Řešení není složité, ale má svá pravidla. Světlo pod horními skříňkami musí být umístěné co nejblíže přední hraně skříňky, ne uprostřed její hloubky. Když ho dáte dozadu, bude přes skříňky svítit na zeď a na desku dopadne jen okraj paprsku. Zkontrolujte, kam až dosáhne světelný kužel při zavřených dvířkách. Pokud osvětluje jen zadní třetinu desky, je špatně.<br>
<br>
<br>
<br>
Hluboká zásuvka pod sporákem nebo v kuchyňské lince svádí k tomu, že se do ní všechno naháže na sebe. Jenže právě tam nejčastěji vzniká chaos: rendlíky se překlápějí, pokličky kloužou, a když potřebujete ten největší hrnec, musíte nejdřív vyklidit půlku kuchyně. Přitom stačí pár jednoduchých pravidel, která oceníte každý den.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je dávat olej a ocet na polici hned vedle sporáku. Olej v teple žlukne a ztrácí vůni, ocet se vypařuje a mění chuť. Stejně problematické je skladovat kávu a čaj v otevřených sklenicích u sporáku – vlhkost a teplo jim berou aroma. Další chybou je dávat cibuli a brambory do stejné přihrádky. Cibule uvolňuje plyny, které urychlují klíčení brambor, a brambory naopak vlhnou a začnou plesnivět.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec platí, že každá kuchyně je jiná. Někde je sporák u okna, jinde uprostřed místnosti. Než začnete přeskládat zásoby, změřte teplotu na několika místech – rukou nebo jednoduchým teploměrem. Zjistíte, že i rozdíl několika stupňů rozhoduje o tom, zda vám potraviny vydrží týden, nebo měsíc.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je rozdělit zásuvku na pevné zóny. Změřte vnitřní šířku a hloubku a podle toho naplánujte, co kam patří. Největší a nejtěžší kusy dejte dozadu, aby nepřepadávaly dopředu. Menší hrnce a kastroly umístěte dopředu, protože je vytahujete častěji. Pokud zásuvka nemá přirozené předěly, použijte nízké dřevěné nebo kovové vložky, které drží každý kus na svém místě. Nezapomeňte, že i pár centimetrů mezery mezi hrnci zabrání vzájemnému narážení.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se stane, když dáš mléko a chléb do špatné zó<br>
<br>
<br>
<br>
Za minimální funkční rozměr se považuje 90 cm mezi hranami protilehlých linek. Na této šířce se dají otevřít dvířka běžné myčky i trouby, projde se s hrncem a dá se otáčet kolem sporáku. Pokud jde o kuchyň, kde se vaří denně pro více lidí, je lepší počítat se 100–110 cm. Nad 120 cm už přestává být úzká a začíná být standardní. Pod 90 cm začíná kompromis, pod 80 cm už jde o kolizi s realitou.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b3_exteriors031.JPG&dl=1" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Blízko sporáku, tedy na polici nad ním nebo na kuchyňské lince v jeho těsné blízkosti, vydrží jen potraviny, které jsou na teplo zvyklé a rychle se spotřebují. Patří sem koření v celých semenech, např. kmín, koriandr nebo pepř, dále sůl, cukr a mouka v uzavřené nádobě. Oleje, tuky a ořechy sem nepatří – teplo urychluje jejich žluknutí a vznik nepříjemné pachuti. Stejně tak sem neumisťujte čerstvé ovoce a zeleninu, které v teple rychle měknou a plesniví.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktické pravidlo zní: čím blíže sporáku, tím menší zásoba a kratší doba skladování. Potraviny, které spotřebujete do týdne, můžete mít po ruce. Ty, které mají vydržet měsíc i déle, patří do chladna, tmy a sucha. Pokud nemáte spíž, použijte spodní skříňku dál od sporáku a dbejte na to, aby v ní nebylo vlhko. Vždy kontrolujte, zda se ve skříňce netvoří plíseň nebo zápach – to je signál, že je špatně větrá.<br>
<br>
<br>
<br>
Co patří do chladné části a proč Chladnější část kuchyně – obvykle spíž, spodní police nebo rohová skříňka dál od sporáku – je vhodná pro potraviny, které potřebují stálou teplotu a tmu. Brambory, cibule, česnek a dýně tam vydrží týdny, pokud nejsou v igelitovém sáčku. Potřebují prodyšný obal nebo volně položené v košíku. Mrkev, petržel a celer naopak patří do chladničky, protože v teple rychle ztrácejí vodu a měknou. Do chladné části dejte i pečivo, které sníte do dvou dnů – v uzavřené dóse tam vydrží déle než na lince.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplo a vlhko jsou dva největší nepřátelé trvanlivosti potravin. Proto je potřeba rozlišovat, co snese blízkost sporáku a co patří do chladnější části kuchyně. Rozhoduje především teplota, světlo a přístup vzduchu. Zatímco u jedněch potravin vyšší teplota jen zrychlí zrání, u jiných způsobí žluknutí nebo zplesnivění během několika dní.