Zásadní je už výběr nádoby. Ideální je proutěný koš nebo prodyšná plátěná taška. Plastové kbelíky, igelitové sáčky a těsné krabice jsou pro přepravu hub nevhodné, i když se na první pohled zdají praktické. Pokud jinou nádobu nemáte, vyskládejte houby do koše na jedno souvislé dno, ne do vysoké vrstvy. I prostý kbelík lze použít, ale nesmí se uzavřít víkem a houby v něm musí být volně, ne natěsnané na sebe.<br>
<br>
<br>
<br>
Repelent proti klíšťatům aplikujte na oblečení i na kůži, ale ne na obličej. Po návratu se důkladně prohlédněte, zvláště v podkolení, v podpaží a ve vlasech. Klíště vytahujte pinzetou kolmo k kůži, nikdy ho nemažte olejem. To je častá chyba, která zvyšuje riziko přenosu infekce. Stejně tak neodkládejte houby v košíku v horkém autě — do dvou hodin ztratí chuť i vůni.<br>
<br>
<br>
<br>
Hlíva ústřičná roste v trsech na pařezech listnáčů, nejčastěji na buku, vrbě nebo topolu. Klobouk má šedý až hnědavý, hladký a lesklý, tvarově miskovitý až vějířovitý, bez prostředního hrbu. Třeň je krátký, často postranní, bílý a plstnatý. Zespodu najdete bílé až krémové lupeny, které sbíhají na třeň. Dužnina je bílá, na řezu nemění barvu, voní po anýzu a chutná mírně. Záměna hrozí hlavně s hlívou jedovatou, která má lupeny žlutavé a roste na jehličnanech, a s penízovkou, jež je menší a má třeň uprostřed. Pokud si nejste jistí, plodnici neberte.<br>
<br>
<br>
<br>
Hřib kříšť, lidově nazývaný modrák, patří k nejvyhledávanějším houbám českých lesů. Roste od června do října, nejčastěji v jehličnatých porostech pod smrky a borovicemi, ale objeví se i v listnatých lesích. Sbírá se především pro svou pevnou dužinu, která po rozkrojení rychle modrá. Právě modrání je první znak, který by měl houbaře upozornit, že drží v ruce něco jiného než hřib satan, jenž naopak modrá jen velmi slabě nebo vůbec.<br>
<br>
<br>
<br>
Klobouk plný larev a chodeb od hmyzu je pro spoustu houbařů znamení, že jde houbu vyhodit. Jenže právě ve chvíli, kdy je klobouk znehodnocený, se vyplatí podívat se na třeň. Třeň bývá mnohem méně napadený, protože je tvrdší, méně cukernatý a hmyz se do něj dostává později. Právě na třeni lze často dohledat znaky, které u rozpadajícího se klobouku už nepoznáte.<br>
<br>
<br>
<br>
Zpracování je jednoduché. Hlívu očistěte vlhkým hadříkem, odkrojte ztvrdlé třeně. Klobouky krájejte na plátky 0,5 cm silné. Nejlepší je rychlá úprava na pánvi s trochou tuku, solí a kmínem, případně s cibulí. Dlouhým dušením ztratí chuť i texturu. Sušte je při 40–50 °C, dokud nejsou křehké, a skladujte v uzavřené nádobě. Mražení vyžaduje předvaření 2 minuty a rychlé zchlazení. Nakládaná hlíva v octě, vodě, soli a koření vydrží v chladu několik měsíců. Vždy používejte jen čerstvé a zdravé plodnice, bez známek plísně či hniloby.<br>
<br>
<br>
<br>
Substrát, vlhkost a větrání: tři věci, které rozhodují Substrát musí být nejdřív sterilní. Slámu nebo piliny zalijte horkou vodou, nechte vychladnout a teprve potom naočkujte. Vlhké prostředí bez přístupu vzduchu je živnou půdou pro plísně, proto nádobu neuzavírejte hermeticky. Stačí mikrotenová fólie s několika dírkami nebo plastový box s víkem pootevřeným. Vlhkost držte kolem 85–90 procent, ale povrch substrátu nesmí být mokrý na dotek. Rosit můžete rozprašovačem, nikdy nelijte vodu přímo na podhoubí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pěstování hub doma není jen o tom koupit sadbu a čekat. Rozhoduje především čistota, stabilní vlhkost a správná teplota. Většina neúspěchů vzniká už v prvních dnech, kdy se substrát zbytečně přemokří nebo naopak vyschne. Pokud tyto tři veličiny udržíte v rozumném rozmezí, máte vyhráno víc než polovinu cesty k první úrodě.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se objeví první kloboučky, začíná rozhodující fáze Jakmile substrát zbělá, přesuňte blok na světlo s teplotou 10–16 °C a vlhkostí 85–90 %. Pytel nařízněte do kříže asi 5 cm od místa, kde chcete plodnice. Důležité je větrání: hlíva potřebuje čerstvý vzduch, jinak tvoří dlouhé třeně a malé klobouky. Vzduch vyměňujte 4–6krát denně, ale nenechte substrát vyschnout. Rosit můžete jen mlhou, nikdy nepřímo na plodnice. První sklizeň bývá za 2–3 týdny. Trs odřízněte u základu, když klobouky dorostou 5–8 cm. Nepřetrhávejte je, abyste nepoškodili mycelium. Po sklizni blok na týden vysušte a snižte zálivku, poté můžete očekávat druhou a třetí vlnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pěstování začíná volbou substrátu. Nejspolehlivější je čistá pšeničná sláma, kterou nařežete na 3–5 cm a 24 hodin máčíte ve vodě. Poté ji necháte okapat na 60–65 % vlhkosti: při zmáčknutí v dlani musí držet tvar, ale nesmí téct voda. Slámu plníte do polyetylenových pytlů nebo do připravených bloků, které prokládáte sadbou. Sadbu lze zakoupit jako zrnový substrát nebo jako naočkované dřevěné kolíčky. Pytel zavážete a vložíte do tmavé místnosti s teplotou 20–24 °C. Po 3–4 týdnech se objeví bílé mycelium, tzv. prorostání.<img src="https://i.ytimg.com/vi/LtMw9xvUXM8/hq720.jpg" alt="JAK ZVĚTŠIT MALOU KUCHYNI???TOP 10 rad" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">