Proč se doma nedaří pěstovat houby a co s tím?

Když je substrát plně prorostlý, přichází plodnicová fáze. Teplotu snižte na patnáct až osmnáct stupňů, zajistěte přístup vzduchu a střídavě světlo a tmu. Vlhkost vzduchu udržujte vysokou, ale nikdy nestříkejte přímo na vznikající plodnice, srážející se voda na kloboučcích podporuje hnilobu. Rosit stačí stěny nádoby a okolní vzduch. První plodnice se objeví za jeden až dva týdny, sklízejte je v momentě, kdy se okraj klobouku začne narovnávat.<br> <br> <br> <br> Muchomůrka citronová (Amanita citrina) patří k nejčastěji zaměňovaným houbám u nás. Roste ve stejných lesích a ve stejnou dobu jako jedlé druhy, a proto končí v košících i lidem, kteří si myslí, že houby znají. Poznáte ji podle tří znaků, které je nutné ověřit současně: barva klobouku, prsten na třeni a především vždy zcela bílý, nevybarvený klobouk u mladých plodnic. Právě na tyto znaky se lidé při určování nejčastěji zapomínají podívat.<br> <br> <br> <br> Domácí pěstování není rychlé a neodpouští nepozornost. Kdo vydrží dodržovat stálé podmínky a nesahá do nádoby každý den, dočká se opakovaných sklizní z jednoho substrátu i několik týdnů. Trpělivost je zde důležitější než vybavení.<br> <br> <br> <br> Klobouk má citronově žlutý až zelenožlutý, někdy téměř bílý, s jemnými bílými šupinkami, které se snadno smyjí deštěm. Průměr bývá 4–10 cm. Třeň je bílý až nažloutlý, s výrazným blanitým prstenem, pod nímž je někdy patrná jemná pochva. Dužnina je bílá, na řezu se nemění. Vůně je charakteristická – připomíná syrové brambory, nikoli anýz. Právě podle vůně a podle vždy bílého klobouku u mladých plodnic ji odlišíte od jedlých muchomůrek, například muchomůrky růžovky.<br> <br> <br> <br> Nejdřív houby vysypte na novinový papír nebo na čistou utěrku a rozdělte je podle druhu a stavu. Jednotlivé kusy prohlédněte: co je červivé, rozměklé nebo naťuklé, dejte stranou. Červivé houby nevyhazujte bez rozmyslu – pokud je červivá jen část, odkrojte ji a zbytek zpracujte. Ale pozor: měkké a zapáchající kusy nepatří ani do sušičky, ani do mrazáku. Zkaženou houbu poznáte podle tmavých skvrn, slizu a nepříjemného zápachu.<br> <br> <br> <br> Nejčastější chyba je záměna s jedovatými muchomůrkami kvůli spěchu a neznalosti znaků. Lidé si často pletou růžovku s muchomůrkou panterovou, protože obě mají šedohnědý klobouk. Rozdíl je v tom, že panterová má na klobouku bílé skvrnky a její dužnina je bílá, zatímco růžovka má klobouk jemně šupinkatý a dužnina je také bílá, ale na řezu se nemění. Další chybou je konzumace syrové nebo nedostatečně tepelně upravené houby, což může způsobit žaludeční potíže.<br> <br> <br> <br> Pěstování hub doma láká stále víc lidí, ale většina prvních pokusů skončí v koši. Důvod nebývá lenost, nýbrž podcenění tří věcí: čistoty, vlhkosti a teploty. Houby nejsou rostliny, nereagují na hnojivo ani na slunce. Jsou to organismy, které žijí z rozkládajícího se substrátu a potřebují stálé podmínky. Kdo je nedokáže udržet, tomu podhoubí buď vyschne, nebo ho přeroste plíseň.<br> <br> <br> <br> Vyhněte se jí vždy, když si nejste na sto procent jisti určením. Typické situace, kdy se plete: mladé plodnice s bílým kloboukem, které rostou vedle hřibů, a plodnice po dešti, kdy žlutý odstín zmizí. Nikdy ji nesbírejte do stejného košíku s jedlými houbami, pokud si nejste jisti – stačí jedna záměna a máte otravu v rodině. Pokud už houbu máte doma a nejste si jisti, raději ji vyhoďte. Žádná houba nemá takovou cenu, abyste kvůli ní riskovali zdraví.<br> <br> <br> <br> Proč je jedovatá a co se stane po požití Muchomůrka citronová obsahuje především bufotenin a příbuzné sloučeniny, které dráždí trávicí trakt a působí na nervový systém. Nejde o smrtelně jedovatou houbu, jak se někdy traduje, ale otrava není banální. Po 30–90 minutách od jídla se objevuje nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha, někdy pocení a zmatenost. Příznaky obvykle samy odezní během několika hodin až jednoho dne. U malých dětí, starších lidí a lidí s oslabenou imunitou může být průběh vážnější, proto se vždy doporučuje vyhledat lékařskou pomoc a vzít s sebou zbytky hub.<br> <br> <br> <br> Když už houbu přinesete domů a nejste si jistí, nezkoušejte ji ochutnávat. Ani malý kousek, ani „jen na jazyk". Ochutnání jedovaté houby může stačit k otravě. Stejně tak nepodávejte nejistou houbu dětem, starším lidem ani nikomu, kdo užívá léky. Pokud houbu nedokážete bezpečně určit, zlikvidujte ji tak, aby se k ní nedostalo zvíře ani dítě — nejlépe vyhodit do směsného odpadu, ne na kompost.<br> <br> <br> <br> Na zpracování se hřib koloděj hodí do směsí, polévek, omáček nebo jako příloha k masu. Po nakrájení ho můžete krátce podusit na cibulce, přidat kmín a majoránku. Kvůli měkčí struktuře se nehodí k dlouhému sušení, protože po usušení ztrácí tvar a chuť. Můžete ho ale zamrazit: plátky krátce povařte ve slané vodě, sceďte a po vychladnutí uložte do mrazničky. Tak vydrží několik měsíců. Pokud houby sušíte, použijte raději pevnější druhy, jako je hřib borový nebo hřib smrkový. Hřib koloděj je nejlepší čerstvý, do dvou dnů po sběru.<img src="https://i.ytimg.com/vi/t3FRnfNQZ3k/hq720.jpg" alt="10 věcí, na které chceme při rekonstrukci myslet" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">