Určete světelné podmínky konkrétně. Přímé slunce znamená oslunění od rána do odpoledne, obvykle nad šest hodin denně. Polostín jsou tři až pět hodin slunce, často jen dopoledne. Stín je méně než tři hodiny přímého světla nebo jen rozptýlené světlo. Na plné slunce patří muškáty, petúnie, lantana, gazánie, rozmarýn, tymián a levandule. Do polostínu dejte begónie, fuchsie, pelargonie břečťanolisté, hortenzii nebo mátu. Do stínu se hodí břečťan, kapradiny, hosty, netýkavky a kopytník. Když rostlinu ze stínu přesunete na přímé slunce, spálí se listy během dvou dnů — přesun provádějte postupně, nejprve na týden do polostínu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">U bílých tenisek</span> <span style="font-weight: bolder;">nepoužívejte aviváž ani</span> bělicí prostředky, které zanechávají zbytky a po uschnutí vytvářejí žluté mapy. Stačí vlažná voda s trochou mýdla a měkký kartáček. Skvrny řešte ještě před sušením, ne po něm – zaschlá špína se už dostává z vlákna jen těžko. Kožené tenisky po uschnutí ošetřete krémem nebo voskem, jinak kůže ztvrdne a popraská v místech, kde se bota láme.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec je důležité nechat podlahu před obkládáním stěn dostatečně vyzrát. Cementové vrstvy potřebují několik dní, samonivelační hmoty obvykle 24 hodin, ale záleží na tloušťce. Pokud se spěchá, obklady se mohou odlepit nebo se spád rozjede. V malé koupelně se vyplatí udělat si jednoduchý nákres s výškami, vyznačit rovinu budoucí podlahy a podle ní osadit vpusť i spodní hranu obkladů. Tím se předejde nejčastějším opravám, které jinak znamenají bourání hotové práce.<br>
<br>
<br>
<br>
Podloží řešte dřív než podlahu. Kurník nepatří do prohlubně, kam stéká voda, ani na jíl, který drží vlhkost. Ideální je mírně vyvýšené místo s písčitou nebo hlinitopísčitou půdou. Pokud jinou možnost nemáte, zvedněte stavbu na betonové nebo štěrkové desky alespoň deset centimetrů nad terén a podezděte ji. Dřevo položené přímo na zemi shnije za dvě sezony, i když je impregnované.<br>
<br>
<br>
<br>
Když sladíte světlo se zálivkou, balkon vydrží celou sezónu bez uhynulých květináčů. Začněte dvěma až třemi druhy, sledujte je dva týdny a teprve potom přidávejte další.<br>
<br>
<br>
<br>
Nikdy tenisky necpěte přímo na radiátor, do trouby, kamen ani do sušičky na prádlo. Vysoká teplota slepuje lepidlo v podrážce, způsobuje odlepení špice a u syntetických materiálů i trvalé zkroucení. Slunce má stejně ničivý efekt: ultrafialové záření vytahuje barvu ze svršku, takže z tmavě modrých tenisek se během jednoho odpoledne stanou vybledlé. Sušení na přímém slunci je nejčastější důvod, proč bílé tenisky zežloutnou a barevné ztratí sytost.<br>
<br>
<br>
<br>
Kolik vzduchu, tolik času – a proč je proudění důležitější než teplo Sušte v místnosti s dobrým průvanem, ideálně u otevřeného okna, ale mimo dosah přímého světla. Postavte tenisky na bok nebo je zavěste za patu tak, aby vzduch mohl proudit kolem celé boty i podešví. Pokud máte doma ventilátor, nasměrujte ho na boty z odstupu – pohyb vzduchu odvede vlhkost mnohem rychleji než jakékoli přitápění. Běžné tenisky ze síťoviny a textilu schnou při pokojové teplotě zhruba den, kožené a koženkové klidně dva až tři dny. Trpělivost je tady levnější než nový pár.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je nechat děti celý večer bez programu. Nuda vede k hádkám a vymýšlení lumpáren. Připravte dvě až tři klidné aktivity: společenskou hru, kreslení, čtení před spaním. Vyhněte se obrazovkám hodinu před spaním, jinak budou děti přetažené a neusnou. Také nepřipravujte příliš mnoho jídla. Stačí lehká večeře, kterou obě děti mají rády, a ráno jednoduchá snídaně. Pokud host něco nejí, nabídněte alternativu bez velkých řečí. Dítě by se nemělo cítit jako problém.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde spát a co mít po ruce Místo na spaní je největší otázka. Dvě postele vedle sebe jsou ideální, ale pokud je k dispozici jen jedna, dejte matraci nebo karimatku na zem. Důležité je, aby obě místa byla na stejné úrovni a dostatečně daleko od sebe, aby se děti v noci budily, ale nekopaly do sebe. Připravte dvě sady ložního prádla, dvě deky a dvě polštáře. Nespoléhejte na to, že si vystačí jedna deka. V noci je zima a hádka o přikrývku dokáže zkazit celý večer.<br>
<br>
<br>
<br>
Večer pak mějte jasný řád. Řekněte dětem, kdy je čas jít spát, a nechte jim půl hodiny na klidné povídání. Zhasněte hlavní světlo a nechte jen malou lampičku. Zůstaňte poblíž, ale ne v pokoji. Když uslyšíte smích, nechte je být. Když uslyšíte pláč, přijďte. Ráno nechte děti vstávat podle sebe, ale připravte snídani tak, aby na ni nemusely čekat. Až host odejde, projděte pokoj a zkontrolujte, jestli tam něco nezůstalo. Příště už budete vědět, co funguje.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktické věci mějte na jednom místě: noční stolek nebo židle vedle postele, na ní sklenice s vodou pro každého, malá lampička, kterou lze zapnout bez vstávání, a kapesníky. Do zásuvky dejte náhradní tričko a ponožky pro případ, že se host počůrá nebo se zpotí. Nebalte to jako na tábor, ale počítejte s tím, že se může stát cokoli. Když dítě v noci pláče, ať má po ruce něco, co ho uklidní – plyšáka, knížku nebo malou hračku.