Sušení: kde se rozhoduje o chuti i bezpečnosti Modrák se suší snadno, ale musí se krájet na silnější plátky, protože tenké plátky po usušení ztvrdnou a při namáčení se rozpadají. Plátky se rozkládají tak, aby se nepřekrývaly, a suší se při nižší teplotě, dokud nejsou křehké, ne lepkavé. Během sušení modrák tmavne, to je normální. Pokud plátky po usušení voní kysele až zatuchle, byly nedosušené nebo se sušily v příliš vlhkém prostředí a patří do odpadu.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/MhajIdxl2UU/hq720.jpg" alt="PRAGA S5T dokončení interieru , a sedačka na sloupku :-))" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Stříbro z druhé ruky často vypadá skvěle, ale po pár dnech nošení může zčernat nebo zežloutnout. Není to důkaz, že jde o padělek. Většina levnějších stříbrných šperků je potažená rhodiem nebo jinou ochrannou vrstvou, která se nošením a stykem s potem postupně opotřebuje. Odhalené stříbro pak reaguje se sloučeninami síry ve vzduchu i na kůži a vytváří černý sulfid stříbrný. Prvním krokem tedy je pochopit, co vlastně máte v ruce – a podle toho zvolit péči.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte u světla. Obývák má obvykle okna na dvě strany, ložnice často jen jedno, a to ještě zatažené závěsem. Barva, která vypadá v obýváku teplá, může v ložnici spadnout do šeda nebo do zelena. Než koupíte cokoli velkého, vezměte vzorník odstínů ze svého obýváku a položte ho v ložnici na postel i na parapet. Podívejte se na něj ráno, v poledne a večer při umělém světle. Co se jeví jako stejné odpoledne, může být večer úplně jiné. Pokud se odstín láme, zvolte o půl kroku světlejší variantu a teprve tu berte jako výchozí.<br>
<br>
<br>
<br>
Doplňky jsou místo, kde se ladění potvrzuje. Přeneste z obýváku jeden až dva menší předměty — keramiku, rámeček, knihu, kterou máte rádi. Nejde o dekoraci, ale o spojnici. Nepřenášejte ale vše. Ložnice má mít vlastní charakter, jinak vypadá jako sklad obýváku. Dobře funguje, když stejnou barvu zopakujete na třech různých místech v různém materiálu: látka, dřevo, kov. Oko to přijme jako záměr, ne jako náhodu.<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál volte smrkové nebo borové dřevo bez povrchové úpravy. Lak, lazura ani olej do sauny nepatří, při vysokých teplotách uvolňují látky, které se nadýcháte. Lavice dělejte z hladce opracovaných prken, spoje bez kovových prvků na povrchu, které by pálily. Topidlo umístěte tak, aby bylo mimo dosah sedících a mělo kolem sebe alespoň deset centimetrů volného prostoru na všechny strany. Kameny na topidlo vybírejte určené pro saunu, ne libovolný sběr z lesa, jinak popraskají a nadělají škodu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si dejte pozor na tvaroh. Používejte ten měkký a odtučněný, ne tuhý ve fólii, který obsahuje méně vlhkosti a těsto zbytečně vysušuje. Stejně tak vynechte tvaroh s vysokým podílem tuku — při pečení se rozpouští a vytváří v těstě mastné kapsy. Když těsto necháte přes noc v chladničce, druhý den získá lepší strukturu a buchty budou vláčnější. Jen ho před tvarováním nechte hodinu vytemperovat, aby kynulo rovnoměrně.<br>
<br>
<br>
<br>
Při vaření je zásadní, že modrák se musí nejdřív krátce povařit a vodu slít. Modrání zmizí, houba získá pevnou strukturu a teprve pak se dá dusit nebo smažit. Satan se tepelně nezpracovává nikdy. Nejde o to, že by po uvaření přestal být jedovatý – zůstává nebezpečný i po dlouhém varu. Pokud si nejste jistí, zda držíte modráka, a ne satana, houbu vyhoďte. Záměna se netýká jen barvy, ale i místa růstu. Modrák roste hojně v jehličnatých i listnatých lesích od června do října, satan dává přednost teplým vápencovým půdám pod duby a buky a je mnohem vzácnější.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je uzavřený prostor. Sauna nemusí být kabina z obchodu, ale musí to být místnost, kterou lze hermeticky uzavřít. Většina lidí podcení strop. Teplo stoupá vzhůru a pokud nad hlavou chybí izolace, uniká pryč a topidlo jede naplno, aniž by dosáhlo potřebné teploty. Strop snižte na dva metry, maximálně dva a čtvrt. Čím menší objem, tím rychleji a levněji se vytopí. Do malé místnosti se vejdou dvě lavice nad sebe a topidlo do rohu.<br>
<br>
<br>
<br>
Satan se nesuší ani v malém množství. Sušením se koncentrují látky, které dráždí trávicí trakt, a i malý kousek v mixu jiných hub udělá neplechu. Typická chyba je, že lidé suší houby podle barvy klobouku a ne podle rourkek. Satan má klobouk světlý, našedlý, často s růžovým nádechem, a to svádí k domněnce, že jde o mladý modrák. Modrák má klobouk tmavě hnědý až černohnědý, sametový, a rourky výrazně žluté až oranžové. Kdo si při sušení plete tyto dva znaky, riskuje vážné potíže.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je poddimenzované topidlo. Výkon se počítá podle objemu místnosti, ale i podle izolace a počtu prosklených ploch. Sklo propouští teplo ven, takže za každý metr čtvereční skla je potřeba přidat výkon navíc. Kdo to neošidí, bude topit hodinu a sauna bude sotva vlažná. Naopak předimenzované topidlo zahřeje prostor za deset minut, ale vzduch je suchý a ostrý, což se nedá vydržet.