Materiál volte smrkové nebo borové dřevo bez povrchové úpravy. Lak, lazura ani olej do sauny nepatří, při vysokých teplotách uvolňují látky, které se nadýcháte. Lavice dělejte z hladce opracovaných prken, spoje bez kovových prvků na povrchu, které by pálily. Topidlo umístěte tak, aby bylo mimo dosah sedících a mělo kolem sebe alespoň deset centimetrů volného prostoru na všechny strany. Kameny na topidlo vybírejte určené pro saunu, ne libovolný sběr z lesa, jinak popraskají a nadělají škodu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby: příliš mnoho cukru na začátku, což způsobí, že džem zkaramelizuje a ztmavne. Dále míchání kovovou lžící — kyselina v ovoci reaguje s kovem a džem získá nepříjemnou pachuť. Také zapomenutá pěna nebo příliš řídká konzistence, kterou se snažíte zachránit dalším vařením — tím se zničí pektin a džem už neztuhne. Řešení je jednoduché: pokud je džem po vychladnutí řídký, přidejte lžičku jablečného pektinového odvaru a krátce povařte.<br>
<br>
<br>
<br>
Klíčem je zbavit se přebytečné tekutiny. Nastrouhané brambory dejte do čisté utěrky nebo plátýnka a důkladně je vyždímejte. Nechte je chvíli odstát a vodu slijte znovu, dokud z hmoty neodtéká téměř nic. Teprve pak přidejte vejce, hladkou mouku, sůl, česnek a majoránku. Množství mouky držte na minimu – stačí jedna až dvě lžíce na střední dávku. Čím víc mouky přidáte, tím tvrdší a mastnější výsledek získáte.<br>
<br>
<br>
<br>
Základ držte, akcent vyměň<br>
<br>
<br>
<br>
Na co se zapomíná nejčastěji Vzduch musí cirkulovat, ale ne utíkat. Spodní přívodní otvor u podlahy a odvodní štěrbina pod stropem stačí. Kdo je nedá, bude sedět v dusnu a vlhku, které se sráží na stěnách a postupně ničí dřevo. Naopak kdo nechá otevřené dveře nebo okno, přivede studený vzduch, topidlo nestíhá a sauna se nikdy nerozjede. Dveře musí těsnit, ideálně skleněné nebo dřevěné s magnetickým dorazem.<br>
<br>
<br>
<br>
Poměr cukru a ovoce držte kolem 1:2, tedy na kilogram broskví přibližně 500 g cukru. Méně cukru znamená delší var a větší riziko, že džem zplesniví. Cukr přidávejte postupně a míchejte, dokud se nerozpustí. Vařte na středním plameni, dokud směs nezačne houstnout — poznáte to tak, že lžičkou přejedete po dně a cesta se okamžitě nezaplní. Trvá to obvykle 25 až 40 minut podle množství a zralosti ovoce. Pěnu sbírejte během varu, jinak džem zhořkne.<br>
<br>
<br>
<br>
Pektin z jablek místo kupovaného Broskve patří mezi ovoce s nízkým obsahem pektinu, proto džem bez přidaného pektinu často zůstane řídký. Řešením je přírodní pektin z jablek. Jedno středně velké jablko (ideálně kyselé, třeba odrůda Granny Smith) nastrouhejte i se slupkou a přidejte k broskvím ještě před vařením. Jablko obsahuje dost pektinu, aby směs ztuhla, a chuťově se v broskvovém džemu zcela ztratí. Další možností je použít pektinový odvar: jablečná jádřince a slupky povařte 20 minut v malém množství vody, přeceďte a tekutinu přidejte do džemu. Tím se vyhnete kupovaným želírovacím prostředkům a džem zůstane čistě ovocný.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor také na tvrdou vodou z kohoutku. Nadbytek vápníku a chloru se ukládá v substrátu a mění jeho kyselost. Listy pak žloutnou mezi žilkami, které zůstávají zelené. Pokud máte možnost, používejte vodu odstátou přes noc nebo dešťovou. U citlivých druhů, jako jsou kapradiny nebo maranty, se vyplatí vodu alespoň nechat vytemperovat na pokojovou teplotu. Ledová voda šokuje kořeny stejně jako přelití.<br>
<br>
<br>
<br>
Hotový džem plňte do čistých sklenic ještě horký, uzavřete a obraťte dnem vzhůru na 10 minut. Skladujte na tmavém a chladném místě. Bez pecek, s přírodním pektinem a bez zbytečné práce vydrží až rok, aniž by ztratil barvu nebo chuť.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je zralé, ale ne přezrálé ovoce. Broskve musí být pevné na dotek, s lehce poddajnou stopkou. Přezrálé plody mají méně pektinu a džem pak tuhne pomaleji nebo vůbec. Pecku vyjměte podélným řezem kolem celého obvodu, potom obě poloviny oddělte tahem. Pokud jde pecka těžko, použijte lžičku s ostrým okrajem a vyklopte ji jako avokádo. Slupku můžete nechat — během varu změkne a v džemu není cítit. Kdo chce hladkou konzistenci, protlačí hotovou směs přes síto nebo použije tyčový mixér.<br>
<br>
<br>
<br>
Před prvním použitím saunu vyhřejte naplno a nechte ji dvě hodiny větrat, aby dřevo uvolnilo zbytkovou vlhkost a pachy. Pak teprve zkuste krátký pobyt. Během provozu dolévejte vodu na kameny po malých dávkách, příliš mnoho najednou prudce ochladí topidlo a to může prasknout. Po každém saunování nechte dveře i větrací otvory otevřené, dokud prostor nevyschne. Vlhko je nepřítel, který se projeví plísní v rozích, kde si toho nikdo dlouho nevšimne.<br>
<br>
<br>
<br>
Stavba sauny bez hotové kabiny vypadá jako cesta, jak ušetřit a mít všechno přesně podle sebe. Jenže právě tady vzniká nejvíc chyb, které se projeví až po prvním roztopení. Nejde o estetiku, ale o to, jestli sauna vůbec bude fungovat. Rozdíl mezi příjemným prohřátím a zapáleným dřevem bývá pár centimetrů a jeden špatný odhad.