Po pomalém dýchání je kůže prokrvenější a teplota těla lépe rozložená. Když v takovém stavu vstoupíte do vody o teplotě kolem 37 až 38 stupňů Celsia, cévy se nerozšíří nárazově, ale plynule. To znamená menší zátěž pro srdce a větší pocit tepla v končetinách. Byliny s obsahem silic, jako je máta, tymián nebo levandule, se začnou odpařovat rovnoměrně. Páry se dostanou hlouběji do dýchacích cest, které jsou po cvičení otevřené. Účinek na uvolnění dýchacích cest a celkové zklidnění je pak znatelnější.<br>
<br>
<br>
<br>
Odpovídejte ve dvou kolech, ne v pě<br>
<br>
<br>
<br>
Třetí kombinace je obuv. Základní kapsle má jedny až dvoje boty na každodenní nošení. V létě je nevyměňuj za sandály, které se nehodí k ničemu jinému. Zvol lehké tenisky nebo plátěné boty ve stejné barvě, jakou má tvá původní obuv. Barva je tady důležitější než střih, protože drží kapsli pohromadě. Boty nech v neutrálním odstínu, který zvládne kalhoty i šaty. Bílá, béžová nebo tmavě modrá fungují po celý rok.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlé odstíny na předsíňové stěně fungují jako prodloužení místnosti. Pokud je stěna bílá nebo v jemném pastelovém tónu, splyne s okolím a zmizí. Naopak tmavá stěna v předsíni vytvoří tunelový efekt – prostor se zdá užší a delší, což u malého bytu působí jako past. Další častá chyba: výrazná tapeta s velkým vzorem. Ta přitahuje pohled a zdůrazní, že stěna je blízko. Pokud chcete vzor, zvolte drobný a v barvě jen o málo odlišné od podkladu.<br>
<br>
<br>
<br>
Prostor u sprchového koutu bývá nejmenší a nejhůř přístupná část koupelny. Přesto se v něm dá ušetřit nejvíc místa, protože se zde soustředí vlhkost, odpad a ručníky. Pokud ho necháte prázdný, budete mít pocit, že koupelna je menší, než ve skutečnosti je. Pokud ho zaplníte špatně, vznikne z něj skladiště, které se nedá umýt. Rozdíl mezi obojím je přitom jen pár centimetrů a správně zvolený typ úložného prvku.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte měřením, ne nákupem Než cokoli koupíte, změřte tři věci: šířku volné stěny od rohu sprchy, hloubku od skla k protější stěně a výšku od podlahy k případné liště nebo zásuvce. Právě hloubka rozhoduje o tom, zda se vejde skříňka, nebo jen police. U sprchového koutu počítejte s tím, že dvířka se musí otevřít a že po sprše zůstává na podlaze mokrá stopa. Úložný prvek proto nikdy nepostavte přímo do dráhy odtoku vody. Typická chyba je koupit hlubokou skříňku, která po instalaci blokuje otevírání dveří sprchy. Řešení je jednoduché: nechte alespoň deset centimetrů odstup od okraje koutu.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: prostor u sprchového koutu není sklad, ale součást koupelny. Když ho zaplníte promyšleně, získáte dvě věci — místo pro každodenní potřeby a méně práce s úklidem. Když ho zaplníte nahodile, získáte jen další plochu, kterou musíte pořád dokola drhnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Vertikální řešení funguje lépe než horizontální. Police nad sebou využijí výšku, kterou stejně nikdo nevyužívá, a přitom nezabírají podlahovou plochu. Do úzké mezery mezi sprchou a zdí se vejde úzká věžová skříňka o šířce patnácti až dvaceti centimetrů. Do ní patří lahve, které používáte denně. Na vyšší police dejte zásoby a věci, které vytáhnete jednou za čas. Pozor na materiál: dřevo a lamino v trvale vlhkém prostředí nabobtnají. Sklo, nerez nebo plast s matnou úpravou vydrží déle a snadněji se čistí.<br>
<br>
<br>
<br>
Odvětrání je stejně důležité jako úložný prostor. Pokud u sprchového koutu není okno ani ventilátor, vlhkost se usadí v rozích a začne se tvořit plíseň. Ta se pak objeví i na nových policích. Před instalací čehokoli zkontrolujte, zda funguje odsávání. Pokud ne, vyřešte nejdřív to. Teprve potom investujte do polic a organizérů. Po každém sprchování stáhněte vodu ze skla a nechte kout otevřený, dokud nevyschne.<br>
<br>
<br>
<br>
Stíny jsou nepřítel číslo jedna. Každý tmavý roh působí jako další stěna. Proto se vyhněte masivním skříním až ke stropu a tmavým závěsům. Když už potřebujete úložný prostor, zvolte nízkou lavici nebo otevřený věšák, který světlo nechá projít. Zrcadlo pak umístěte tak, aby odráželo nejen světlo, ale i vzduch – tedy volnou plochu bez nábytku. Právě prázdné místo v odrazu vytváří dojem, že předsíň pokračuje dál.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je ukládat ručníky a kosmetiku přímo do sprchového koutu. Voda je sice osvěží, ale trvale je znehodnotí. Vlhkost se drží v látce i v obalu a během několika týdnů začne ručník páchnout a kosmetika se rozkládá. Veškeré úložné prvky proto umístěte mimo dosah přímého proudu vody. Pokud je koupelna opravdu malá, použijte výsuvné věšáky na stěnu, které se dají sklopit. Po sprše je sklopíte a prostor zůstane volný pro pohyb.