U podkroví, šikmých stropů a podhledů je situace složitější. Světlá výška se zde mění s každým krokem do strany. Měřte proto ve třech liniích: v ose místnosti, u levé stěny a u pravé stěny. Zapište si vždy i vzdálenost od stěny, ve které jste měřili. Bez tohoto údaje je číslo k ničemu — dvě místa se stejnou výškou mohou být od sebe metr i pět metrů. U šikmého stropu navíc změřte, v jaké výšce se strop láme, tedy kde přestává být rovný.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Správný odhad prostoru</span> stojí a padá na tom, kde a jak změřit světlou výšku. Většina lidí sáhne po metru, přiloží ho ke zdi a změří vzdálenost od podlahy ke stropu. Jenže právě tohle je zdroj nejčastějších chyb. Světlá výška totiž není jen jeden údaj — je to soubor rozměrů, které se v různých místech liší a které dohromady určují, co se do prostoru vejde a co ne.<br>
<br>
<br>
<br>
Podlaha v podkroví, v patře domu nebo v mezonetu se chová jinak než podlaha v přízemí. Není to jen otázka vkusu. Hmotnost se rozkládá na nosné konstrukci, která je dimenzovaná na určité zatížení, a každý krok, každý kus nábytku a každá kaluž vody se přenášejí dolů. Pokud zvolíte materiál jen podle vzhledu, dřív nebo později narazíte na problém, který se řeší mnohem dráž než výměna barvy.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://burst.shopifycdn.com/photos/locks-of-love.jpg?width=746&format=pjpg&exif=0&iptc=0" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: 900;">Praktický postup je</span> následující. Nejprve změřte vlhkost podkladu vlhkoměrem, ideálně několik dní po sobě. Potom zkontrolujte rovinnost latí a odchylky nad dva milimetry na metr řešte vyrovnávací hmotou. Následně položte akustickou podložku, na ni plovoucí podlahu, a u dřevěných krytin nechte po obvodu dilatační spáru. V mokrých prostorech použijte lepenou krytinu s hydroizolací, ne plovoucí systém. Pokud jde o schodiště a přechody, osaďte lišty, které umožní pohyb a zabrání vnikání vody.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá častá chyba je podcenění matrace. Vyšší matrace nebo podložka pod ní ubere 10–15 cm, které lidé při plánování zapomenou. Stejně tak zábradlí, trám nebo digestoř nad postelí. Pokud je nad hlavou 90 cm, ale ve skutečnosti vám do prostoru zasahuje dřevěný trám, reálná výška je najednou 80 cm. Vždy měřte ke skutečné nejnižší překážce, ne ke stropu jako celku.<br>
<br>
<br>
<br>
Co prozrazuje množství a umístění vo<br>
<br>
<br>
<br>
Co patří do nízkých zón a co <br>
<br>
<br>
<br>
Výsledek se dostaví v podobě ticha, stability a dlouhé životnosti. Když tyto zásady dodržíte, podlaha nahoře vydrží roky bez vrzání, bez bobtnání a bez oprav, které by jinak znamenaly vyklizení celého patra.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je převzetí řešení z přízemí bez úprav. Betonová mazanina, kterou použijete dole, může nahoře znamenat zbytečnou zátěž. Stejně chybné je položit masivní dřevo přímo na beton bez dilatační vrstvy. Dřevo pracuje s vlhkostí, a pokud nemá kam se hýbat, začne se kroutit a spáry se rozejdou. Další častá chyba je podcenění podložky. Tenká fólie nestačí, potřebujete materiál, který tlumí kročejový hluk a zároveň vyrovnává drobné nerovnosti podkladu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když jde o kročejový hluk a vlhkost V patře se mnohem víc projeví kročejový hluk. Každý krok se přenáší do konstrukce a odtud do místností pod vámi. Tvrdé povrchy jako laminát nebo vinyl bez podložky zvuk zesílí, kdežto korek, plovoucí podlaha s kvalitní akustickou podložkou nebo textilní krytina ho utlumí. Zároveň platí, že nahoře vzniká větší riziko vlhkosti z kondenzace a z případných úniků. Koupelna a kuchyňský kout v podkroví proto vyžadují nepropustné řešení s hydroizolační vrstvou, jinak voda prosákne do konstrukce a způsobí hnilobu i plíseň.<br>
<br>
<br>
<br>
První věc, kterou je potřeba zjistit, je únosnost stropu. U starších domů se často setkáte s dřevěnými trámy, které mají omezenou nosnost a nesnesou těžkou betonovou vrstvu ani masivní keramiku. U novostaveb je situace lepší, ale i tam platí, že suché skladby jsou lehčí a bezpečnější. Než začnete vybírat, nechte si od statika potvrdit, kolik kilogramů na metr čtvereční můžete naložit. Tento krok se nesmí přeskočit, protože dodatečné zpevnění je nákladné a někdy technicky nemožné.