5 věcí, které rozhodují, zda výklenek v dětském pokoji opravdu využijete

Typická chyba je vyplnit výklenek až po strop policemi, na které dítě nedosáhne. Horní část pak slouží jako skladiště nepořádku. Lepší je nechat horních 40 cm volných nebo tam umístit uzavřené dvířka. Další častá chyba je zapomenout na větrání. Výklenek u komína bývá teplejší a uzavřená skříň v něm může vlhnout. Ponechte ve dně nebo v horní desce větrací mezeru a při montáži dvířek počítejte s vůlí alespoň 2 mm na každé straně.<br> <br> <br> <br> Další častou chybou je třídění hraček podle barev nebo podle materiálu. Dítě potřebuje systém, který zvládne samo. Mnohem lepší je rozdělit hračky podle činnosti: kostky, auta, kuchyňka, výtvarka, plyšáci. Každá kategorie má vlastní nádobu a nádoba má své místo. Pokud se hračky začnou míchat, je to signál, že je jich příliš mnoho nebo že nádoby nejsou dost velké. Řešením není koupit další box, ale vytřídit a část hraček dočasně uklidit mimo dětský pokoj.<br> <br> <br> <br> Herní prvek v malém bytě neznamená automaticky přeplácaný obývací pokoj. Rozhoduje o tom, kde hraní probíhá, jak často a kdo ho používá. Pokud si na začátku odpovíte na tyto tři otázky, vyhnete se tomu, že za měsíc budete herní koutek znovu přeskládat. Nejčastější chyba je kupovat vybavení dřív, než víte, kolik místa mu skutečně můžete dát.<br> <br> <br> <br> Klidnou atmosféru v dětském pokoji nevytvoří jeden odstín, ale vztah mezi barvami. Než začnete malovat nebo kupovat povlečení, stanovte si, jaká část místnosti má být odpočinková a jaká hrací. Odpočinková zóna potřebuje nižší kontrast a studenější podtón, hrací zóna snese výraznější barvu. Pokud tohle rozdělení nemáte, skončíte s pokojem, kde se dítěti špatně usíná, i když jsou barvy samy o sobě pěkné.<br> <br> <br> <br> Nejdřív zkontrolujte typ zdi. Do sádrokartonu se nevejde běžná hmoždinka do betonu, potřebujete speciální kovové hmoždinky nebo najít nosný profil. Cihlová a betonová zeď unese víc, ale i tam platí, že vrut musí jít do hmoty, ne do omítky. Do dutých příček se vyplatí připevnit regál skrz desku do nosníku. Pokud si nejste jistí, vezměte do ruky detektor kovu a hledejte profily nebo trubky. Vyhněte se vedení elektřiny a vody – vruty do kabelu znamenají zkrat a požár.<br> <br> <br> <br> <span style="font-weight: bold;">Vertikála a skryté</span> úložiště místo nového nábytku V malém bytě funguje to, co jde nahoru nebo dovnitř. Police nad stolem, zásuvka v podstavci, závěsná skříňka místo otevřených regálů. Kabely veďte v lištách po zdi nebo v ochranném žlabu podél soklu, nikdy je nenechávejte volně ležet přes chodník. Ovladače, sluchátka a nabíječky patří do jedné uzavíratelné schránky, kterou po hraní zavřete. Tím zmizí většina vizuálního nepořádku, který dělá malý pokoj ještě menším.<br> <br> <br> <br> Prvním krokem je změřit podlahu i stěny. U herních sestav se počítá nejen plocha pod zařízením, ale i prostor pro hráče, kabely a pohyb rukou. U konzole počítejte s přibližně metrem volné stěny kvůli odvětrání, u stolního počítače potřebujete hloubku stolu aspoň 60 cm, jinak budete mít monitor příliš blízko u očí. Změřte také výšku sedačky nebo židle, abyste věděli, kam umístit obrazovku.<br> <br> <br> <br> <span style="font-weight: 800;">Na závěr: herní prvek</span> nemusí být vidět pořád. Pokud ho dokážete zavřít, sklopit nebo zasunout, přestane být rušivým prvkem a stane se běžnou součástí pokoje. Stačí dodržet zásadu, že každá věc má své místo a po hraní se vrací zpět. Malý byt tak zůstane obyvatelný i pro ty, kteří nehrají.<br> <br> <br> <br> Do domku nedávejte všechno. Funguje lépe, když v něm zůstane jen pár hraček, které se tam vejdou, a zbytek má své místo jinde. Tím se přirozeně omezí nepořádek a dítě si hračky víc váží. Pořiďte nízkou bednu nebo koš, který se vejde pod domek nebo vedle něj, a večer do něj všechno naházejte. Nemusíte skládat dokonale, stačí, když podlaha zůstane průchozí.<br> <br> <br> <br> Typická chyba je kupovat velký herní stůl s masivním podstavcem. Do malého bytu se hodí spíš úzká deska s kovovou nohou nebo stolek na kolečkách, který po hraní zajedete pod jiný nábytek. Další chybou je zapomenout na zvuk. Sluchátka vyřeší hluk pro sousedy i pro spolubydlící, ale pozor na délku kabelu a na to, kam ho odkládat.<br> <br> <br> <br> Na co si dát pozor: neumisťujte herní koutek do průchodu mezi kuchyní a obývacím pokojem. I když se tam vejde, bude překážet a časem ho začnete odsouvat. Stejně tak nezakrývejte radiátor nebo ventilační mřížku. Pokud hrajete večer, řešte osvětlení předem – jedna bodová lampa za monitorem stačí a neoslní ostatní v místnosti. Nepoužívejte stropní světlo přímo nad obrazovkou, vytváří odlesky.<br> <br> <br> <br> <img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b5scripts026.jpg&dl=1" style="max-width:420px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Vestavba na míru versus hotová skříň Hotová skříň se do výklenku vejde jen výjimečně a vzniklé mezery se špatně zakrývají. Řešením je sestava na míru, ale i ta má úskalí. Korpus z laminované desky stačí, důležitější je způsob uchycení. Do zděné stěny použijte hmoždinky odpovídající materiálu, do sádrokartonu najděte profily a šroubujte do nich. Do staršího zdiva se vyplatí chemická kotva. Nikdy nepřipevňujte těžkou polici jen do omítky – vydrží jen do prvního zatížení.