Zásadní je množství hub v košíku. Pokud máte jen jednu červivou houbu, není co srovnávat. Vezměte do ruky dvě až tři plodnice stejného druhu z různých míst, ideálně takové, které ještě nejsou prolezlé. Porovnávejte třeň na stejném místě: v horní části pod kloboukem, v prostředku a u báze. Sledujte barvu, strukturu povrchu a to, zda se třeň při rozříznutí mění. Právě změna barvy na řezu je u mnoha druhů spolehlivější než vzhled klobouku.<br>
<br>
<br>
<br>
Třeň neboli noha bývá podceňovaná, přitom nese klíčové znaky. Zkontrolujte, zda je třeň dutý, nebo plný, zda má prsten, pochvu, síťku či rýhy. Zásadní je, kde přesně třeň přisedá ke klobouku – zda je volný, nebo připojený. U lupenatých hub si všímejte, jak lupeny k tření přirůstají. Lomte třeň podélně, abyste viděli vnitřní strukturu; vnější pohled klame. U některých druhů se barva dužiny po rozříznutí mění, což je spolehlivý rozlišovací znak.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba rodičů je příliš dlouhý výlet. Dvě hodiny v lese s dítětem do deseti let jsou maximum, u menších dětí spíš hodina. Druhá častá chyba je brát houby, které dítě nasbírá, a doma je vyhodit bez vysvětlení. Pokud něco nejedlé vyřadíte, řekněte proč. Dítě si musí spojit vaše rozhodnutí s konkrétním znakem — jinak si odnese jen to, že jeho úsilí bylo zbytečné. A třetí chyba: zapomenout na svačinu a pití. Hladové dítě přestane vnímat houby a začne vnímat jen to, že ho bolí nohy.<br>
<br>
<br>
<br>
Na jakou teplotu sušičku nastavit Většina sušiček nabízí rozsah od 35 do 70 °C. Pro houby je ideální pásmo mezi 40 a 50 °C. Při vyšší teplotě se houby rychle zatáhnou, ztvrdnou na povrchu, ale uvnitř zůstanou vlhké – a takové pak v uzavřené nádobě plesniví. Při nižší teplotě se sušení protahuje a hrozí, že houby začnou kvasit. Pokud má sušička ventilátor, zapněte ho. Rošty neplňte do plna, nechte mezi kousky mezeru, aby vzduch proudil. Během prvních dvou hodin rošty jednou až dvakrát prohoďte, aby se vlhkost neusazovala na spodních vrstvách.<br>
<br>
<br>
<br>
Houby nerostou náhodně. V české krajině se řídí třemi podmínkami: dostatkem vláhy, vhodným substrátem a stářím lesa. Kdo hledá jen podle mapy a ne podle terénu, vrátí se s prázdným košíkem. Rozhoduje nadmořská výška, druh dřevin a to, jak hluboko sahá mech. Vyplatí se sledovat, kde se drží vlhkost i po několika dnech bez deště.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejspolehlivější jsou vzrostlé smíšené lesy ve středních polohách, zhruba od 400 do 700 metrů. Buk, dub a smrk dohromady vytvářejí kypré listí, pod nímž se drží chlad. Hledejte na severních a východních svazích, kde slunce svítí jen část dne. Typická chyba je procházet jen paseky a okraje cest. Právě tam houby rychle osychají, zatímco hlouběji v porostu vydrží i týden po dešti.<br>
<br>
<br>
<br>
Po návratu domů zpracujte houby společně, ale jen ty, které jste sami bezpečně určili. Dítě může čistit klobouky štětcem nebo krájet hřiby na plátky, zatímco vy kontrolujete každý kus. Tím se učí, že houbaření nekončí v lese. Pokud si u nějaké houby nejste jistí, vyhoďte ji. Nejde o ztrátu, ale o příklad. Dítě, které vidí, že dospělý raději zahodí i pěknou houbu, když si není jistý, si odnese mnohem cennější pravidlo než z jakéhokoli výkladu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když nic nenajdete na první trase, neznamená to, že v lese houby nejsou. Změňte dřevinu, sklon svahu nebo nadmořskou výšku o sto metrů. Houby se řídí mikroklimatem, ne katastrem. Kdo si všímá mechu, stínu a vlhkosti pod prsty, najde i v průměrné sezoně slušnou úrodu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je naskládat do sušičky houby ještě vlhké po opláchnutí nebo nakrájet příliš silné kusy. Další chybou je sušit různé druhy pohromadě – houby s výrazným aroma, jako je čirůvka, mohou provonět jemnější druhy. Nedávejte do sušičky houby napadené plísní ani ty, které už na řezu černají a rozpadají se. Po usušení nechte houby vychladnout při pokojové teplotě, teprve pak je přesypte do sklenic nebo papírových sáčků. Skladujte je na suchém a tmavém místě, ideálně v uzavřené nádobě, kterou občas zkontrolujete, zda se neobjevila vlhkost.<br>
<br>
<br>
<br>
Doba sušení se liší podle druhu a tloušťky kousků. Tenké plátky hřibů nebo lišek jsou suché za čtyři až šest hodin, masité klobouky mohou potřebovat osm i dvanáct hodin. Průběžně kontrolujte. Hotová houba je tvrdá, láme se, neohýbá, a při zmáčknutí z ní nevytéká žádná šťáva. Pokud si nejste jistí, nechte je v sušičce o hodinu déle – přesušení houbám nevadí, nedosušení ano.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušička na ovoce a zeleninu zvládne usušit i houby, ale výsledek závisí na tom, jak houby připravíte a jak nastavíte teplotu. Na rozdíl od sušení na vzduchu máte pod kontrolou teplotu i čas, takže usušíte i takové druhy, které by na šňůře plesnivěly. Zároveň ale platí, že sušička není kouzelný přístroj – mokré nebo přezrálé houby v ní zůstanou mokré nebo ztmavnou.