiva nebo postřiky, zkontrolujte substrát a konev. Většina problémů se vyřeší změnou režimu zálivky, ne chemií.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud už listy žloutnou, postupujte podle stavu půdy. Když je mokrá a zapáchá, vyjměte rostlinu, odstraňte shnilé kořeny, nechte je proschnout a přesazte do čerstvého substrátu. Když je půda suchá a na okrajích tvrdá, ponořte celý květináč na deset minut do vody a nechte okapat. Po nápravě zalévejte méně často, ale vydatněji. Rostlina obvykle obnoví růst do tří až čtyř týdnů. Žloutnutí se zastaví, nové listy už vyrostou zelené.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/67Byey0O-RI/hq720.jpg" alt="Proměna bytu k prodeji za 4 dny!" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Druhá chyba je trvalá voda v podmisce. Květináč s odtokovými otvory po zálivce postavte na podmisku, nechte vodu odtéct a přebytek po dvaceti minutách vylijte. Stojatá voda u dna je pro kořeny stejně nebezpečná jako přelití. Třetí chyba je příliš měkká nebo naopak příliš tvrdá voda. Rostliny citlivé na vápník, jako jsou maranty nebo kapradiny, reagují na tvrdou vodu hnědými špičkami a žloutnutím okrajů. Dešťová voda nebo voda odstátá přes noc problém zmírní.