Houby se v lednici kazí rychleji, než většina lidí čeká. Uchovávat je volně na polici vedle zeleniny znamená, že do dvou dnů změknou, zvlhnou a začnou zapáchat. Rozhodující je přitom stav, v jakém je do chladničky dáváte, a materiál, ve kterém je držíte. Čerstvé houby potřebují dýchat, ale zároveň nesmí vyschnout. Proto se vyhněte igelitovému sáčku, který je nejčastější chybou. Uzavřený plast zadržuje vlhkost, houby se v něm dusí a během jednoho dne se objeví sliz na klobouku.<br>
<br>
<br>
<br>
Houby nerostou náhodně. Jejich výskyt určuje kombinace dřeviny, stáří porostu, vlhkosti a půdního typu. Kdo chodí jen tak „někam do lesa", většinou přijde s prázdnou. Kdo si předem v hlavě složí mozaiku konkrétních míst, má šanci výrazně vyšší. Nejde o žádné tajné mapy, stačí pochopit pár základních pravidel a začít je vědomě používat.<br>
<br>
<br>
<br>
Zapamatujte si jednoduché pravidlo: předvařujete jen to, co by se jinak vařilo příliš dlouho nebo co potřebuje zbavit nežádoucích látek. Luštěniny, kořenová zelenina a tvrdé maso ano. Listová zelenina, ryby a měkké plody ne. Když si nejste jistí, raději zkraťte dobu předvaření o polovinu a ochutnejte. Chuť a textura vám napoví, jestli má smysl pokračovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Když je substrát plně prorostlý, přichází plodnicová fáze. Teplotu snižte na patnáct až osmnáct stupňů, zajistěte přístup vzduchu a střídavě světlo a tmu. Vlhkost vzduchu udržujte vysokou, ale nikdy nestříkejte přímo na vznikající plodnice, srážející se voda na kloboučcích podporuje hnilobu. Rosit stačí stěny nádoby a okolní vzduch. První plodnice se objeví za jeden až dva týdny, sklízejte je v momentě, kdy se okraj klobouku začne narovnávat.<br>
<br>
<br>
<br>
Okraj lesa a mladé porosty vydají víc než temné nitro Největší chyba je procházet střed vzrostlého tmavého lesa, kde je sucho a minimum světla. Houby potřebují vlhkost, ale také trochu tepla a světla. Proto se vyplácí soustředit se na okraje lesních celků, průseky, lesní cesty, okraje remízků a mladé stromky do deseti až patnácti let. Právě tam se drží vláha a podhoubí má dost živin. Dalším dobrým místem jsou mechové polštáře, staré pařezy, padlé kmeny a místa, kde se drží listí. Pokud je sucho, hledej v údolích, u potoků a v místech, kde se drží ranní rosa.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední praktická rada: choď pomalu a dívej se pod nohy. Většina hub se najde na okraji zorného pole, ne přímo před sebou. Zastavuj, rozhlížej se do stran, kontroluj mech a okraje pařezů. A hlavně – neber houby, které neznáš. I když vypadají jako hřib, může jít o jedovatou závojenku. Když si nejsi jistý, nech ji v lese. Koš plný jistých hub je lepší než plný otazníků.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je skladovat všechny houby pohromadě bez ohledu na stav. Jedna nahnilá plodnice nakazí ostatní během několika hodin. Každý den obsah zkontrolujte, podezřelé kusy vyhoďte a papírovou utěrku vyměňte, jakmile zvlhne. Stejně tak neukládejte houby ještě teplé po sběru — nejdřív je nechte vychladnout na chladném místě, jinak se v uzavřené nádobě zapaří.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní dělení je podle dřeviny. V borových porostech na písčitých půdách hledej klouzky, suchohřiby a čirůvky. Vzrostlé smrčiny s vlhčím mechem pod nohama jsou domovem hřibů smrkových, křemenáčů a lišek. Pod břízami roste křemenáč březový, pod osikami křemenáč osikový. Bukové lesy nabízejí hřiby hnědé, václavky a čirůvky. Dubové porosty mají rády hřiby dubové a růžovky. Jakmile se naučíš přiřadit dřevinu k houbě, přestaneš bloudit a začneš cíleně obcházet okraje porostů.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor: nikdy nevytrhávej houbu ze země, vždy ji odřízni u kořene nebo opatrně vykrut. Podhoubí je křehké a jeho poškození znamená, že na stejném místě příští rok nic nenajdeš. Další častá chyba je chození pořád na stejná místa. Houby mají své roky – jeden rok obsypou jeden les, další rok jiný. Když se na jednom místě nedaří, neznamená to, že je špatné. Zkus jinou expozici, jinou dřevinu, jinou nadmořskou výšku.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde a kdy ho hledat, aby to nebylo náhodné bloudění Vlhkost je důležitější než teplota. Po vydatných deštích, kdy se půda nasákne do hloubky deseti až patnácti centimetrů, začnou plodnice vyrážet zhruba za pět až deset dnů. Vydejte se na okraje starých listnatých porostů, na meze, do stromořadí podél cest nebo do parků s velkými duby. Hledejte v okruhu dvou až pěti metrů od kmene, ne přímo u paty. Typická chyba je procházet jen střed lesa. Hřib dubový často roste na přechodu lesa a louky, kde je půda prohřátá a provzdušněná. Když najdete jeden plodný strom, vracejte se tam každý rok ve stejnou dobu, plodí opakovaně.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://burst.shopifycdn.com/photos/the-letter-v-displayed-in-american-sign-language.jpg?width=746&format=pjpg&exif=0&iptc=0" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Domácí pěstování není rychlé a neodpouští nepozornost. Kdo vydrží dodržovat stálé podmínky a nesahá do nádoby každý den, dočká se opakovaných sklizní z jednoho substrátu i několik týdnů. Trpělivost je zde důležitější než vybavení.