<span style="font-weight: bold;">Světlo, teplo a větrání</span> rozhodují víc než bar<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Celoroční zásoba nestojí</span> na jednom triku, ale na rutině: světlo, vzdušný substrát, zálivka podle hmatu a pravidelný řez. Když budete tyto čtyři věci držet stejně jako ranní kávu, budete mít čerstvé bylinky po celý rok bez ohledu na to, co za oknem sněží.<br>
<br>
<br>
<br>
Poté těsto přendejte do mísy a za stálého míchání zapracujte vejce jedno po druhém. Nikdy nešlehejte všechna najednou. Konzistenci poznáte tak, že lžíce těsta se táhne za vařečkou a po oklepání vytvoří špičku, která se ohne, ale neodpadne. Příliš řídké těsto se při pečení rozteče, příliš tuhé zase vysuší a uvnitř zůstane syrové. Počet vajec se proto řídí vlhkostí mouky a okolní teplotou, ne pevně daným počtem.<br>
<br>
<br>
<br>
Substrát a drenáž rozhodují o tom, jestli vám bylinky neuhnijí. Kupovaný univerzální substrát je příliš těžký a drží vodu. Smíchejte ho se perlitem nebo hrubým pískem v poměru 3:1. Na dno květináče dejte dvoucentimetrovou vrstvu keramzitu a květináč postavte na misku s kamínky, aby kořeny nestály ve vodě. Zalévejte teprve tehdy, když vrchní centimetr substrátu vyschne – prstem, ne odhadem. Přelití je nejčastější chyba začátečníků a projeví se žloutnutím listů, které vypadá jako nedostatek živin, ale opak je pravdou.<br>
<br>
<br>
<br>
Místo, kde dřevo dýchá, ale nepromokne Základem je vzdušné a kryté stanoviště. Dřevo potřebuje proudění vzduchu ze všech stran, proto ho nikdy necpěte těsně k plotu ani ke zdi. Mezi hromadou a zdí nechte mezeru alespoň na dlaň. Podklad musí být pevný a suchý – stačí palety, trámky nebo kameny. Nikdy neskládejte dřevo přímo na hlínu, odkud táhne vlhkost. Shora chraňte převislou stříškou, kterou přesahuje hromadu na obě strany. Bočnice nechte otevřené, jinak se uvnitř drží vlhko a začne plesnivět.<br>
<br>
<br>
<br>
Ráno potřebujete světlo, večer tmu. Po probuzení roztáhněte závěsy nebo na deset minut vyjděte ven. Večer naopak ztlumte lampy, vypněte stropní světlo a vyhněte se modrému světlu z telefonu alespoň hodinu před spaním. Zásadní je ale hlavně úplná tma v místnosti. Kontrolky od televize, routeru nebo nabíječky zakryjte páskou nebo přesuňte za nábytek. Ztmavovací závěsy nebo rolety pomohou v létě i na sídlišti, kde svítí pouliční lampy. Pokud ani tak nezaberou, použijte jednoduchou masku na oči – je to levnější než nová okna.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je zakrýt hromadu plachtou až k zemi. Pod plachtou se sráží voda, dřevo vlhne a plesniví. Stejně špatné je skladovat dřevo v uzavřené garáži nebo ve sklepě bez větrání – tam sice nezmokne, ale vlhkost z něj nemá kam odejít. Další častou chybou je empírové skládání do kruhu, které sice vypadá dobře, ale uvnitř neprofukuje. Vyhněte se také tomu, aby se hromada dotýkala země nebo aby na ni odkapávala voda ze střechy.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Během sezony hromadu</strong> kontrolujte. Po prvním měsíci prohoďte spodní polena nahoru, pokud jsou mokrá. Když ucítíte zatuchlý pach nebo uvidíte bílé povlaky, okamžitě větrejte a oddělte postižené kusy. Správně uskladněné dřevo poznáte podle zvuku – při poklepání zní dutě a je lehké. Na podzim si udělejte zásobu na dva roky dopředu, abyste v zimě netopili vlhkým dřevem, které ničí komín i peněženku.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevo na zimu neproschne samo od sebe. Rozhoduje především to, kdy ho naštípete, jak ho uložíte a co mu dovolíte. Pokud ho necháte na hromadě u zdi, seschne jen povrch, uvnitř zůstane vlhkost, která se při topení mění v dehet a kouř. Cílem je dostat vlhkost pod dvacet procent, ideálně k patnácti. To se neděje zázrakem, ale správným postupem během několika měsíců.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b3_exteriors030.JPG&dl=1" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Štípané dřevo schne výrazně rychleji než kulatina. Naštípejte polena na délku, kterou budete topit, a tloušťku držte do deseti centimetrů. Silnější kusy rozdělte, jinak do zimy neproschne jejich jádro. Kůra na polenech nevadí, ale příliš mnoho kůry na hromadě brzdí odpar. Pokud máte možnost, skladujte dřevo podle druhu – tvrdé dřevo potřebuje delší čas, měkké schne rychleji. Nemíchejte čerstvé a loňské dřevo do jedné hromady, snadno pak spálíte to, co ještě není připravené.